Švábský spolek
| Schwäbischer Bund | |
|---|---|
| Účast na švábské válce, rytířské válce a německé selské válce | |
 vlajka | |
 znak | |
| Základní info | |
| Aktivní | 1488–1534 |
| Vznik jako | Švábský městský spolek |
| Transformace |  Švábský kraj |
| Operační území |  Svatá říše římská – jižní část Říše |
| Síla | až 13 000 |
| Spojenci | Svatá říše římská Sasko Brunšvicko-Wolfenbüttelsko |
| Oponenti |  Švýcarská konfederace Svobodný stát tří spolků frančtí loupeživí rytíři povstalečtí rytíři selští povstalci |
| Konflikty/boje | švábská válka válka o bavorské dědictví francká válka povstání rytířů německá selská válka |
Švábský spolek, svaz nebo také liga (německy Schwäbischer Bund, Bund im Lande Schwaben) byla středověká obranná vojenská aliance říšských stavů ve Svaté říši římské. Uskupení zahrnovalo svobodná říšská města, preláty, říšská knížectví a říšské rytířstvo – a to zejména území původního raně středověkého Švábského vévodství, které zaniklo v roce 1313. Švábský spolek byl založen v Esslingenu roku 14. února 1488 Fridrichem III. Habsburským a zanikl 2. února 1534 v důsledku postupující reformace.
Seznam členů
[editovat | editovat zdroj]
Přední Rakousy a Tyrolsko – Zikmund Habsburský, arcivévoda Předních Rakous a hrabě tyrolský, na jeho místo nastoupil Maxmilián I. v roce 1490
Württembersko – württemberský hrabě Eberhard I. (povýšen na vévodu v roce 1495), nástupce vévoda Eberhard II. od roku 1496
Do roku 1489 se přidala další říšská knížata:
Augsburské knížecí biskupství – augsburský kníže-biskup Fridrich II. Hohenzollernský
Bádensko – bádenský markrabě Kryštof I.
Braniborsko-ansbašské markrabství – braniborsko-ansbašský markrabě Jiří Fridrich z Hohenzollernu- Braniborsko-baroutské markrabství – braniborsko-bayreuthský markrabě Zikmund z Hohenzollernu
Mohučské kurfiřtství – mohučský arcibiskup Bertold Hennebersko-Römhildský, kurfiřt
Trevírské kurfiřtství – trevírský arcibiskup a kurfiřt Jan II. Bádenský
Po roce 1500 se spolek rozšířil o dřívějšího protivníka:
Bavorsko-mnichovské vévodství – bavorsko-mnichovský vévoda Albrecht IV. Moudrý, od roku 1503 vévoda sjednoceného Bavorska.
V roce 1512 vystoupilo Bádensko a Württembersko, novými členy se stali:
Bamberské knížecí biskupství
Eichstättské knížecí biskupství
Hesensko – hesenský lankrabě Filip I. v roce 1519
Rýnská Falc – rýnský falckrabě Ludvík V. Wittelsbach, kurfiřt
Falcko-neuburské vévodství – neurburská falckrabata Ota Jindřich a Filip Wittelsbach
Würzburské knížecí biskupství – würzburský kníže-biskup Konrád II. z Thüngenu v roce 1523
Salcburské knížecí arcibiskupství – salcburský kníže-arcibiskup Matyáš Lang z Wellenburgu, v roce 1525.
.svg){kind=small}
Členy bylo také 26 svobodných říšských měst původního městského spolku:
_COA.svg){kind=small}
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Švábský spolek na Wikimedia Commons
