Přeskočit na obsah

ATP Finals 2023

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
ATP Finals 2023
Datum12.–19. listopadu 2023
Ročník54. (dvouhra) / 49. (čtyřhra)
MístoTurín, Itálie
DějištěPala Alpitour
KategorieATP Tour Finals
Dotace15 000 000 USD
ŘeditelAdam Hogg
Vrchní rozhodčíGerry Armstrong[1]
Soutěže8 hráčů dvouhry / 8 párů čtyřhry
Povrchtvrdý / hala
Vítězové
mužská dvouhra
Srbsko Novak Djoković
mužská čtyřhra
USA Rajeev Ram / Spojené království Joe Salisbury
ATP Finals
< 2022
2024 >
 

ATP Finals 2023, známý jako Turnaj mistrů 2023 či se jménem sponzora Nitto ATP Finals 2023, představoval závěrečný tenisový turnaj mužské profesionální sezóny pro osm nejvýše postavených mužů ve dvouhře a osm nejlepších párů ve čtyřhře na žebříčku ATP Race z pondělního vydání, po skončení posledního řádného turnaje před Turnajem mistrů.[2][1]

Turnaj se odehrával mezi 12. až 19. listopadu 2023 potřetí v italtském Turíně, šestnáctém místě konání závěrečné události roku. Dějištěm se stala víceúčelová Pala Alpitour, v níž byl instalován dvorec s tvrdým povrchem. Celková dotace i prize money činily 15 000 000 dolarů.[3] Hlavním sponzorem se posedmé stala japonská společnost Nitto Denko.[4][1]

V obou soutěžích trofeje obhájili vítězové z předchozího ročníku 2022, což se naposledy podařilo šampionům v letech 2003 a 2004. Rekordní sedmý titul si z Turnaje mistrů odvezl 36letý Srb Novak Djoković a stal se jeho nejstarším vítězem. Na okruhu ATP Tour vybojoval devadesátý osmý singlový titul a jako první hráč sedmý v probíhajícím ročníku.[5][6] Poosmé se stal konečnou světovou jedničkou, čímž rovněž posunul vlastní rekord.[7] Čtyřhru vyhráli Američan Rajeev Ram s Britem Joem Salisburym. Získali třináctý společný titul a čtvrtý sezónní. Neporazitelnost na závěrečné události roku prodloužili na deset utkání.[8][9]

Přehled

[editovat | editovat zdroj]
Pala Alpitour v Turíně, dějiště turnaje 2022–2025

Turínská Pala Alpitour hostila mezi 12. až 19. listopadem 2023 padesátý čtvrtý ročník Turnaje mistrů ve dvouhře a čtyřicátý devátý ve čtyřhře. Stadion představoval největší krytou arénu v Itálii, s tenisovou kapacitou 13 tisíc diváků.[1][10] Událost organizovala Asociace tenisových profesionálů (ATP) ve formě vyvrcholení okruhu ATP Tour 2023.[2] Jednalo se o závěrečný turnaj sezóny v kategorii ATP Tour Finals, hraný v týdnu před vyřazovací fází finále Davis Cupu a dva týdny před džiddským Next Generation ATP Finals pro osm nejvýše postavených hráčů sezóny do 21 let.

V důsledku invaze Ruska na Ukrajinu na konci února 2022 řídící organizace tenisu ATP, WTA a ITF s grandslamy rozhodly, že ruští a běloruští tenisté mohli dále na okruzích startovat, ale do odvolání nikoli pod vlajkami Ruska a Běloruska.[11]

Kvalifikační kritéria

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhry se zúčastnilo osm tenistů a přítomni byli dva náhradníci. Hráči (včetně deblových párů) se kvalifikovali v následujícím pořadí:[12]

  1. Zaprvé, sedm tenistů dle žebříčku ATP Race vydaného v pondělí 13. listopadu 2023 po posledních řádných turnajích ATP Tour. V roce 2023 se jimi staly Sofia Open a Moselle Open.
  2. Zadruhé, až dva grandslamoví vítězové z roku 2023 figurující na 8. až 20. místě žebříčku, a to podle jejich sestupného umístění.
  3. Zatřetí, 8. hráč žebříčku ATP Race.[2]

Dvěma náhradníky byli tenisté umístění na prvních nepostupových místech žebříčku ATP Race. V případě jejich odmítnutí či zranění by určila náhradníky organizace ATP.

