Žižkovo náměstí 18 (Tábor)
| Měšťanský dům | |
|---|---|
 Nárožní pohled z náměstí | |
| Základní informace | |
| Sloh | pozdní gotika, klasicismus |
| Výstavba | 14.–15. st9letí |
| Přestavba | 1798 (do dnešní podoby) |
| Poloha | |
| Adresa | Žižkovo náměstí 18/18, Tábor, Tábor,  Česko |
| Ulice | Žižkovo náměstí |
| Souřadnice | 49°24′49,18″ s. š., 14°39′30,94″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 39950/3-4541 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Měšťanský dům s adresou Žižkovo nám. 18 stojí v hlavní části městské památkové rezervace v Táboře (čj. 36.568/61-V/2),[1] která se nalézá v blízkém okolí Žižkova náměstí a jeho pozdně gotické radnice.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Historie
[editovat | editovat zdroj]Dům čp.18, stojící na úzkém nepravidelném pozemku p.č.186 o výměře 463 m²,[3] s hlavní (severní) štíhlou klasicistní fasádou, ústící na jižní stranu Žižkova náměstí, a boční fasádou, obrácenou směrem do ulice Vodní, je skvostnou ukázkou táborské renesanční měšťanské architektury, a je cennou památkou především pro svůj stavebně historický vývoj.[4][5]
Původně pozdně gotický jednopatrový nárožní dům byl z velké části pravděpodobně přestavěný po požáru v roce 1532. Ohni podlehla v té době velká část domů v centrální části města, protože až do 16. století bylo základní stavební surovinou dřevo. Paradoxně tak ničivé požáry z let 1525–1559 pomohly dalšímu rozvoji města, byly důvodem ke kamenné přestavbě, a často i k uplatnění nových architektonických prvků.[6]
Další přestavbou (do dnešní podoby) prošel dům na přelomu 18. a 19. století, v roce 1798, a to i včetně nové úpravy průčelí. Pozoruhodné, vrcholně klasicistní průčelí je dvouosé. Boční fasáda byla v té době přerušena prampouchem, přes uličku, směrem k čp. 17.[7]
Nově byla v 70. letech 20. st. opravena fasáda, částečně zrekonstruováno přízemí. Poslední rekonstrukce domu, včetně přilehlého dvorku a garáže, byla dokončena v roce 1996. Dům má malý dvorek (do r. 1798 zde byla zahrada), přístupný jak z domu, tak i z ulice Vodní, a garáž s bočním vjezdem.[8]
Architektura
[editovat | editovat zdroj]Parter domu je členěn pásovou bosáží, první poschodí je ohraničeno pilastry s volutovými hlavicemi[9] Přízemní okna lemují šambrány s lištami a lichoběžnými závěrovými klenáčky, v půlkruhových nadokenních římsách najdeme i reliéfní busty v medailonech. Obloučkově členěný štít na vysoké atice je po stranách vymezen podstavci s vázami. Na horní římse, s rozeklaným segmentem, je podstavec s plastikou lva. V duchu vrcholně klasicistním je řešeno i boční průčelí.
