Rotterdam Open

Rotterdam Open
ABN AMRO Open
Ahoy Rotterdam
Centrální dvorec
Založeno	1974
Odehráno	ABN AMRO Open 2025
Místo	Rotterdam, Nizozemsko Nizozemsko
Dějiště	Rotterdam Ahoy
Souřadnice	51°52′59″ s. š., 4°29′24″ v. d.
Povrch	koberec / hala (1972–1999) tvrdý – Proflex / hala (2000–)
Soutěže	32 dvouhra (16 kval.) / 16 čtyřhra (4 kval.)
Dotace	2 563 150 EUR
Období	únor a březen
Ředitel	Richard Krajicek
ATP Tour
1990–1997	World Series
1998	International Series
1999–2008	Series Gold
2009–	ATP Tour 500
www.abnamro-open.nl/en Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rotterdam Open, oficiálně ABN AMRO Open, je profesionální tenisový turnaj mužů v nizozemském Rotterdamu. Založen byl v roce 1974. Probíhá v únorovém termínu ve víceúčelové hale Rotterdam Ahoy na krytých dvorcích s tvrdým povrchem. Titulárním partnerem je od počátku nizozemský bankovní dům ABN AMRO.

Na okruhu ATP Tour představují ABN AMRO Open a Dallas Open úvodní turnaje sezóny v kategorii ATP Tour 500. Do soutěže dvouhry nastupuje třicet dva hráčů a čtyřhry se účastní šestnáct párů.

Historie

V roce 1972 se odehrál halový předchůdce nizozemské události – Rotterdam Indoors. Ve dvouhře zvítězil Američan Arthur Ashe a ve čtyřhře Australané Roy Emerson s Johnem Newcombem.

Rekordman Roger Federer se při zisku 3. titulu v roce 2018 stal jako 36letý i nejstarším šampionem

Premiérový ročník ABN Open proběhl v roce 1974 ve spolupráci s bankou ABN, jež se stala titulárním partnerem. Šampionem se stal Nizozemec Tom Okker. Událost se původně řadila do okruhu World Championship Tennis, poté byla částí série Grand Prix a od roku 1990 ji začala organizovat ATP Tour. V roce 1984 bylo za stavu 6–0 a 1–0 přerušeno finále dvouhry mezi Čechem Ivanem Lendlem a Američanem Jimmy Connorsem. Důvodem se stalo ohlášení bombové hrozby. Lendl následně odmítl zápas dohrát.

V roce 2004 se ředitelem stal nizozemský wimbledonský vítěz Richard Krajicek, jenž v letech 1995 a 1997 vyhrál rotterdamský turnaj jako druhý Nizozemec. Návštěvnost úvodního ročníku 1974 činila 46 tisíc osob, v roce 2013 se jednalo o 116 354 diváků a v sezóně 2024 se zvýšila na 126 963 návštěvníků. V polovině 70. let dvacátého století inkasoval vítězný Ash odměnu 12 tisíc eur. V ročníku 2025 si první španělský šampion Carlos Alcaraz odvezl prémii 449 tisíc eur.

Nejvyšší počet tří singlových titulů vyhrál Švýcar Roger Federer (2005, 2012 a 2015). Američan Arthur Ashe (1975–1976) drží se Stefanem Edbergem (1986–1987), Nicolasem Escudém (2001–2002) a Robinem Söderlingem (2010–2011) rekord dvou triumfů v řadě. Rekordní počet čtyř deblových trofejí vybojovali Anders Järryd (1987, 1991, 1993, 1995) a Nenad Zimonjić (2009–2010, 2012–2013).

Zařazení na okruzích

Tomáš Berdych na vítězném ročníku 2014

Logo ročníku 2014

• 1974–1977: okruh WCT
• 1978–1989: okruh Grand Prix
• od 1990: ATP Tour
  • 1990–1999: kategorie ATP World Series
  • 2000–2008: kategorie ATP International Series Gold
  • 2009–2018: kategorie ATP World Tour 500
  • od 2019: kategorie ATP Tour 500

Vývoj názvu

• 1974–1990: ABN World Tennis Tournament, titulární partner banka ABN
• 1991–2022: ABN AMRO World Tennis Tournament, titulární partner banka ABN AMRO po sloučení ABN a AMRO v roce 1991
• od 2023: ABN AMRO Open, titulární partner banka ABN AMRO