Do žebříčku ATP Race, vydávaného vždy v pondělí, se započítávaly body získané od ledna kalendářního roku probíhající sezóny. Kumulovány byly z turnajů Grand Slamu, ATP Tour, United Cupu, ATP Challenger Tour a ITF Tour. Hráčům se přičetly body z 19 turnajů, do nichž se řadily:

Čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]

Do čtyřhry zasáhlo osm párů a jedna dvojice plnila roli náhradníka. Osm týmů se kvalifikovalo podle stejných kritérií jako hráči dvouhry a body byly kumulovány z identických turnajů. Rozdílem se stala neexistence povinných účastí u stanovených turnajů. Dvojice tak sbíraly body z 19 libovolných událostí na okruhu ATP Tour podle nejvyššího bodového zisku.[2][12]

Formát

[editovat | editovat zdroj]

Soutěže dvouhry se zúčastnlo osm tenistů, z nichž každý odehrál tři vzájemné zápasy v jedné ze dvou čtyřčlenných základních skupin – zelené nebo červené. První dva tenisté z každé skupiny postoupili do semifinále, od něhož turnaj probíhal vyřazovacím systémem. První ze skupin se utkali s druhými z opačné z nich. Vítězové semifinále se střetli ve finálůe.[2]

Soutěž čtyřhry kopírovala formát dvouhry.[2]

Všechny zápasy dvouhry probíhaly na dva vítězné sety se zahrnutím závěrečného tiebreaku včetně finále. Každé utkání čtyřhry se konalo také na dvě vítězné sady. Za vyrovnaného stavu setů 1–1 o vítězi rozhodl supertiebreak do 10 bodů. V deblových gamech se nekonaly „výhody“. Po shodě následoval rozhodující míč, jehož vítěz získal celou hru.[2]

Kritéria pořadí v základní skupině

[editovat | editovat zdroj]

Konečné pořadí v základní skupině se řídilo následujícími kritérii:[2]

  1. nejvyšší počet vyhraných utkání
  2. nejvyšší počet odehraných utkání
  3. u dvou hráčů se stejným počtem výher rozhodlo vzájemné utkání;
  4. u tří hráčů se stejným počtem výher rozhodlo:
        a) nejvyšší procento vyhraných setů (případně vzájemný zápas při shodě dvou hráčů)
        b) nejvyšší procento vyhraných her (případně vzájemný zápas při shodě dvou hráčů).
  5. žebříček ATP platný během turnaje

Body a finanční odměny

[editovat | editovat zdroj]

Rozpočet ATP Finals 2023 činil 15 milionu dolarů.[3][1]

Fáze dvouhra čtyřhra body
neporažení vítězové 4 801 500 $ 943 650 $ 1 500
vítězové F + 2 201 000 $ F + 351 400 $ F + 500
finalisté ZS + 1 105 000 $ ZS + 175 650 $ ZS + 400
za výhru ve skupině 390 000 $ 95 000 $ 200
startovné
za 3 zápasy 325 500 $ 132 000 $ —
za 2 zápasy 244 125 $ 99 000 $
za 1 zápas 162 750 $ 66 000 $
náhradníci 152 500 $ 50 850 $
Poznámky
  • částky jsou uváděny v amerických dolarech ($), ve čtyřhře na pár
  • ZS – finanční odměny či body získané v základní skupině
  • F – finanční odměny či body finalistů

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku ATP Finals 2023 – mužská dvouhra.

Kvalifikovaní hráči

[editovat | editovat zdroj]
Pořadí tenista body kvalifikován
1. Srbsko Novak Djoković 9 945 19. srpna [13]
2. Španělsko Carlos Alcaraz 8 455 17. července [14]
3.   Daniil Medveděv 7 200 5. září [15]
4. Itálie Jannik Sinner 5 490 7. října [16]
5.   Andrej Rubljov 4 805 26. října [17]
6. Řecko Stefanos Tsitsipas 4 235 2. listopadu [18]
7. Německo Alexander Zverev 3 585 3. listopadu [19]
8. Dánsko Holger Rune 3 460 3. listopadu [19]
     Zelená skupina

Předešlý poměr vzájemných zápasů

[editovat | editovat zdroj]

Tabulka uvádí poměr vzájemných zápasů hráčů před Turnajem mistrů.

