Členění Alp

Členění či dělení Alp (italsky partizione delle Alpi) je italský systém klasifikace alpského pohoří přijatý v roce 1924 u příležitosti IX. italského geografického kongresu a oficiálně schválený v roce 1926. Byl tak jedním z prvních podrobnějších dělení evropských hor, která zohledňovala celé alpské území, nikoli jen v hranicích jednoho státu.

Hlavní rozdělení popisuje tři hlavní části celého alpského systému: Západní Alpy, Střední (Centrální) Alpy a Východní Alpy, dále rozdělené do 26 sekcí a 112 podskupin.

Přímořské Alpy, Kottské Alpy, Grajské Alpy, Penninské (Walliské) Aply, Lepontské Alpy, Rétské Alpy, Karnské Alpy, Julské Alpy).

Západní Alpy

Podle rozdělení Alp jdou Západní Alpy od průsmyku Cadibona po Col Ferret a jejich nejvyšším vrcholem je Mont Blanc (4810 m). Podle kritéria rozdělení jsou Západní Alpy rozděleny do částí a skupin uvedených v tabulce níže

Číslo oddílu	český název	italský název	francouzský název	sousední útvary	skupiny	nejvyšší bod
1	Přímořské Alpy	Alpi Marittime	Alpes maritimes	Colle di Cadibona Colle della Maddalena	1a Ligurské Alpy 1b Varské Alpy 1c Nicejské Předalpí	3.297 m (Monte Argentera)
2	Kottické Alpy	Alpi Cozie	Alpes cottiennes	od Colle della Maddalena po Colle del Moncenisio	2a jižní Kottické Alpy či Monvisánské Alpy 2b střední Kottické Alpy či Mongineverské Alpy 2c severní Kottické Alpy či Moncenisijské Alpy	3.841 m (Monviso)
3	Grajské Alpy	Alpi Graie	Alpes grée	od Colle del Moncenisio po Col Ferret	3a Gran Paradiso 3b Tarantaiské Alpy 3c Mont-blancský masiv	4.808 m (Mont Blanc)
4	Provensálské Alpy	Alpi di Provenza	Alpes de Provence	od toku Verdony po horní tok Durance	4a Assenské hory 4b Bléonské hory	2.961 m (Tête de l'Estrop)
5	Dauphinéské Alpy	Alpi del Delfinato	Alpes du Dauphiné	Tok Guisany, řeka Durance, jezero Serre-Ponçon, řeka Drac, řeka Isère, řeka Arc, říčka Valloirette	5a Champsaurské hory 5b masiv Pelvoux 5c Morianské hory	4.103 m (Barre des Écrins)
6	Provensálské Předalpí	Prealpi di Provenza	Préalpes de Provence	mezi Středozemním mořem, řekou Var, středním tokem Verdony a dolním tokem Durance	6a Chaînes des Plans 6b Hora Sainte Victoire 6c Masif Sainte Baume 6d Maureské hory 6e Esterelské hory	1.996 m (Puy de Rent)
7	Dauphinéské Předalpí	Prealpi del Delfinato	Préalpes du Dauphiné	mezi Rhônou, Isèrou, středním tokem Durance a Dracem	7a Luberonský masiv 7b Vaucluské Předalpí 7c Devoluyské Předalpí 7d Vercors	2.790 m (Grande Tête de l'Obiou)
8	Savojské Předalpí	Prealpi di Savoia	Préalpes de Savoie	mezi Trientem, Arvou, Arly, Isèrou, Ženevským jezerem a úsek Rhôny včetně Martigny a Ženevským jezerem	8a Chablaisské Alpy 8b Le Reposoir 8c Baugeské Předalpí 8d pohoří Grande Chartreuse	3.257 m (Haute Cime des Dents du Midi)

Střední Alpy

Podle rozdělení Alp jdou Střední Alpy od Col Ferret do Brennerského průsmyku a jejich nejvyšším vrcholem je Monte Rosa (4634 m). Podle kritéria dělení jsou Střední Alpy rozděleny do částí a skupin uvedených v tabulce níže:

Číslo oddílu	český název	italský název	německý název	sousední útvary	skupiny	nejvyšší bod
9	Peninské (Walliské) Alpy	Alpi Pennine	Penninische Alpen	od Col Ferret po Sempionský průsmyk	9a Walliské Alpy 9b údolí Valsesia	4.634 m (Monte Rosa - Punta Dufur)
10	Lepontské Alpy	Alpi Lepontine	Lepontinische Alpen	od Sempionského průsmyku po Spluganský průsmyk (Splügenpass)	10a Monte Leone 10b Adulské Alpy 10c Tessinské Alpy	3.552 m (Monte Leone)
11	Rétské Alpy	Alpi Retiche	Rätische Alpen	od Splügenského průsmyku po Reschenský průsmyk	11a Albulské Alpy a Silvretta 11b Plessurské Alpy 11c Rätikonské hory 11d Verwallské hory 11e Berninský masiv 11f Umbraglio 11g Venostské/Ötztalské Alpy 11h Breonské Alpy 11i Sarntalské Alpy 11j Ortleské Alpy 11k Valdinonské hory 11l Adamello 11m Brentské Dolomity	4.050 m (Pizzo Bernina)
12	Bernské Alpy	Alpi Bernesi	Berner Alpen	mezi Rhônou Reussem, Lucernským jezerem, Brienzským jezerem, Thunským jezerem, Simmou a Sánou	12a masiv Finsteraarhorn 12b Wildhornský masiv 12c Urnské Alpy	4.274 m (Finsteraarhorn)
13	Glarnské Alpy	Alpi di Glarona	Glarner Alpen	mezi Reussem a Rýnem	13a Tödi 13b Sardonské (Glarnské) hory	3.614 m (Tödi)
14	Švýcarské Předalpí	Prealpi svizzere	Schweizer Voralpen	mezi Ženevským jezerem a Bodamským jezerem až po Švýcarskou náhorní plošinu	15a Simmentalské Předlpí 15b Emmentalské Předalpí 15c Linthské Předalpí	2.970 m (Schilthorn)
15	Bavorské Alpy Bavorské Předalpí	Alpi Bavaresi Prealpi Bavaresi	Bayrische Voralpen	mezi Rýnem, Bodamským jezerem, Arlberským průsmykem, Innem a Bavorskou náhorní plošinou	14a Algavské Alpy 14b Lechtalské Alpy 14b Achenseeské hory	2.657 m (Großer Krottenkopf)
16	Lombardské Alpy	Prealpi Lombarde	-	mezi Lago Maggiore, Addou, Adiží a Pádskou nížinou	16a Luganské Alpy 16b Orobské Alpy 16c Bergamské Alpy 16d Brescianské Alpy 16e Giudicarské Alpy 16f masiv Monte Baldo	3.050 m (Pizzo Coca)

Východní Alpy

Podle rozdělení Alp se východní Alpy rozkládají od Brennerského průsmyku po průsmyk Vrata a jejich nejvyšším vrcholem je Großglockner (3798 m). Podle kritéria rozdělení jsou východní Alpy rozděleny do sekcí a skupin uvedených v tabulce níže .