Přehled finále

Dvouhra

Rok	vítěz	finalista	výsledek
1974	Tom Okker	Tom Gorman	3–6, 7–6(7–2), 6–1
1975	Arthur Ashe	Tom Okker	3–6, 6–2, 6–4
1976	Arthur Ashe (2)	Robert Lutz	6–3, 6–3
1977	Dick Stockton	Ilie Năstase	2–6, 6–3, 6–3
1978	Jimmy Connors	Raúl Ramírez	7–5, 7–5
1979	Björn Borg	John McEnroe	6–4, 6–2
1980	Heinz Günthardt	Gene Mayer	6–2, 6–4
1981	Jimmy Connors (2)	Gene Mayer	6–1, 2–6, 6–2
1982	Guillermo Vilas	Jimmy Connors	0–6, 6–2, 6–4
1983	Gene Mayer	Guillermo Vilas	6–1, 7–6
1984	bez vítěze	Ivan Lendl a Jimmy Connors	6–0, 1–0přerušeno
1985	Miloslav Mečíř	Jakob Hlasek	6–1, 6–2
1986	Joakim Nyström	Anders Järryd	6–0, 6–3
1987	Stefan Edberg	John McEnroe	3–6, 6–3, 6–1
1988	Stefan Edberg (2)	Miloslav Mečíř	7–6, 6–2
1989	Jakob Hlasek	Anders Järryd	6–1, 7–5
1990	Brad Gilbert	Jonas Svensson	6–1, 6–3
1991	Omar Camporese	Ivan Lendl	3–6, 7–6(7–4), 7–6(7–4)
1992	Boris Becker	Alexandr Volkov	7–6(11–9), 4–6, 6–2
1993	Anders Järryd	Karel Nováček	6–3, 7–5
1994	Michael Stich	Wayne Ferreira	4–6, 6–3, 6–0
1995	Richard Krajicek	Paul Haarhuis	7–6(7–5), 6–4
1996	Goran Ivanišević	Jevgenij Kafelnikov	6–4, 3–6, 6–3
1997	Richard Krajicek (2)	Daniel Vacek	7–6(7–4), 7–6(7–5)
1998	Jan Siemerink	Thomas Johansson	7–6(7–2), 6–2
1999	Jevgenij Kafelnikov	Tim Henman	6–2, 7–6(7–3)
2000	Cédric Pioline	Tim Henman	6–7(3–7), 6–4, 7–6(7–4)
2001	Nicolas Escudé	Roger Federer	7–5, 3–6, 7–6(7–5)
2002	Nicolas Escudé (2)	Tim Henman	3–6, 7–6(9–7), 6–4
2003	Max Mirnyj	Raemon Sluiter	7–6(7–3), 6–4
2004	Lleyton Hewitt	Juan Carlos Ferrero	6–7(1–7), 7–5, 6–4
2005	Roger Federer	Ivan Ljubičić	5–7, 7–5, 7–6(7–5)
2006	Radek Štěpánek	Christophe Rochus	6–0, 6–3
2007	Michail Južnyj	Ivan Ljubičić	6–2, 6–4
2008	Michaël Llodra	Robin Söderling	6–7(3–7), 6–3, 7–6(7–4)
2009	Andy Murray	Rafael Nadal	6–3, 4–6, 6–0
2010	Robin Söderling	Michail Južnyj	6–4, 2–0skreč
2011	Robin Söderling (2)	Jo-Wilfried Tsonga	6–3, 3–6, 6–3
2012	Roger Federer (2)	Juan Martín del Potro	6–1, 6–4
2013	Juan Martín del Potro	Julien Benneteau	7–6(7–2), 6–3
2014	Tomáš Berdych	Marin Čilić	6–4, 6–2
2015	Stan Wawrinka	Tomáš Berdych	4–6, 6–3, 6–4
2016	Martin Kližan	Gaël Monfils	6–7(1–7), 6–3, 6–1
2017	Jo-Wilfried Tsonga	David Goffin	4–6, 6–4, 6–1
2018	Roger Federer (3)	Grigor Dimitrov	6–2, 6–2
2019	Gaël Monfils	Stan Wawrinka	6–3, 1–6, 6–2
2020	Gaël Monfils (2)	Félix Auger-Aliassime	6–2, 6–4
2021	Andrej Rubljov	Márton Fucsovics	7–6(7–4), 6–4
2022	Félix Auger-Aliassime	Stefanos Tsitsipas	6–4, 6–2
2023	Daniil Medveděv	Jannik Sinner	5–7, 6–2, 6–2
2024	Jannik Sinner	Alex de Minaur	7–5, 6–4
2025	Carlos Alcaraz	Alex de Minaur	6–4, 3–6, 6–2