   Djoković    Alcaraz   Medveděv   Sinner     Rubljov   Tsitsipas   Zverev      Rune    Celkem H2H[p. 1] Poměr 2023[p. 2]
1. Srbsko Novak Djoković 2–2 10–5 3–0 5–1 11–2 8–4 2–2 41–16 51–5
2. Španělsko Carlos Alcaraz 2–2 2–2 3–4 0–0 5–0 3–3 2–1 17–12 63–10
3.   Daniil Medveděv 5–10 2–2 6–2 6–2 9–4 10–7 1–1 39–28 64–16
4. Itálie Jannik Sinner 0–3 4–3 2–6 4–2 2–5 1–4 0–2 13–25 57–14
5.   Andrej Rubljov 1–5 0–0 2–6 2–4 5–6 3–5 2–1 15–27 56–23
6. Řecko Stefanos Tsitsipas 2–11 0–5 4–9 5–2 6–5 9–4 0–2 26–38 51–22
7. Německo Alexander Zverev 4–8 3–3 7–10 4–1 5–3 4–9 0–1 27–35 53–26
8. Dánsko Holger Rune 2–2 1–2 1–1 2–0 1–2 2–0 1–0 10–7 43–22

Výsledky a body

[editovat | editovat zdroj]

Tabulka uvádí sezónní výsledky a odpovídající bodový zisk kvalifikovaných hráčů a náhradníků Turnaje mistrů.

Nas. tenista Grand Slam ATP Tour Masters 1000[a] Nejlépe na dalších turnajích body turnajů titulů
AO FO WIM USO IW MI MC MA RO CA CI SH PA 1. 2. 3. 4. 5. 6.
1. Srbsko Novak Djoković Titul
2000 		Titul
2000 		F
1200 		Titul
2000 		A
0 		A
0 		16k
90 		A
0 		ČF
180 		A
0 		Titul
1000 		A
0 		Titul
1000 		Titul
250 		SF
180 		ČF
45 		9 945 11 6
2. Španělsko Carlos Alcaraz A
0 		SF
720 		Titul
2000 		SF
720 		Titul
1000 		SF
360 		A
0 		Titul
1000 		32k
45 		ČF
180 		F
600 		16k
90 		32k
10 		Titul
500 		Titul
500 		F
300 		Titul
250 		SF
180 		8 455 16 6
3.   Daniil Medveděv 32k
90 		128k
10 		SF
720 		F
1200 		F
600 		Titul
1000 		ČF
180 		16k
90 		Titul
1000 		ČF
180 		16k
90 		SF
90 		32k
10 		Titul
500 		Titul
500 		F
300 		F
300 		Titul
250 		ČF
90 		7 200 21 5
4. Itálie Jannik Sinner 16k
180 		64k
45 		SF
720 		16k
180 		SF
360 		F
600 		SF
360 		A
0 		16k
90 		Titul
1000 		ČF
45 		16k
90 		16k
90 		Titul
500 		Titul
500 		F
300 		Titul
250 		ČF
90 		ČF
90 		5 490 21 4
5.   Andrej Rubljov ČF
360 		32k
90 		ČF
360 		ČF
360 		16k
90 		16k
90 		Titul
1000 		16k
90 		16k
90 		16k
45 		ČF
45 		F
600 		SF
360 		F
300 		F
300 		Titul
250 		SF
180 		F
150 		16k
45 		4 805 24 2
6. Řecko Stefanos Tsitsipas F
1200 		ČF
360 		16k
180 		64k
45 		16k
45 		16k
90 		ČF
180 		ČF
180 		SF
360 		32k
10 		16k
90 		32k
45 		SF
360 		F
300 		Titul
250 		SF
225 		SF
180 		SF
90 		16k
45 		4 235 23 1
7. Německo Alexander Zverev 64k
45 		SF
720 		32k
90 		ČF
360 		16k
90 		SF
90 		16k
90 		16k
90 		16k
90 		32k
45 		SF
360 		16k
45 		16k
90 		Titul
500 		Titul
250 		SF
180 		SF
180 		SF
180 		ČF
90 		3 585 26 2
8. Dánsko Holger Rune 16k
180 		ČF
360 		ČF
360 		128k
10 		32k
45 		16k
90 		F
600 		32k
45 		F
600 		16k
45 		32k
10 		64k
10 		ČF
180 		Titul
250 		SF
180 		SF
180 		SF
180 		SF
90 		16k
45 		3 460 22 1
Náhradníci
9. Polsko Hubert Hurkacz 16k
180 		32k
90 		16k
180 		64k
45 		32k
45 		32k
45 		16k
90 		32k
45 		16k
45 		16k
90 		SF
360 		Titul
1000 		ČF
180 		F
300 		Titul
250 		ČF
90 		SF
90 		SF
75 		16k
45 		3 245 23 2
10. USA Taylor Fritz 64k
45 		32k
90 		64k
45 		ČF
360 		ČF
180 		ČF
180 		SF
360 		16k
90 		SF
90 		16k
90 		ČF
180 		32k
45 		32k
45 		Titul
350 		Titul
250 		Titul
250 		SF
180 		SF
180 		SF
90 		3 100 26 3
     náhradník
Legenda
0/2000 získané body 128k 128 hráčů v kole
A neúčast na turnaji 64k 64 hráčů v kole
ČF prohra ve čtvrtfinále 32k 32 hráčů v kole
SF prohra v semifinále 16k 16 hráčů v kole
F prohra ve finále Titul vítězství v turnaji
ZS základní skupina —

