Římskokatolická farnost Ždírec
| Římskokatolická farnost Ždírec | |
|---|---|
 farní kostel v zimě | |
| Základní údaje | |
| Církev | římskokatolická |
| Vikariát | havlíčkobrodský |
| Diecéze | královéhradecká |
| Provincie | česká |
| Administrátor excurrendo | Mgr. Miloš Kolovratník |
| Území farnosti | |
| Ždírec • Dobronín • Heroltice • Měšín • Pávov • Věžnička | |
| Kontakt | |
| Adresa sídla | Ždírec 11, 588 13 Polná |
| Doručovací adresa | viz Římskokatolická farnost – děkanství Polná |
| Datová schránka | r58u7ux |
| IČO | 62797638 (VR) |
| Externí odkazy | |
| Databáze Ministerstva kultury České republiky | |
| Údaje v infoboxu aktuální k únoru 2025 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Římskokatolická farnost Ždírec je územní společenství římských katolíků s farním kostelem svatého Václava v rámci havlíčkobrodského vikariátu královéhradecké diecéze.
Historie farnosti
[editovat | editovat zdroj]Kostel stojí v centru obce na místě starého chrámu, o němž jsou zmínky již ve 14. století. První kostel byl filiální, spadal tehdy pod štockou farnost[1] a již před rokem 1367 se stal kostelem farním,[2] pod který spadaly i další obce – Dobronín, Německý Šicndorf, Střítež, Pávov, Zborná, Heroltice, Měšín, Věžnička a než se vytvořily i další farnosti, i obce Jamné, Rybné, Věžnice a Zhoř.[1] Ve druhé polovině 16. století a na začátku 17. století drželi faru protestanti. Farář Liebzeit byl posledním zdejším protestantským knězem. Během nastupující rekatolizace Jihlavska po Bílé hoře museli tito věřící v říjnu 1622 faru opustit. Za třicetileté války fara zanikla nejspíše kvůli nedostatku kněží a chaosu během této války.[3] K obnovení došlo až v roce 1690. Tehdejší kostel vyhořel při velkém požáru 19. března 1890[4] a byl totálně zničen, novou podobu mu vtiskl v letech 1893–1898 německobrodský stavitel Josef Šupich.[5]
Duchovní správci
[editovat | editovat zdroj]Administrátorem excurrendo je od srpna 2024 Mgr. Miloš Kolovratník, jako trvalý jáhen zde působí Jan Kunc.[6][7]
Bohoslužby
[editovat | editovat zdroj]| Kostel | Obrázek | Místo | Bohoslužba (den) | Hodina | Poznámka |
|---|---|---|---|---|---|
| Kostel svatého Václava | 
|
Ždírec | neděle pátek |
10.30 17.00 (zima), 18.00 (léto)[8] |
Farní kostel |
| Kaple svatého Cyrila a Metoděje[9] | 
|
Měšín | kaple | ||
Aktivity farnosti
[editovat | editovat zdroj]Farnost se v prvních týdnech roku 2016 zapojila do integrace první části přesídlených iráckých křesťanů, kteří našli útočiště v České republice v rámci aktivity nadačního fondu Generace 21. Zamýšlejí je nejen vozit na bohoslužby do zdejšího kostela, ale také připravují společné farní odpoledne.[10]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b STRNAD, Miroslav. Z okolí Polné – Ždírec. Polenské listy. 1998, čís. 8, s. 1.
- ↑ PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná: Fotoklub Polná – Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Ždírec, s. 10.
- ↑ KLIMENTOVÁ REPASKÁ, Eva. Kostel sv. Václava. Ždírecký zpravodaj. Říjen 2005, roč. I., čís. 3, s. 1.
- ↑ Ottův slovník naučný, díl 27, s. 765, heslo Ždírec.
- ↑ VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. 761 s. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola Šupich, Josef, s. 654–655.
- ↑ Římskokatolická farnost Ždírec [online]. Katalog královéhradeckého biskupství [cit. 2016-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Římskokatolická farnost Ždírec. Databáze Ministerstva kultury České republiky [online]. [cit. 2025-02-14]. Dostupné online.
- ↑ Farní kostel sv. Václava, mučedníka [online]. Katalog královéhradeckého biskupství [cit. 2016-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-22.
- ↑ Kaple sv. Cyrila a Metoděje. Katalog královéhradeckého biskupství [online]. [cit. 2025-02-14]. Dostupné online.
- ↑ PALÁN, Aleš. Ahoj! Integrace uprchlíků začala. Katolický týdeník. Únor 2016, čís. 7, s. 1.