Heroltice (Jihlava)
| Heroltice | |
|---|---|
 Heroltice ze silnice na Jihlavu | |
| Lokalita | |
| Charakter | vesnice |
| Obec | Jihlava |
| Okres | Jihlava |
| Kraj | Kraj Vysočina |
| Historická země | Čechy + Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°26′3″ s. š., 15°37′50″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 201 (2021)[1] |
| Katastrální území | Heroltice u Jihlavy (4,09 km²) |
| PSČ | 586 01 |
| Počet domů | 59 (2011)[2] |
  Heroltice | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 38423 |
| Kód k. ú. | 638421 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Heroltice (německy Hilbersdorf) je vesnice, část krajského města Jihlavy. Katastrální území vsi nese název Heroltice u Jihlavy a má rozlohu 4,09 km2.[3] Heroltice se nacházejí asi 5 km severovýchodně od centra Jihlavy. K Jihlavě byly připojeny 1. srpna 1976. Zajíždí sem autobusová linka č. 4. V roce 2009 zde bylo evidováno 76 adres.[4] V roce 2001 zde trvale žilo 140 obyvatel. Ve vsi funguje Sbor dobrovolných hasičů Jihlava–Heroltice.[5].
Název
[editovat | editovat zdroj]Název Heroltice nejspíš vznikl jako označení vsi lidí Heroltových. Jméno Herolt vzniklo z názvu Herold neboli hlasatel.[6] V roce 1411 obec nesla názvy Heroltitz a Herltice, 1543 a 1544 Herolticze.[6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Po celá staletí patřila ves pod správu rodu Lichtenburků. Tehdy nesla jméno Hylboltisdorf. Roku 1313 Rajmund z Lichtenburku propůjčil obec za 300 marek placených čtvrtletně synům žida Ratmíra, Jakubovi a Ratmírovi. Mezi lety 1325–1376 spadaly Heroltice pod střítežskou tvrz, v letech 1376–1625 patřily městu Jihlava (konkrétně rodinám Zawoziczi a Schonmalzerovým), poté se vrátily až do roku 1850 do vlastnictví Stříteže. V roce 1590 tu měli dva dvory, v roce 1787 tu stálo 20 stavení a roku 1869 tu žilo 258 obyvatel ve 33 domech a staveních.[7] V letech 1869–1921 nesly název Hilbersdorf.[8] V letech 1869–1880 byly osadou obce Ždírec v tehdejším okrese Polná.[8] V letech 1880–1950 se osamostatnily a patřily pod okres Německý Brod, v letech 1950–1961 spadaly pod okres Jihlava-okolí, v letech 1961–1976 pod okres Jihlava.[8] Od 1. srpna 1976 jsou část města Jihlava.[8]Zástavba vsi, jakož i téměř celý její katastr leží v Čechách, ale několik parcel na jižním okraji katastru do roku 1982 náleželo ke k.ú. Hruškové Dvory a tak katastr zasahuje i na Moravu[9].
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Podle sčítání 1921 zde žilo v 51 domech 303 obyvatel, z nichž bylo 151 žen. 14 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 289 k německé. 300 občanů se hlásilo k Římskokatolické církvi, 2 byli Židé.[10]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2020 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 258 | 250 | 301 | 279 | 308 | 303 | 314 | 241 | 247 | 212 | 172 | 147 | 140 | 211 |
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2012-08-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-14.
- ↑ Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-06-28.
- ↑ Český statistický úřad. Sčítání lidu, domů a bytů 2001 [online]. 2003-10-16 [cit. 2003-10-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-20.
- ↑ a b PROFOUS, Antonín; SVOBODA, Jan. Místní jména v Čechách : Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1957. S. 619.
- ↑ PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl II.). Polná: Fotoklub Polná – Klub za historickou Polnou, 2010. Kapitola Heroltice, s. 16.
- ↑ a b c d Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 143.
- ↑ http://archivnimapy.cuzk.cz/smo5_1vyd/JIHL/JIHL63_index.html Archivováno 4. 1. 2014 na Wayback Machine. první vydání státní mapy 1:5000 - mapa Jihlava 6-3
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 71.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 566–567.
- ↑ Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020 [online]. [cit. 2020-07-20]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Heroltice na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hilbersdorf v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Katastrální mapa katastru Heroltice u Jihlavy na webu ČÚZK
- Oficiální web o Herolticích Archivováno 12. 7. 2013 na Wayback Machine.
| Statutární město Jihlava | |
|---|---|
|
Jihlava (k. ú. Jihlava • Bedřichov u Jihlavy • Pančava) • Staré Hory • Horní Kosov • Hosov • Vysoká • Popice • Pístov • Sasov • Kosov • Helenín • Hruškové Dvory • Henčov • Heroltice • Pávov (část k. ú. Pávov) • Červený Kříž (část k. ú. Pávov, část k. ú. Antonínův Důl) • Antonínův Důl (část k. ú. Pávov, část k. ú. Antonínův Důl) • Zborná | |