Přeskočit na obsah

Husitské muzeum

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Husitské muzeum
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
MěstoTábor
AdresaNám. Mikuláše z Husi 44/5, Tábor, 390 01, Česko
Založeno6. prosince 1878
IČO00072486 (VR)
Zeměpisné souřadnice
Map
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Husitské muzeum je státní muzejní instituce sídlící v jihočeském Táboře, jejímž primárním cílem je mapovat dějiny husitského hnutí, města Tábora a oblasti Táborska.

Muzeum shromažďuje 450 tisíc sbírkových předmětů z oboru archeologie, historie, numizmatiky, umění, etnografie a přírodních věd.[1] Jeho zřizovatelem je Ministerstvo kultury České republiky.

Hlavní expozice se nachází na táborském Žižkově náměstí v gotické budově Staré radnice (č. p. 1), jež je sama o sobě významnou kulturní památkou s druhým největším gotickým sálem se síťovou klenbou v Česku, vystavěnou roku 1521. Zde muzeum prezentuje stálou expozici nazvanou Husité.[2] Zpřístupňuje odtud rozsáhlou síť středověkého sklepení, tzv. lochů, vykutaných hluboko v podloží, jež spojují řadu táborských domů.

Muzeum spravuje rovněž bývalý barokní augustiniánský klášter na náměstí Mikuláše z Husi, kde od počátku 90. let 20. století sídlí vedení muzea a jsou zde umístěny depozitáře. Část kláštera byla zpřístupněna jakožto Galerie Ambit, navštívit lze v letních měsících i přilehlý rajský dvůr rekonstruovaný roku 2019.[3]

Muzeum spravuje též další táborskou památku, zbytky hradu Kotnov s dochovanou věží a k ní přiléhající Bechyňskou bránu. Věž slouží jako vyhlídková a spatřit zde lze stálou expozici nazvanou Tábor, pevnost spravedlivých i královské město. Muzeum spravuje taktéž Památník dr. Edvarda Beneše v nedalekém Sezimově Ústí, tedy bývalou vilu druhého československého prezidenta, s přilehlým parkem. Benešův památník byl Husitským muzeem otevřen v roce 2005.[4]

Pod Husitské muzeum spadá i Blatské muzeum, jež má pobočky v Soběslavi a ve Veselí nad Lužnicí. Muzeum též velmi úzce spolupracuje s Husovým domem v německé Kostnici, kde Jan Hus bydlel před osudným procesem a upálením.

Jádro sbírek muzea se začalo tvořit díky úsilí několika nadšených kantorů táborského gymnázia a hospodářské školy (dnes Vyšší odborná a střední zemědělská škola v Táboře) v polovině 19. století, kdy se vědomí o husitské tradici města začalo po desítkách let útlumu obnovovat, také v souvislosti s procesem národního obrození. Nejznámějším z těchto kantorů byl August Sedláček, proslulý jinak svým patnáctisvazkovým dílem o českých hradech a zámcích. Rada města schválila založení muzea 6. prosince 1878 jakožto muzea městského. Veřejnosti byly sbírky zpřístupněny o šest let později.[5] V roce 1906 uspořádalo muzeum velkou výstavu věnovanou osobnosti Jana Husa, první takovou na světě. V roce 1960 bylo muzeum přejmenováno na Muzeum husitského revolučního hnutí. Po listopadu 1989 získalo název současný.

  1. Sbírkotvorná činnost Husitského muzea v Táboře. www.husitskemuzeum.cz [online]. [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. 
  2. BORČ, Marek. Husitské muzeum v Táboře – ideální výlet na červencový svátek. Reflex.cz [online]. 2021-06-05 [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. 
  3. Rajský dvůr muzea v Táboře po obnově láká k relaxu, v ambitu je galerie. iDNES.cz [online]. 2019-06-20 [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. 
  4. V Sezimově Ústí byl zpřístupněn památník Edvarda Beneše. České Budějovice [online]. Český rozhlas, 2005-05-30 [cit. 2022-07-21]. Dostupné online. 
  5. STOLINA, Radim. Husitské muzeum v Táboře | Historie muzea [online]. [cit. 2020-12-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]