Časová osa Čínské lidové republiky

Časová osa Čínské lidové republiky zahrnuje důležité události v historii Čínské lidové republiky od jejího vzniku až po současnost.

40. léta

1949

21. září	Čínské lidové politické poradní shromáždění během ustavující schůze prohlásilo Čínskou lidovou republiku (ČLR) za založenou.
1. října	Mao Ce-tung z Brány nebeského klidu slavnostně vyhlásil založení Čínské lidové republiky. Zároveň byl 1. říjen prohlášen státním svátkem.
2. října	Vzájemné uznání a navázání diplomatických vztahů mezi SSSR a ČLR.
20. října	Čínská lidová osvobozenecká armáda vstoupila do hlavního města provincie Sin-ťiang Urumči.
10. prosince	Čínská republika v čele s vládnoucí stranou Kuomintang se přesunula na ostrov Tchaj-wan.
16. prosince	V Moskvě začala jednání mezi J. V. Stalinem a Mao Ce-tungem o vzájemných vztazích a hospodářské pomoci ČLR.

50. léta

1950

6. ledna	Velká Británie jako první ze západních mocností uznala existenci ČLR.
14. února	SSSR a ČLR podepsali Smlouvu o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.
5. března – 1. května	Bitva o ostrov Chaj-nan. Válečný konflikt mezi Čínskou lidově osvobozeneckou armádou a Kuomintangskými vojsky.
1. května	Přijetí zákona o manželství, který zavádí rovnost mužů a žen před zákonem, zakazuje polygamii a dohodnuté sňatky.
25. června	Začátek Korejské války. Válečný konflikt mezi Severní Koreou (za podpory ČLR a SSSR) a Jižní Koreou (za podpory OSN, zejména USA).
14. června	Mezi Československem a ČLR byla podepsána první obchodní smlouva.
30. června	Přijetí Zákona o pozemkové reformě.
25. října	Čínská lidová dobrovolnická armáda pod vedením maršála Pcheng Te-chuaje vstoupila do Koreje na podporu Korejské lidové armády.
7. listopadu	Vláda ve Lhase odeslala do OSN protest proti vyslání Čínské lidově osvobozenecké armády do Tibetu. Protest nebyl vyslyšen.
25. listopadu – 2. prosince	Bitva o řeku Ch’ongch‘on. Čínská armáda přerušila linie OSN v údolí řeky Ch’ongch’on.

1951

1. února	Valné shromáždění OSN označilo ČLR za agresora v Koreji.
23. května	Podpis Dohody o mírovém osvobození Tibetu v Pekingu.

1952

leden	Byla založena kampaň Boj proti třem a pěti zlům.
7. května	Podpis první Smlouvy o kulturní a vědecké spolupráci a o telekomunikačním styku mezi ČLR a Československem.
24. září	Politbyro ÚV KS Číny schválilo generální linii strany na prvních 15 let.
prosinec	Ukončení přechodného období výstavby národního hospodářství.

1953

1. ledna	Začátek realizace prvního pětiletého plánu (1953–1957).
květen – červen	První všeobecné volby Lidových zástupců všech stupňů, včetně Všečínského shromáždění Lidových zástupců.
27. července	Podpisem smlouvy o příměří skončila Korejská válka.

1954

26. dubna – 21. července	ČLR zastoupená ministrem zahraničí Čou En-lajem se zúčastnila konference v Ženevě o Koreji a Indočíně.
29. dubna	Indie uznala Tibet jako součást ČLR.
20. září	Během prvního zasedání Všečínského shromáždění lidových zástupců byla přijata první Ústava Čínské lidové republiky.

1955

leden – únor	Během první krize v Tchajwanské úžině se kuomintangská armáda stáhla z ostrovů při východočínském pobřeží, které byly mimo dolet letadel startujících z Tchaj-wanu.
31. ledna	Výbor pro reformu čínského písma oznámil plán na zjednodušení čínských znaků. První seznam zjednodušených čínských znaků vstoupil v platnost 1. února 1955 (úplný seznam byl publikován až v roce1986).
24. dubna	Skončila Bandungská konference mezi asijskými a africkými zeměmi. Čína zaznamenala několik významných diplomatických úspěchů. Také prosadila princip vzájemných vztahů mezi zeměmi s různým společenským zřízením tzv. Pět zásad mírového soužití, které poprvé zformulovala při jednání představitelů ČLR a Indie v roce 1954.

