Akademický výkon
Akademický výkon je termín, který označuje výsledky studentů ve vzdělávacím procesu, zahrnuje různé aspekty vzdělání, jako jsou celkové pokroky ve studijních předmětech, dosažené známky, absolvování kurzů, úspěchy na zkouškách, či to, jak je student schopný se adaptovat na akademické prostředí [1]. Akademický výkon je důležitým ukazatelem, který odráží úroveň znalostí studentů a zároveň také poskytuje informace o kvalitě vzdělávacího procesu a efektivitě výuky.[2]
Rozlišení objektivního a subjektivního akademického výkonu a způsoby měření
[editovat | editovat zdroj]Akademický výkon se dá na základě toho, jakým způsobem je měřen nebo hodnocen samotný výkon studenta rozdělit na objektivní a subjektivní.[3]
Objektivní akademický výkon zahrnuje měření, která jsou standardizovaná (provádějící se stejným způsobem pro všechny účastníky tak, aby jejich výsledky byly objektivní a bylo možné je porovnávat) a kvantifikovatelná, tedy číselně vyjádřitelná.[4] Patří sem například známky nebo jiná měřitelná hodnocení, která se zakládají na specifických kritériích nezávislých na osobním názoru.[5]; [6]
Objektivní akademický výkon je obvykle posuzován studijním průměrem, který je nejpoužívanějším ukazatelem akademické úspěšnosti. Tyto údaje poskytují jasné srovnání mezi studenty, protože mají jednotná pravidla a kritéria hodnocení. [7]
Oproti subjektivnímu akademickému výkonu je objektivní často považován za přesnější, protože výsledky jsou méně ovlivněny osobními dojmy nebo interpretacemi hodnotitele. Jedná se o praktický a přehledný způsob, který umožňuje jednotlivé studenty porovnávat. [8]
Subjektivní akademický výkon odráží hodnocení, která mohou být ovlivněna osobními dojmy nebo názory hodnotitele, a často zahrnují posouzení kvalitativních aspektů vzdělávání.[8] Patří sem hodnocení dovedností, jako jsou kreativita, kritické myšlení nebo schopnost spolupracovat. Tyto aspekty bývají obtížně kvantifikovatelné a více závisí na subjektivních pohledech učitelů nebo jiných hodnotitelů, kteří mohou interpretovat a hodnotit výkon na základě osobních měřítek nebo zkušeností. [8]
Studentovo osobní vnímání akademického úspěchu je spojeno s jeho objektivními známkami, ale není na nich zcela závislé [5]. Subjektivní pocit úspěchu vychází z kombinace vnitřního pocitu dobře odvedené práce a uznání od důležitých osob v jeho okolí. Tento vjem se zároveň utváří porovnáváním vlastních výsledků se spolužáky a osobními standardy úspěchu [3]. Student tak posuzuje své akademické výsledky podle svých cílů, vynaloženého úsilí a úspěchů vrstevníků. [5]
Faktory ovlivňující akademický výkon
[editovat | editovat zdroj]Akademický výkon studentů je klíčovým ukazatelem kvality vzdělávacího procesu a je ovlivněn mnoha faktory.[9]
Důležitá je osobní motivace studentů. Úsilí, které studenti věnují studiu, je významně ovlivněno vnitřní motivací, jako je například osobní zájem o daný předmět, a vnější motivací, jako jsou odměny či uznání.[7]
S výkonem souvisí různé studijní návyky a dovednosti, jako je například efektivní organizace času a využívání různých studijních technik, které mohou vést k lepším výsledkům.[6] Záleží také na kognitivních schopnostech jednotlivých studentů a osobní zdatnosti, například zvládání stresu.[10]
Zásadní roli zde hraje také wellbeing, tedy celkový stav pohody a spokojenosti jednotlivce. Dobré psychické zdraví a pozitivní sociální interakce přispívají k vyšší motivaci, lepší koncentraci a efektivnějšímu učení. [11]
Na akademický výkon má velký dopad i prokrastinace, kdy studenti studium odkládají a věnují se jiným činnostem, což může vést ke zhoršení výsledků, zpožděnému odevzdávání úkolů a vyvolávat u studentů stres a frustraci [12].
