Würzburské knížecí biskupství

; vlajka	; znak
Geografie	; Knížecí biskupství ve Svaté říši římské v roce 1618
	; Knížecí biskupství ve Svaté říši římské v roce 1618
Hlavní město	Würzburg
Rozloha	6 100 km²
	Obyvatelstvo
Jazyky	východofranská němčina, latina
Náboženství	římskokatolické (majoritní), protestantské, judaistické
	Státní útvar
Státní zřízení	feudální teokratická volená monarchie
Mateřská; země	Svatá říše římská
Měna	würzburský tolar
	Státní útvary a území
	Francké vévodství
	Bavorské kurfiřtství

Würzburské knížecí biskupství, nazýváno též Knížecí biskupství würzburské (německy Fürstbistum Würzburg; Hochstift Würzburg), byl církevní stát (tj. církevní knížectví) Svaté říše římské v Dolních Frankách na západ od knížecího biskupství bamberského. Würzburská diecéze vznikla již v roce 741 a teprve roku 1168 s nabytím politické nezávislosti se stala knížecím biskupstvím. Poslední knížecí biskupové sídlili v honosné Würzburské rezidenci, která je jedním z nejvelkolepějších barokních paláců Evropy.

Historie

Würzburská diecéze byla založena v roce 741 sv. Bonifácem^[1] Prvním biskupem se stal svatý Burchard. Na konci 8. století bylo biskupství připojeno k metropoli Mohuči, kterou založil Karel Veliký. V roce 1007 zřídil král Jindřich II. svatý z části pozemků diecéze nové biskupství v Bamberku. Na konci 12. století se Würzburg dostal pod správu nezávislého hrabství Henneberg. Privilegiem císaře Fridricha Barbarossy získali würzburští biskupové politickou nezávislost, kterou jim zaručovalo biskupské knížectví zahrnující část území diecéze. Podle konkordátu z roku 1448 vybírali německé biskupy kanovníci katedrálních kapitul a jejich volbu později potvrdil papež. Stalo se běžnou praxí, že würzburští knížecí biskupové byli často dosazováni v jiných církevních knížectví v říši.

V době husitské vytáhl würzburský biskup s vojskem do Čech a zapojil se do čtvrté křížové výpravy proti husitům, ale jako většina účastníků pak uprchl před hlukem a hlasitým zpěvem husitského vojska.

V důsledku mírové dohody v Lunéville z roku 1801 bylo knížecí biskupství würzburské spolu s dalšími církevními státy v roce 1803 sekularizovány a würzburské biskupství bylo začleněno do Bavorského kurfiřtství. V roce 1821 bylo obnoveno jako sufragánní biskupství bamberské metropole (biskupství würzburské).

Galerie

Historická mapa knížecího-biskupství z 18. století
Rudolf von Scherenberg, biskup v letech 1466–1495
Würzburská katedrála sv. Kiliána
Würzburská rezidence postavená mezi lety 1719–1744
Würzburská rezidence v době výstavby
Wernecký palác postavený mezi lety 1733–1745
hrádek Veitshöchheim měl funkci letní rezidence
Schönbornská kaple-hrobka

Heraldika

Původní erb obsahoval pouze modré pole s červeno-bílou čtvrcenou korouhví „Rennfähnlein“ zavěšenou na kopí. Ve 14. století ho nahradil složitější čtvrcený erb, tedy původní s nově přidanými poli s třemi bílými hroty tyčícími se k nebi a čtyřmi červenými směřující k zemi. Bílé se vykládají jako Boží Trojice a červené mají představovat čtyři body kompasu a tedy celé rozprostření Země. Červená barva je považována za krev Kristovu.

znak:
původní znak
od 14. století
znak biskupa Julia Echtera

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prince-Bishopric of Würzburg na anglické Wikipedii.

↑ WEBER, Reinhold; WEHLING, Hans-Georg. Geschichte Baden-Württembergs. 2. vyd. Mnichov: C. H. Beck, 2012. ISBN 978-3-406-55874-0. S. 18. (němčina)

Související články

Diecéze würzburská

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Würzburské knížecí biskupství na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] WEBER, Reinhold; WEHLING, Hans-Georg. Geschichte Baden-Württembergs. 2. vyd. Mnichov: C. H. Beck, 2012. ISBN 978-3-406-55874-0. S. 18. (němčina)

[1]