1956

	Došlo k propuknutí podtypu chřípky A H2N2.
3. ledna	Byla zprovozněna železniční trať mezi Pekingem a Irkutskem, která vedla přes Mongolsko.
28. dubna	Začátek kampaně Hnutí sta květu, během níž se měli obyvatelé svobodně vyjadřovat k situaci v zemi.
4. července	Byla podepsána první dlouhodobá Obchodní dohoda mezi ČLR a Československem.
27. září	Konec prvního zasedání VIII. sjezdu KS Číny.

1957

27. února	Mao Ce-tung přednesl projev O správném řešení rozporů uvnitř lidu, ve kterém formuloval své stanovisko k maďarskému a polskému povstání z podzimu roku 1956 a dal podnět k zahájení hnutí Za nápravu stylu práce (více viz Hnutí sta květů)
27. března	V Pekingu byla podepsána Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a spolupráci mezi Čínou a Československem.
8. června	Začátek Kampaně proti pravičákům, jako reakce na obrovskou vlnu kritiky v období Hnutí sta květů.

1958

únor	Všečínské shromáždění lidových zástupců vyhlásilo politiku urychlené výstavby socialismu, tzv. Velký skok vpřed. Přijalo nereálné úkoly druhého pětiletého plánu. ČLR stáhla své vojáky z Koreje, ale poté, co USA takto neučinila, zahájila kampaň Určitě osvobodíme Tchaj-wan.
duben	Začátek výstavby raketové základny a kosmodromu v Ťiou-čchüanu v provincii Kan-su.
20. dubna	Založení první lidové komuny ve vesnici Čcha-ja-šan v provincii Che-nan.
1. května	Začátek zkušebního vysílání pekingské televize.
5. – 23. května	Druhé zasedání VIII. sjezdu KS Číny, které odmítlo závěry prvního zasedání z roku 1956. Dále také sjezd vyhlásil zahájení čínského vesmírného programu.
17. – 30. srpna	N. S. Chruščov a maršál Malinovský navštívili ČLR. Cílem bylo stanovit podmínky angažovanosti SSSR při obraně čínského území.
15. září	ČLR a USA ve Varšavě dohodli princip vzájemného setkávání.
	Mao Ce-tung zahájil Kampaň proti čtyřem škůdcům.

1959

10. března	Ve Lhase vypuklo Tibetské povstání, které bylo krvavě potlačeno.
17. března	Dalajláma uprchl do exilu, který mu poskytla indická vláda, což mělo za následek zhoršení čínsko-indických vztahů.
2. – 16. srpna	Na základě neuspokojivých výsledků Plénum ÚV KS Číny v Lu-šanu revidovalo plány na léta 1959–1960. Maršál Pcheng Te-chuaj byl za kritiku politiky Velkého skoku zbaven funkcí.
26. září	Zprovoznění největších čínských ropných polí v Ta-čchingu.
	Začátek Velkého čínského hladomoru.

60. léta

1960

16. dubna	Byl vydán sborník statí Ať žije leninismus obsahující kritiku politiky KSSS. Odtajnila čínsko-sovětskou ideologickou roztržku.
16. července	SSSR odvolala z ČLR všechny své experty, kteří pomáhali v modernizaci čínského průmyslu.
5. listopadu	Ze základy v Ťiou-čchüanu byla vypuštěna první čínská raketa.

1961

18. ledna

ÚV KS Číny přiznal neúspěch Velkého skoku a rozhodl o zahájení konsolidace národního hospodářství.

1962

11. – 27. ledna	V Pekingu se sešla Konference 7000 členů ÚV KS Číny organizovaná Liou Šao-čchim a Teng Siao-pchingem. Byla přijata opatření následků Velkého skoku a byli rehabilitováni všichni nařčení z pravicové úchylky z let 1958–1961.
23. března	Zkouška první čínské rakety středního doletu.
20. října – 21. listodu	Čínsko-indický ozbrojený konflikt.

1963

květen

Pod taktovkou Mao Ce-tungovy manželky Ťiang Čching byla zahájena čistka na umělecké frontě, která předznamenala začátek tzv. Velké proletářsk kulturní revoluce.

1964

5. ledna	Vyšla tzv. Rudá knížka, první spis Mao Ce-tungových citátů.
7. března	Schválení druhé série zjednodušených čínských znaků.
16. října	ČLR uskutečnila první pokusný jaderný výbuch.

1965

	První úspěšná syntéza syntetizovaného plně funkčního proteinu na světě – krystalického hovězího inzulinu.
20. dubna	ČLR nabídla vojenskou pomoc Vietnamu v boji proti americké agresi.
1. května	V Jün-nanu byly objeveny pozůstatky tzv. yuanmouského člověka, nejstaršího nálezu člověka na čínském území.
1. září	Vyhlášení Tibetské autonomní oblasti.