Mezi další faktory patří sociální a kulturní vlivy, jako je rodinné zázemí (podpora rodiny), socioekonomický status a kulturní hodnoty [7], kvalita výuky, přístup pedagogů, metody výuky včetně zapojení různých moderních výukových metod, jako je projektové učení nebo využití technologií. Interaktivní přístupy zlepšují kritické myšlení a samostatnost studentů.[13] Vliv na akademický výkon má i samotné studijní prostředí, vybavení učeben, možnosti přístupu k internetu a studijním materiálům.[10]
Zlepšení akademického výkonu
[editovat | editovat zdroj]Akademický výkon je klíčovým faktorem pro úspěch studentů a jeho zlepšení ovlivňuje více faktorů, které podporují celkový rozvoj studenta a jeho schopnost dosahovat lepších výsledků v dlouhodobém horizontu. [2]
Pro zlepšení akademického výkonu je klíčové mít pozitivní studijní prostředí, které podporuje soustředění a efektivní učení. Důležité je organizované studijní místo bez rušivých vlivů a podpora od učitelů, rodičů či spolužáků.[9]
Základem je porozumění informacím, čemuž mohou pomoci efektivní studijní strategie, jako je například aktivní učení, kde se klade důraz na to, aby se studenti stali aktivními účastníky svého vzdělávacího procesu, místo aby byli pouze pasivními příjemci informací. Tento přístup zahrnuje různé metody jako jsou diskuse, skupinové práce, řešení problémů, projekty a reflexe, které podporují kritické myšlení, samostatnost a hlubší porozumění učivu.[14]
Důležitá je i metakognice, neboli schopnost reflektovat vlastní proces učení, což studentům umožňuje efektivněji přizpůsobit své studijní metody.[10]
Zlepšením akademického výkonu se zabývá dokument Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Ten se zaměřuje na modernizaci výuky prostřednictvím inovativních přístupů, jako je projektové a týmové učení, které podporují rozvoj kritického myšlení a spolupráce. Za účelem zkvalitnění vzdělávacího procesu, a tedy zlepšení akademického výkonu, klade dokument důraz na profesionální rozvoj pedagogů, zajištění rovného přístupu ke vzdělání pro všechny studenty.[15]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ KCUPPUSAMY, P. D. A. H., et al. How impostor syndrome affects academic per formance and leadership virtues among undergraduate clinical year medical students. S. 172-180. Asian Journal of Medicine and Health [online]. 2022 [cit. 2025-15-01]. Roč. 20, čís. 10, s. 172-180. Dostupné online. doi:10.9734/ajmah/2022/v20i1030517.
- ↑ a b PRŮCHA, J. Efektivnost vzdělávacího procesu: teorie a měření. Pedagogika. 1990, roč. 40, čís. 1, s. 11-26.
- ↑ a b GEORGE, D., et al. Time Diary and Questionnaire Assessment of Factors Associated With Academic and Personal Success Among University Undergraduates. S. 706-715. Journal of American College Health [online]. 2010 [cit. 2025-15-01]. Roč. 56, čís. 6, s. 706-715. Dostupné online. doi:10.3200/JACH.56.6.706-715.
- ↑ BYČKOVSKÝ, P. Základy měření výsledků výuky: Tvorba didaktického testu. 1. vyd. [s.l.]: Praha: ČVUT, 1982.
- ↑ a b c STADLER, M.; Kemper C. J.; Greiff S. Assessing subjective university success with the subjective academic achievement scale (SAAS). S. 283-290. The European Educational Researcher [online]. 2021 [cit. 2025-15-01]. Roč. 4, čís. 3, s. 283-290. Dostupné online. doi:10.31757/euer.431.
- ↑ a b KŘEMÉNKOVÁ, E.; Dursun F. An analysis of the relationship between academic motivation and learning approaches in university students. S. 935-945. European Journal of Educational Research [online]. 2019 [cit. 2025-15-01]. Roč. 8, čís. 4, s. 935-945. Dostupné online. doi:10.13189/ejed.2019.080429.
- ↑ a b c RICHARDSON, M. M.; Abraham C.; Bond R. Psychological correlates of university students’ academic performance: A systematic review and meta analysis. S. 353-387. Psychological Bulletin [online]. 2012 [cit. 2025-15-01]. Roč. 138, čís. 2, s. 353-387. Dostupné online. doi:10.1037/a0026838.
- ↑ a b c PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; Mareš J. Pedagogický slovník. [s.l.]: Portál, 2013. 400 s. ISBN 978-80-262-0403-9. S. 242.
- ↑ a b SCHLEICHER, A. Preparing teachers and developing school leaders for the 21st century: Lessons from around the world. OECD Publishing [online]. 2012 [cit. 2025-15-01]. Dostupné online. doi:10.1787/9789264123546-en.
- ↑ a b c FLAVELL, J. H. Metacognition and cognitive monitoring: A new area of cognitive-developmental inquiry. S. 906-911. American Psychologist [online]. 1979 [cit. 2025-15-01]. Roč. 34, čís. 10, s. 906-911. Dostupné online. doi:10.1037/0003-066X.34.10.906.
- ↑ DURLAK, J. A., et al. The impact of enhancing students’ social and emotional learning: A meta-analysis of school-based universal interventions. Child Development. 2011, roč. 82, čís. 1, s. 405-432. Dostupné online.
- ↑ STEEL, P. The nature of procrastination: a meta-analytic and theoretical review of quintessential self-regulatory failure. S. 65. Psychological bulletin [online]. 2007 [cit. 2025-15-01]. Roč. 133, čís. 1, s. 65. Dostupné online.
- ↑ SAAVEDRA, A. R.; V. D. Teaching and learning 21st century skills: Lessons from the learning sciences. A Global Cities Education Network Report [online]. New York, Asia Society, 2012 [cit. 2025-15-01]. Roč. 10. Dostupné online.
- ↑ ROEDIGER, H. L.; Butler A. C.; Burnett C. The critical role of retrieval practice in long-term retention. S. 20-27. Trends in Cognitive Sciences [online]. 2011 [cit. 2025-15-01]. Roč. 15, čís. 1, s. 20-27. Dostupné online. doi:10.1016/j.tics.2010.09.003.
- ↑ Strategie vzdělávací politiky České republiky do roku 2030+ [online]. Praha: Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, 2020 [cit. 2025-01-15]. Dostupné online.