Čtyřhra

Rok	vítězové	finalisté	výsledek
1974	Bob Hewitt Frew McMillan	Pierre Barthès Ilie Năstase	3–6, 6–4, 6–3
1975	Bob Hewitt (2) Frew McMillan (2)	José Higueras Balázs Taróczy	6–2, 6–2
1976	Rod Laver Frew McMillan (3)	Arthur Ashe Tom Okker	6–1, 6–7(4–7), 7–6(7–5)
1977	Wojciech Fibak Tom Okker	Vidžaj Amritraž Dick Stockton	6–4, 6–4
1978	Fred McNair Raúl Ramírez	Robert Lutz Stan Smith	6–2, 6–3
1979	Peter Fleming John McEnroe	Heinz Günthardt Bernard Mitton	6–4, 6–4
1980	Vidžaj Amritraž Stan Smith	Bill Scanlon Brian Teacher	6–4, 6–3
1981	Fritz Buehning Ferdi Taygan	Gene Mayer Sandy Mayer	7–6, 1–6, 6–4
1982	Mark Edmondson Sherwood Stewart	Fritz Buehning Kevin Curren	7–5, 6–2
1983	Fritz Buehning (2) Tom Gullikson	Peter Fleming Pavel Složil	7–6, 4–6, 7–6
1984	Kevin Curren Wojciech Fibak (2)	Fritz Buehning Ferdi Taygan	6–4, 6–4
1985	Tomáš Šmíd Pavel Složil	Vitas Gerulaitis Paul McNamee	6–4, 6–4
1986	Stefan Edberg Slobodan Živojinović	Wojciech Fibak Matt Mitchell	2–6, 6–3, 6–2
1987	Stefan Edberg (2) Anders Järryd	Chip Hooper Mike Leach	3–6, 6–3, 6–4
1988	Patrik Kühnen Tore Meinecke	Magnus Gustafsson Diego Nargiso	7–6, 7–6
1989	Miloslav Mečíř Milan Šrejber	Jan Gunnarsson Magnus Gustafsson	7–6, 6–0
1990	Leonardo Lavalle Jorge Lozano	Diego Nargiso Nicolás Pereira	6–3, 7–6
1991	Patrick Galbraith Anders Järryd (2)	Steve DeVries David Macpherson	7–6, 6–2
1992	Marc-Kevin Goellner David Prinosil	Paul Haarhuis Mark Koevermans	6–2, 6–7, 7–6
1993	Henrik Holm Anders Järryd (3)	David Adams Andrej Olchovskij	6–4, 7–6
1994	Jeremy Bates Jonas Björkman	Jacco Eltingh Paul Haarhuis	6–4, 6–1
1995	Martin Damm Anders Järryd (4)	Tomás Carbonell Francisco Roig	6–3, 6–2
1996	David Adams Marius Barnard	Hendrik Jan Davids Cyril Suk	6–3, 5–7, 7–6
1997	Jacco Eltingh Paul Haarhuis	Libor Pimek Byron Talbot	7–6(7–5), 6–4
1998	Jacco Eltingh (2) Paul Haarhuis (2)	Neil Broad Piet Norval	7–6, 6–3
1999	David Adams (2) John-Laffnie de Jager	Neil Broad Peter Tramacchi	6–7(5–7), 6–3, 6–4
2000	David Adams (3) John-Laffnie de Jager (2)	Tim Henman Jevgenij Kafelnikov	5–7, 6–2, 6–3
2001	Jonas Björkman (2) Roger Federer	Petr Pála Pavel Vízner	6–3, 6–0
2002	Roger Federer (2) Max Mirnyj	Mark Knowles Daniel Nestor	4–6, 6–3, [10–4]
2003	Wayne Arthurs Paul Hanley	Roger Federer Max Mirnyj	7–6(7–4), 6–2
2004	Paul Hanley (2) Radek Štěpánek	Jonatan Erlich Andy Ram	5–7, 7–6(7–5), 7–5
2005	Jonatan Erlich Andy Ram	Cyril Suk Pavel Vízner	6–4, 4–6, 6–3