Vysvětlivky

  1. ↑ Bodový zisk ze tří povinných turnajů Masters 1000 (mandatory) a nepovinného Monte-Carlo Masters (non-mandatory) mohl hráč nahradit lepšími body z dalších turnajů konaných namísto obhajovaných bodů z dočasných turnajů 2022, které se již v probíhající sezóně nekonaly.[2][12] Takové body byly do tabulky zapsány kurzívou.

Čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Související informace naleznete také v článku ATP Finals 2023 – mužská čtyřhra.

Kvalifikované páry

[editovat | editovat zdroj]
Pořadí pár body kvalifikován
1. Chorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek		 6 330 9. října [20]
2. Nizozemsko Wesley Koolhof
Spojené království Neal Skupski		 6 060 9. října [20]
3. Indie Rohan Bopanna
Austrálie Matthew Ebden		 5 990 14. října [21]
4. Mexiko Santiago González
Francie Édouard Roger-Vasselin		 5 610 2. listopadu [22]
5. Španělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos		 5,127 30. října [23]
6. USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury		 4 822 29. října [24]
7. Argentina Máximo González
Argentina Andrés Molteni		 4 380 3. listopadu [25]
8. Austrálie Rinky Hijikata
Austrálie Jason Kubler		 2 180 2. listopadu [22]
     Zelená skupina

Předešlý poměr vzájemných zápasů

[editovat | editovat zdroj]

Tabulka uvádí poměr vzájemných zápasů párů před Turnajem mistrů.

  Dodig
 Krajicek  		 Koolhof 
Skupski 		Bopanna
Ebden 		S. González
Roger-Vas. 		Granollers
Zeballos 		Ram
Salisbury 		M. González
Molteni 		  Hijikata  
Kubler 		Celkem
H2H[p. 1] 		Poměr
2023[p. 2]
1. Chorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek 		2–2 1–0 2–0 2–1 2–2 0–1 0–0 9–6 38–13
2. Nizozemsko Wesley Koolhof
Spojené království Neal Skupski 		2–2 3–2 2–3 1–2 1–3 0–1 2–1 11–14 44–20
3. Indie Rohan Bopanna
Austrálie Matthew Ebden 		0–1 2–3 2–1 1–2 0–1 0–0 0–0 5–8 38–18
4. Mexiko Santiago González
Francie Édouard Roger-Vasselin 		0–2 3–2 1–2 2–0 2–1 0–0 0–0 8–7 51–21
5. Španělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos 		1–2 2–1 2–1 0–2 3–5 2–1 0–1 10–13 34–17
6. USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury 		2–2 3–1 1–0 1–2 5–3 0–0 0–0 12–8 32–18
7. Argentina Máximo González
Argentina Andrés Molteni 		1–0 1–0 0–0 0–0 1–2 0–0 0–0 3–2 38–20
8. Austrálie Rinky Hijikata
Austrálie Jason Kubler 		0–0 1–2 0–0 0–0 1–0 0–0 0–0 2–2 9–6

Výsledky a body

[editovat | editovat zdroj]

Tabulka uvádí započítané sezónní výsledky a odpovídající bodový zisk kvalifikovaných párů na Turnaji mistrů.