Pozoruhodný je také interiér. Vstupní síň v přízemí má zaklenutou valenou klenbu, navazující chodba se zalamuje směrem ke dvoru. V rozšiřujícím se prostoru chodby je ve střední zdi zazděný kamenný portál se skosením. Na chodbu navazující místnost je také valeně zaklenutá, zčásti je klenba zakryta vloženým stropem. Přední prostory, v přízemí přístupné přímo z náměstí, včetně některých místností v patře, mají ploché stropy, s vpadlým klasicistním zrcadlem.[10]
V domě s adresou Žižkovo nám.18 je trojice sklepních prostor, navzájem propojených. V průchodu mezi středním a nejjižnějším sklepem je osazen lomený gotický kamenný portál. Na sklepní prostor schodištěm navazuje prostor s valenou klenbou a s půlkruhovým, okoseným sedlovým gotickým portálem.[11]
Kulturní památka
[editovat | editovat zdroj]Dům je veden jako nemovitá kulturní památka, rejst. č. ÚSKP 39950/3-4541 - měšťanský dům.[12] Vlastníkem je město Tábor. Stavem kulturních památek a kontrolou jejich užívání se zabývá odbor rozvoje MÚ Tábor, který také zajišťuje státní správu na úseku památkové péče a řeší většinu otázek, týkajících se památek i památkově chráněného území.[13] Město Tábor je také od roku 1993 aktivně zapojeno do Programu regenerace městských památkových rezervací (MPR) a městských památkových zón (MPZ).[6]
Již v roce 1962 bylo historické jádro Starého Města vyhlášeno národní kulturní památkou (č. 251/1962 Sb.), jako v jediném městě v té době v ČSSR. Okolí domu, tj. centrální část města, je protkáno hustou sítí křivolakých uliček, skoro v každé z nich lze nalézt památkově chráněný dům. Většinou jde o renesanční památky, především o řadu dalších měšťanských domů (cca 153 nemovitostí, z toho v soukromém vlastnictví 60%, ve vlastnictví obce 32%), s jejich charakteristickými prvky (obloučkovými štíty, freskami, sgrafity).[14]
Současnost se zde prolíná s minulostí, s historickou atmosférou jeho ulic a staveb, jakými je např. dům Žižkova 18/18. I proto je Tábor označován za jedno z nejmalebnějších měst v České republice.[15]
Táborská síť sklepení
[editovat | editovat zdroj]V celém městě je rozsáhlá síť sklepů z 15. a 16. stol.(tzv. „lochů“), vyhloubených ve skalním podloží, někdy v hloubce až 16 metrů. Řadí se mezi technické památky pozdního středověku.[6] Některé z nich byly postupně propojeny a vytvořily jakýsi podzemní labyrint, dnes dlouhý cca 800 metrů, poprvé zpřístupněný veřejnosti v roce 1937 (tehdy šlo o prohlídku několika samostatných sklepů). Stávající prohlídková trasa Husitského muzea vznikala až po 2. světové válce, končila v domě U Lichviců (do cca devadesátých let, pak byla trasa zkrácena a vychází se už pod sousedním domem – Ctiborův dům). Dříve sklepy plnily funkci skladovací (potravin i majetku) a obrannou (nepřítel i požáry).[16]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Katalog památek.cz. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
- ↑ tabor.cz.eu. www.taborcz.eu [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Katastr nemovitostí.cz. nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie Lysá hora.cz. www.lysahora.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Památky a zajímavosti.cz. www.visittabor.eu [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c VŠ polytechnická, Jihlava [online]. Bakalářská práce, 2009 [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Národní památkový ústav.cz. iispp.npu.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ visittabor.eu. www.visittabor.eu [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Památkový katalog.cz. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Historická sídla.cz. www.historickasidla.cz [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Místopisy.cz. www.mistopisy.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Encyklopedie Viditelný Macek.cz. viditelny-macek.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Tábor.cz. www.taborcz.eu [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
- ↑ Turistika.cz. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Prague.eu. www.prague.eu [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-02-12.
- ↑ Jižní Čechy.cz. www.jiznicechy.cz [online]. [cit. 2021-01-24]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANKOVEC, O.: Výběrový katalog urbanistických a stavebních proměn historické zóny města Tábora. Město Tábor, 2002
- ROHÁČEK, M.: Prameny a literatura k dějinám Tábora-Regenerace MPR, Výběrový katalog, Noviny táborské radnice, 2009
- ROHÁČEK, M.: Program regenerace městské památkové rezervace Tábor a okolí pro roky 2007 – 2010
- MICHALKOVÁ, J.: Přehled proměny Starého města Tábora od roku 1990 do roku 1999
- BRATKA, Petr aj. Tábor Městská památková rezervace. 1.vyd. Tábor, Ars Monument, 1992. ISBN 80-901174-0-6
- THIER K.: Staré domy a rodiny táborské, Tábor 1920