Čekanka obecná

Čekanka obecná
	Čekanka obecná (Cichorium intybus)
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	krytosemenné (Magnoliophyta);
Třída	vyšší dvouděložné (Rosopsida);
Řád	hvězdnicotvaré (Asterales);
Čeleď	hvězdnicovité (Asteraceae);
Rod	čekanka (Cichorium);
Binomické jméno
	Cichorium intybus; L., 1753
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čekanka obecná (Cichorium intybus) je rostlina patřící do čeledi hvězdnicovité (Asteraceae).^[1] Je to vytrvalá až jeden metr vysoká bylina s tuhým stonkem. Kvete od července do října, přičemž její květy jsou 3–4 cm široké, obvykle jasně modré, mohou se ale objevit odchylky ve zbarvení, a to od bílé až po bledě růžovou. Rostlinku je možné nalézt ve volné přírodě poměrně hojně v okolí cest, polí, luk, lesů a strání. Vypadá, jako by byla u cesty na stráži, na čekané; odtud německý (Wegwarte)^[2] i český název. Podle lidové pověsti je čekanka proměněná dívka, která teskně čeká na návrat svého milého.^[2]^[3] Kromě oblastí s extrémními životními podmínkami, jako je např. Antarktida a Grónsko, lze říci, že čekance se daří kdekoli na světě.

Čekanka je velice cennou léčivou bylinou. Nezaměnitelnými vlastnostmi oplývají prakticky všechny její části.

Druhy čekanky

V dnešní době jsou známé spíše poddruhy čekanky, které se pěstují cíleně, těmi jsou: čekanka obecná setá, z jejíhož kořene se pražením připravuje všem známá náhražka kávy s názvem cikorka. Kolem roku 1970 vědci zjistili, že kořen čekanky obsahuje až na 20 % inulinu. Od té doby existují teorie^[které?], že čekanka má obsah inulinu srovnatelný s obsahem inulinu v cukrové řepě.^[zdroj⁠?!] Inulin je obsažen zejména v rostlinách z čeledi Asteraceae a v běžném potravinářském průmyslu se používá jako sladidlo. Inulin je o 30 % silnějším sladidlem než sacharóza. Inulin je možné hydrolýzou přeměnit na fruktózu či glukózu.

Použití

Čekanka byla spolu s cukrovou řepou a žitem užívána jako ingredience pro výrobu tzv. Mischkaffee (míchané kávy), jež byla hojně vyráběna během tzv. kávové krize (1976–1979) ve východním Německu. V České republice pod názvem Melta.

Z čekankového kořene se vyrábí též sirup, který se používá jako zdravější alternativa cukru. Čekankový sirup má polotekutou podobu a je přirozeně sladký. Lze ho používat nejen do nápojů, ale rovněž pokrmů teplé i studené kuchyně.

Pražená čekanka je také hojně využívána pivovarníky pro vylepšení chuti jejich piva.

Léčivé účinky

Lidová medicína předpokládá poměrně široké léčivé vlastnosti čekanky.^[zdroj?]

Hoste a kol. demonstrovali v roce 2006 možný antiparazitní účinek čekanky proti hlísticím přežvýkavců. Zkrmování čekanky ovcím či spárkaté zvěři v experimentální studii výrazně redukovalo infekci plicnivkami a některými zástupci čeledi Trichostrongylidae.^[4]

Kořen

Kořen čekanky je nejvhodnější sbírat brzy na jaře či na podzim předtím, než dojde k přízemním mrazíkům. Po sběru by se měly z kořene pečlivě omýt nánosy půdy. Po očištění se kořen řeže na kousky dlouhé přibližně 15 cm, dále se uloží na stinné, suché a dobře větrané místo, kde se suší při teplotě do 50 °C. Kořen čekanky může dorůstat až do délky 30 cm s průměrem až 15 mm. Z vývaru z nastrouhaného kořene čekanky se dají připravovat nápoje jakožto náhražka v dobách nedostatku kávy (tzv. melta).

Květ

Nejlepší dobou pro sběr květů je slunečné dopoledne, kdy je květ plně rozvitý.^[5]

Včelařství

Čekanka je výborná nektarodárná a pylodárná bylina. Její nektar je namodralý a květu čekanky jej vyprodukuje za 24 hodin 0,36 mg.^[6] Jeho cukernatost je 38 %. Cukerná hodnota, tedy množství cukru vyprodukovaného v květu za 24 hodin, je 0,13 mg.^[6] Rostlina včelám poskytuje značné množství pylu, který včely rouskují do světle šedých rousek. Druhový med čekanky je velmi vzácný. Je světle žlutý, s příjemnou chutí a vůní připomínající slunečnicový med. Krystalizuje do hrubých krystalů. Obvykle však bývá med z čekanky součástí letních smíšených medů.^[6]

Odkazy

Reference

↑ PAZDERA, Zdeněk. Cichorium intybus - čekanka obecná. Herbář Wendys [online]. botanika.wendys.cz, 2015-05-23 [cit. 2015-07-23]. Dostupné online.
↑ ^a ^b WEIGAND, Friedrich Ludwig Karl. Deutsches Wörterbuch, Díl 3.: S–Z. [s.l.]: [s.n.], 1878. Dostupné online. S. 1063.
↑ Čekanka obecná - Atlas bylin - České bylinky. ceske-bylinky.cz [online]. [cit. 2024-04-08]. Dostupné online.
↑ Hoste H, Jackson F, Athanasiadou S, Thamsborg SM, Hoskin SO. The effects of tannin-rich plants on parasitic nematodes in ruminants. Trends Parasitol. 2006, roč. 22, čís. 6, s. 253–61. Dostupné online. PMID 16632404.
↑ MAHELOVÁ, Linda. Čekanka obecná. lindamahelova.cz [online]. 2023-03-21 [cit. 2024-07-23]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c HARAGSIM, Oldřich. Včelařské byliny. Praha: Grada, 2008. 108 s. ISBN 978-80-247-2157-6. S. 21.

Literatura

Momčilová, Pavla – Zimní a jarní zeleninové menu; nakl. Pavla Momčilová, 1995; str. 16; ISBN 80-901137-7-X

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu čekanka obecná na Wikimedia Commons
Galerie čekanka obecná na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo čekanka obecná ve Wikislovníku
Web Botanika Archivováno 4. 4. 2013 na Wayback Machine.
Web Ordinace
Čekanka obecná a její účinky na Bylinkovo.cz

[1] PAZDERA, Zdeněk. Cichorium intybus - čekanka obecná. Herbář Wendys [online]. botanika.wendys.cz, 2015-05-23 [cit. 2015-07-23]. Dostupné online.

[weigand-2] WEIGAND, Friedrich Ludwig Karl. Deutsches Wörterbuch, Díl 3.: S–Z. [s.l.]: [s.n.], 1878. Dostupné online. S. 1063.

[3] Čekanka obecná - Atlas bylin - České bylinky. ceske-bylinky.cz [online]. [cit. 2024-04-08]. Dostupné online.

[4] Hoste H, Jackson F, Athanasiadou S, Thamsborg SM, Hoskin SO. The effects of tannin-rich plants on parasitic nematodes in ruminants. Trends Parasitol. 2006, roč. 22, čís. 6, s. 253–61. Dostupné online. PMID 16632404.

[5] MAHELOVÁ, Linda. Čekanka obecná. lindamahelova.cz [online]. 2023-03-21 [cit. 2024-07-23]. Dostupné online.

[vcelarskebyliny-6] HARAGSIM, Oldřich. Včelařské byliny. Praha: Grada, 2008. 108 s. ISBN 978-80-247-2157-6. S. 21.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]