Nas. dvojice Nejlepší bodový zisk z turnajů body turnajů titulů
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15. 16. 17. 18. 19.
1. Chorvatsko Ivan Dodig
USA Austin Krajicek 		Titul
2000 		Titul
1000 		SF
720 		Titul
500 		Titul
500 		Titul
500 		SF
360 		ČF
180 		F
150 		F
150 		32k
90 		16k
90 		ČF
90 		64k
0 		32k
0 		16k
0 		32k
0 		16k
0 		16k
0 		6 330 19 5
2. Nizozemsko Wesley Koolhof
Spojené království Neal Skupski 		Titul
2000 		F
600 		ČF
360 		ČF
360 		SF
360 		F
300 		F
300 		Titul
250 		16k
180 		ČF
180 		ČF
180 		ČF
180 		ČF
180 		ČF
180 		SF
180 		SF
180 		SF
90 		16k
0 		16k
0 		6 060 22 2
3. Indie Rohan Bopanna
Austrálie Matthew Ebden 		F
1200 		Titul
1000 		SF
720 		F
600 		F
600 		F
600 		F
300 		Titul
250 		ČF
180 		SF
180 		16k
90 		16k
90 		ČF
90 		SF
90 		64k
0 		64k
0 		16k
0 		32k
0 		16k
0 		5 990 20 2
4. Mexiko Santiago González
Francie Édouard Roger-Vasselin 		Titul
1000 		Titul
1000 		Titul
500 		SF
360 		SF
360 		SF
360 		Titul
250 		Titul
250 		16k
180 		16k
180 		16k
180 		ČF
180 		SF
180 		SF
180 		32k
90 		16k
90 		ČF
90 		ČF
90 		SF
90 		5 610 26 5
5. Španělsko Marcel Granollers
Argentina Horacio Zeballos 		F
1200 		Titul
1000 		SF
720 		SF
720 		SF
360 		SF
360 		16k
180 		ČF
180 		F
150 		ČF
90 		SF
90 		ČF
45 		ČF
32 		32k
0 		32k
0 		32k
0 		32k
0 		32k
0 		16k
0 		5 127 20 1
6. USA Rajeev Ram
Spojené království Joe Salisbury 		Titul
2000 		F
600 		Titul
500 		SF
360 		Titul
250 		16k
180 		16k
180 		ČF
180 		16k
90 		16k
90 		ČF
90 		ČF
90 		SF
90 		SF
90 		ČF
32 		64k
0 		16k
0 		32k
0 		16k
0 		4 822 22 3
7. Argentina Máximo González
Argentina Andrés Molteni 		Titul
1000 		Titul
545 		Titul
500 		Titul
500 		ČF
360 		ČF
360 		Titul
250 		ČF
180 		ČF
180 		F
100 		32k
90 		16k
90 		SF
90 		ČF
45 		ČF
45 		ČF
45 		64k
0 		16k
0 		32k
0 		4 380 25 5
8. Austrálie Rinky Hijikata
Austrálie Jason Kubler[a] 		Titul
2000 		32k
90 		ČF
45 		ČF
45 		64k
0 		32k
0 		32k
0 		32k
0 		2 180 8 1
Náhradníci
9. USA Nathaniel Lammons
USA Jackson Withrow 		ČF
360 		ČF
360 		SF
360 		F
300 		F
300 		Titul
250 		Titul
250 		Titul
250 		Titul
250 		ČF
180 		SF
180 		Titul
175 		F
150 		F
150 		F
150 		16k
90 		16k
90 		ČF
90 		ČF
90 		4 025 33 5
10. Monako Hugo Nys
Polsko Jan Zieliński 		F
1200 		Titul
1000 		ČF
360 		F
300 		Titul
250 		16k
180 		F
100 		32k
90 		16k
90 		ČF
90 		SF
90 		ČF
45 		ČF
45 		ČF
45 		ČF
32 		16k
20 		32k
0 		32k
0 		32k
0 		3 937 28 2
     náhradníci
Legenda
0/2000 získané body na turnaji 64k 64 párů v kole
ČF prohra ve čtvrtfinále 32k 32 párů v kole
SF prohra v semifinále 16k 16 párů v kole
F prohra ve finále Titul vítězství v turnaji

Vysvětlivky

  1. ↑ Hijikata s Kublerem se kvalifikovali jako grandslamoví vítězové figurující na 17. příčce, tedy mezi 8. až 20. místem deblového žebříčku párů, na základě 2. bodu kvalifikačních kritérií.

Přehled finále

[editovat | editovat zdroj]

Dvouhra

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku ATP Finals 2023 – mužská dvouhra.