Číslo oddílu	český název	italský název	německý nebo slovenský název	sousední útvary	skupiny	nejvyšší bod
17	Norické Alpy	Alpi Noriche	Norische Alpen (něm.)	od Brennerského průsmyku k Schoberovu průsmyku (rakouská strana) nebo k Toblašskému sedlu (italská strana)	17a Tuxské Alpy 17b Zillertalské Alpy 17c Vysoké Taury 17d Nízké Taury 17e Korutanské Alpy	3.798 m (Großglockner)
18	Dolomity	Dolomiti	Dolomiten (něm.)	mezi Adiží, Piavou a Rienzou	18a Gardenské a Fassanské Dolomity 18b Marmolada 18c Ampezzanské a Cadorské Dolomity 18d Valsuganské a Primierské Dolomity	3.343 m (Marmolada)
19	Karnské Alpy	Alpi Carniche	Karnische Alpen (něm.)	od Kreuzberské průsmyku (Monte Croce Comelico) po Camporosské sedlo	19a Gailtalské Alpy 19b Tolmezzinské Alpy	2.780 m (Monte Coglians)
20	Julské Alpy	Alpi Giulie	Julijske Alpe (slov.)	od Camporosské ho sedla po Vratský průsmyk	20a Severní Julské Alpy 20b Vysoký Kras 20c Corniolinslký Kras	2.863 m (Monte Tricorno)
21	Trivenetské Alpy	Prealpi Trivenete	-	mezi Adiží, Brentou, Piavou, Tagliamentem a Sočou	21a Lessinské Alpy 21b Asiaganská náhorní plošina 21c Monte Grappa 21d Bellunské Alpy 21e Jižní Karnské Alpy 21f Julské Předalpí	2.706 m (Cima dei Preti)
22	Carso	Carso	Kras (slov.)	mezi Sočou a Kvarnerským zálivem	22a Malý Kras 22b Istrijský Kras	1.396 m (Monte Maggiore)
23	Salcburské Alpy Salcburské Předalpí	Alpi Salisburghesi Prealpi di Salisburgo	Salzburger Voralpen (něm.)		23a Kitzbühelské Alpy 23b Steinernes Meer 23c Kaisergebirge 23d Leoganger Steinberge 23e Tennengebirge 23f Dachsteinské hory	2.863 m (Hoher Dachstein)
24	Rakouské Alpy Rakouské Předalpí	Alpi Austriache Prealpi Austriache	Österreichische Voralpen (něm.)	mezi Traunem, Salzou, Mürzou a Dunajem	24a Totes Gebirge 24b Pyhrgasské hory 24c Sengsengebirge 24d Ennstalské Alpy 24e Hochschwab 24f Raxalpe 24g Schneeberg 24h Ötscherské Předalpí 24i Vídeňský les	2.277 m (Hochschwab)
25	Štýrské Předalpí	Prealpi di Stiria	Steirische Voralpen (něm.)	mezi Drávou, Lavantou, Mürzou a nížinami Dunaje	25a Stubaiské Alpy 25b Gleinské Alpy 25c Hochské Alpy 25d Korské Alpy 25e Slovenske gorice 25f Štýrské hory 25g Bucklige Welt 25h Rosaliengebirge	2.187 m (Ameringkogel)
26	Karavanky	Prealpi Caravanche - Bacher	Karawanken (něm.) Karavanke (slov.)	mezi Drávou a Sávou	26a Karavanky 26b Pohorije (Bachergebirge)	2.558 m (Grintovec)

Reference a poznámky

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Partizione delle Alpi na italské Wikipedii. Zařazení či vyřazení Krasu do alpského systému je dlouhodobě předmětem diskusí. Zahrnutí také v nedávné době podpořil italský odborník na krasové jevy Fabio Forti. Ten uvedl, že podle alpské literatury je region skutečně kloubem mezi alpským systémem a dinárským systémem, ale měl by být připisován k prvnímu, a to z důvodů historických, geografických, geomorfologických a geologických. SOIUSA však Kras z alpského systému vylučuje, neboť podle slovinské geografické literatury patří oblast Krasu do Dinárských hor, rozdělených takto: pohoří Istrie a Kras (zn. A1); Tarnovský les (zn. B1); pohoří Snežnik - Risnjak (zn. B2); Velká náhorní plošina vnitřní Kraňska a Dolní Kraňsko (zn. B3).

Literatura

Sergio Marazzi, Atlante Orografico delle Alpi. SOIUSA, Pavone Canavese (TO), Priuli & Verlucca editori, 2005.

Související články