2006	Paul Hanley (3) Kevin Ullyett	Jonatan Erlich Andy Ram	7–6(7–4), 7–6(7–2)
2007	Martin Damm (2) Leander Paes	Andrei Pavel Alexander Waske	6–3, 6–7(5–7), [10–7]
2008	Tomáš Berdych Dmitrij Tursunov	Philipp Kohlschreiber Michail Južnyj	7–5, 3–6, [10–7]
2009	Daniel Nestor Nenad Zimonjić	Lukáš Dlouhý Leander Paes	6–2, 7–5
2010	Daniel Nestor (2) Nenad Zimonjić (2)	Simon Aspelin Paul Hanley	6–4, 4–6, [10–7]
2011	Jürgen Melzer Philipp Petzschner	Michaël Llodra Nenad Zimonjić	6–4, 3–6, [10–5]
2012	Michaël Llodra Nenad Zimonjić (3)	Robert Lindstedt Horia Tecău	4–6, 7–5, [16–14]
2013	Robert Lindstedt Nenad Zimonjić (4)	Thiemo de Bakker Jesse Huta Galung	5–7, 6–3, [10–8]
2014	Michaël Llodra (2) Nicolas Mahut	Jean-Julien Rojer Horia Tecău	6–2, 7–6(7–4)
2015	Jean-Julien Rojer Horia Tecău	Jamie Murray John Peers	3–6, 6–3, [10–8]
2016	Nicolas Mahut (2) Vasek Pospisil	Philipp Petzschner Alexander Peya	7–6(7–2), 6–4
2017	Ivan Dodig Marcel Granollers	Wesley Koolhof Matwé Middelkoop	7–6(7–5), 6–3
2018	Pierre-Hugues Herbert Nicolas Mahut (3)	Oliver Marach Mate Pavić	2–6, 6–2, [10–7]
2019	Jérémy Chardy Henri Kontinen	Jean-Julien Rojer Horia Tecău	7–6(7–5), 7–6(7–4)
2020	Pierre-Hugues Herbert (2) Nicolas Mahut (4)	Henri Kontinen Jan-Lennard Struff	7–6(7–5), 4–6, [10–7]
2021	Nikola Mektić Mate Pavić	Kevin Krawietz Horia Tecău	7–6(9–7), 6–2
2022	Robin Haase Matwé Middelkoop	Lloyd Harris Tim Pütz	4–6, 7–6(7–5), [10–5]
2023	Ivan Dodig (2) Austin Krajicek	Rohan Bopanna Matthew Ebden	7–6(7–5), 2–6, [12–10]
2024	Wesley Koolhof Nikola Mektić	Robin Haase Botic van de Zandschulp	6–3, 7–5
2025	Simone Bolelli Andrea Vavassori	Sander Gillé Jan Zieliński	6–2, 4–6, [10–6]

Rekordy

Dvouhra
Rekord		držitelé rekordu
Nejvíce titulů	3	Roger Federer
Nejvíce vyhraných zápasů	28	Roger Federer
Nejmladší vítěz	20 let	Miloslav Mečíř (1985)
Nejstarší vítěz	36 let	Roger Federer (2018)
Nejvýše postavený vítěz	1. ATP	Jimmy Connors (1978) Roger Federer (2005)
Nejníže postavený vítěz	156. ATP	Anders Järryd (1993)
Čtyřhra
Nejvíce titulů	4	Anders Järryd Nenad Zimonjić

Galerie

• 
  Björn Borg, 1979
• 
  John McEnroe, 1979
• 
  Jimmy Connors, 1981
• 
  Ivan Lendl, 1984

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rotterdam Open na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Rotterdam Open na Wikimedia Commons
• Rotterdam Open – oficiální stránky (nizozemsky), (anglicky)
• Rotterdam Open na ATP Tour (anglicky)

Portály: Tenis | Nizozemsko