Čtyřhra

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku ATP Finals 2023 – mužská čtyřhra.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Celkový poměr vzájemných zápasů hráčů dvouhry či párů čtyřhry v jejich předešlé kariéře
  2. ↑ a b Poměr vítězných a prohraných zápasů hráčů dvouhry či párů čtyřhry v sezóně 2023

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku 2023 ATP Finals na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d e Nitto ATP Finals Media Notes - Preview & Day 1 [PDF]. ATP Tour, Inc., 2023-11-12 [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f g h i j 2023 ATP Official Rulebook | IV. World Championships [PDF]. ATP Tour [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b Nitto ATP Finals: Record $15 Million Prize Money For 2023 Event. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-11-06 [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ Nitto extends ATP Finals title sponsorship till 2025. YUV News [online]. [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Djokovic Defeats Sinner To Win Record Seventh Nitto ATP Finals Title. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-11-19 [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Rekordní 7. triumf na Turnaji mistrů. Djokovič v Turíně přehrál Sinnera a obhájil titul. TenisPortal.cz [online]. 2023-11-19 [cit. 2023-11-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ Novak Djokovic Clinches Record-Extending Eighth Year-End No. 1 Presented By Pepperstone. ATP Tour [online]. 2023-11-12 [cit. 2023-11-14]. Dostupné online. 
  8. ↑ Andy West. Rajeev Ram/Joe Salisbury Charge To Turin Title Repeat. ATP Tour, Inc. [online]. 2023-11-19 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ ZABLOUDIL, Luboš. Ram a Salisbury obhájili titul na Turnaji mistrů, ve finále porazili Granollerse se Zeballosem. TenisPortal.cz [online]. 2023-11-19 [cit. 2023-11-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ About The Venue | Nitto ATP Finals | Tennis. Nitto ATP Finals [online]. 2023 [cit. 2023-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-12-06. (anglicky) 
  11. ↑ Joint Statement by the International Governing Bodies of Tennis. Women's Tennis Association [online]. 2022-03-01 [cit. 2023-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2022-03-01. (anglicky) 
  12. ↑ a b c d 2023 ATP Official Rulebook | IX. PEPPERSTONE ATP RANKING [PDF]. ATP Tour [cit. 2023-11-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Djokovic Joins Alcaraz at 2023 Nitto ATP Finals. www.nittoatpfinals.com [online]. Nitto ATP Finals, 19-08-2023 [cit. 19-08-2023]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 19-08-2023. (anglicky) 
  14. ↑ Alcaraz First Player to Qualify for 2023 Nitto ATP Finals. www.nittoatpfinals.com [online]. Nitto ATP Finals, 17-07-2023 [cit. 17-07-2023]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 17-07-2023. (anglicky) 
  15. ↑ Medvedev Third Player To Qualify For Turin. www.nittoatpfinals.com [online]. Nitto ATP Finals, 5-09-2023 [cit. 05-09-2023]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 05-09-2023. (anglicky) 
  16. ↑ Sinner Qualifies For Nitto ATP Finals For First Time. www.nittoatpfinals.com [online]. Nitto ATP Finals, 07-10-2023 [cit. 15-11-2023]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 08-10-2023. (anglicky) 
  17. ↑ Rublev Qualifies For 2023 Nitto ATP Finals. www.nittoatpfinals.com [online]. Nitto ATP Finals, 26-10-2023. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ Tsitsipas Qualifies For 2023 Nitto ATP Finals. www.nittoatpfinals.com [online]. Nitto ATP Finals, 02-11-2023. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ a b Zverev, Rune Complete 2023 Nitto ATP Finals Field. www.nittoatpfinals.com [online]. Nitto ATP Finals, 03-11-2023. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ a b Dodig/Krajicek, Koolhof/Skupski Qualify For Nitto ATP Finals. www.nittoatpfinals.com [online]. Nitto ATP Finals, 09-10-2023. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ Bopanna & Ebden Earn Nitto ATP Finals Team Debut. www.nittoatpfinals.com [online]. Nitto ATP Finals, 14-10-2023. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ a b Gonzalez/Roger-Vasselin, Hijikata/Kubler Qualify For Nitto ATP Finals. www.nittoatpfinals.com [online]. Nitto ATP Finals, 02-11-2023. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Granollers/Zeballos Qualify For Nitto ATP Finals. www.nittoatpfinals.com [online]. Nitto ATP Finals, 30-10-2023. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Ram/Salisbury To Defend Nitto ATP Finals titul. www.nittoatpfinals.com [online]. Nitto ATP Finals, 29-10-2023. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Gonzalez/Molteni Complete Nitto ATP Finals Doubles Field. www.nittoatpfinals.com [online]. Nitto ATP Finals, 03-11-2023. Dostupné online. (anglicky) 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=ATP_Finals_2023&oldid=24389740“