Přeskočit na obsah

Divoká Orlice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Divoká Orlice
Divoká Orlice v Klášterci nad Orlicí
Divoká Orlice v Klášterci nad Orlicí
Základní informace
Délka toku99,3 km
Plocha povodí806,5 km²
Průměrný průtok11,5 m³/s
SvětadílEvropa
Hydrologické pořadí1-02-01-001
Pramen
Ústí
Protéká
PolskoPolsko Polsko (Dolnoslezské vojvodství),
ČeskoČesko Česko (Královéhradecký, Pardubický kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Orlice
Geodata
OpenStreetMapOSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Divoká Orlice (německy Wilde Adler, polsky Dzika Orlica) je řeka ve východních Čechách. Je jednou ze dvou zdrojnic řeky Orlice. Její tok měří 99,3 km, z čehož 29,5 km tvoří česko-polskou státní hranici. Odvodňuje území o ploše 806,5 km², z čehož leží 71,24 km² v Dolnoslezském vojvodství v Polsku.[pozn 1]

Průběh toku

[editovat | editovat zdroj]

Pramení v horských rašeliništích Czarne bagno a Rašeliniště pod Zieleńcem na území Polska v nadmořské výšce 800 m, jižně od lázeňského městečka Duszniki-Zdrój. Na české území vstupuje nad osadou Trčkov v nadmořské výšce 695 m. Od soutoku s Černým potokem tvoří státní hranici v délce téměř 30 km. Leží při ní obce Orlické Záhoří a Bartošovice v Orlických horách. Pohraniční úsek končí malebným chráněným územím Zemská brána. Pod Kláštercem nad Orlicí a Lhotkou je na řece přehradní nádrž Pastviny s vyrovnávací nádrží u obce Nekoř. Dále řeka protéká obcemi Líšnice, Žamberk, Helvíkovice. Úsek mezi Liticemi nad Orlicí a Potštejnem tvoří romantické údolí s peřejnatou částí řeky, která je vodákům známá jako Litický oblouk. Od Doudleb a Kostelce nad Orlicí se tok řeky hodně zklidňuje. U Albrechtic nad Orlicí v soutoku s Tichou Orlicí tvoří řeku, která má dále název Orlice.

Větší přítoky

[editovat | editovat zdroj]

Vodní režim

[editovat | editovat zdroj]

Průměrný průtok nad soutokem s Tichou Orlicí činí 11,5 m³/s.

Hlásné profily:[1][2][3][4][pozn 2]

místo říční km plocha povodí průměrný průtok (Qa) stoletá voda (Q100)
Orlické Záhoří 122,9 45,50 km² 1,01 m³/s 101 m³/s
Klášterec nad Orlicí 96,6 153,70 km² 3,21 m³/s 190 m³/s
Nekoř 88,5 182,49 km² 3,47 m³/s 207 m³/s
Kostelec nad Orlicí 47,4 488,12 km² 7,51 m³/s 282 m³/s

N-leté průtoky v Orlickém Záhoří:[1]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 12,7 30,4 42,0 79,8 101

N-leté průtoky v Nekoři:[3]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 35,8 73,5 96,7 168 207

N-leté průtoky v Kostelci nad Orlicí:[4]

N-leté průtoky Q1 Q5 Q10 Q50 Q100
Q [m³/s] 53,7 109 141 233 282

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. Mapka na straně 12 v dokumentu [1] Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine.
  2. Říční km od ústí Orlice do Labe

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dzika Orlica na polské Wikipedii.

  1. a b Evidenční list hlásného profilu stanice Orlické Záhoří [online]. [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  2. Evidenční list operativního profilu stanice Klášterec nad Orlicí [online]. [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  3. a b Evidenční list hlásného profilu stanice Nekoř [online]. [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 
  4. a b Evidenční list hlásného profilu stanice Kostelec nad Orlicí [online]. [cit. 2023-09-02]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]