1966

16. května	Vyšel Oběžník 16. května, který představil Mao Ce-tungovu ideu o Kulturní revoluci.
29. května	Vznik prvních oddílů zfanatizované mládeže, Rudých gard, na Pekingské univerzitě.
13. června	ÚV KS Číny a Státní rada ČLR přijaly rozhodnutí o zastavení výuky na školách.
5. srpna	Deník Žen-min ž’-pao zveřejnil úvodník Palte na štáby, který zahájil Kulturní revoluci.
18. srpna	První masové shromáždění Rudých gard v Pekingu.
26. října	Ze základny Ťiou-čchüan byla vystřelena balistická střela středního doletu, která nesla jadernou hlavici.

1967

17. června	V oblasti Lobnor byl úspěšně proveden první pokusný termojaderný výbuch.
17. října	ÚV KS Číny a Státní rada ČLR vyzvaly k útlumu Kulturní revoluce.

1968

	Teng Pchu-fang (syn Teng Siao-pchinga) byl Rudými gardami vyhozen z třetího patra Pekingské univerzity. Následkem toho se stal paraplegikem a zasvětil svůj život boji za práva osob s tělesným postižením.
23. srpna	Čou En-laj odsoudil vstup vojsk Varšavské smlouvy do Československa.
22. prosince	Mao Ce-tung vyzval členy Rudých gard, aby odešli na venkov a šířili revoluci i v odlehlých částech země. Pravým cílem bylo zbavit města nepohodlného živlu.

1969

2. března	Čínsko-sovětský konflikt na řece Ussuri.
1. – 24. dubna	V Pekingu se konal IX. sjezd KS Číny. Na sjezdu byl jmenován ministr národní obrany Lin Piaa jediným možným nástupcem Mao Ce-tunga.
11. září	Předseda Rady ministrů SSSR Alexej Kosygin byl po pohřbu Ho Či Mina pozván do Pekingu. Dohodl se s Čou En-lajem na zastavení ozbrojeného konfliktu a obnovili jednání o hranicích.
1. října	Otevření první linky pekingského metra.

70. léta

1970

20. ledna	Obnovení rozhovorů mezi USA a ČLR na úrovni velvyslanců ve Varšavě.
24. dubna	Z kosmodromu Ťiou-čchüan byla na oběžnou dráhu vypuštěna první čínská umělá družice s názvem Východ je rudý (Tung Fang Chung 1).
23. srpna – 6. září	Na zasedání pléna ÚV KS Číny v Lu-šanu došlo k reorganizaci stranických a státních orgánů. Někteří nejradikálnější aktivisté Kulturní revoluce byli odstaveni z funkce.
24. září	Byla obnovena výuka na předních univerzitách.

1971

9. – 11. července	Tajná návštěva Henryho Kissingera v Pekingu. Cílem bylo projednání podmínek normalizace vztahů mezi ČLR a USA.
13. září	Při útěku z ČLR zahynul ministr národní obrany a předpokládaný nástupce Mao Ce-tunga, maršál Lin Piao, během neobjasněné letecké katastrofy nad Mongolskem.
25. října	Dvoutřetinová většina členských států poprvé hlasovala pro přijetí ČLR za člena OSN. Tím ČLR převzala práva a povinnosti Čínské republiky na Tchaj-wanu, jejíž představitelé museli téhož dne OSN opustit.

1972

21. – 28. února	Návštěva amerického prezidenta Richarda Nixona v ČLR. Návštěva vyvrcholila vydáním společného Šanghajského komuniké.
29. září	Ministerští předsedové Japonska a ČLR podepsali komuniké o ukončení válečného stavu (oficiálně trval od roku 1941).

1973

11. – 18. září

Návštěva francouzského prezidenta Georgese Pompidou v ČLR.

1974

19. ledna	Vojenské střetnutí mezi námořnictvem ČLR a Jižního Vietnamu na Paracelských ostrovech, tzv. Bitva na Pracelských ostrovech.
29. března	Poblíž Si-anu bylo objeveno pohřebiště prvního čínského císaře dynastie Čchin, Čchin Š’-chuang-tiho. Tento archeologický nález, jehož součástí je Terakotová armáda, je považován za jeden z největších archeologických nálezů 20. století.

1975

13. – 17. ledna	Po deseti letech se sešlo Všečínské shromáždění lidových zástupců. Výsledkem bylo jmenování Čou En-laje předsedou vlády, rehabilitování Teng Siao-pchinga, potvrzení programu modernizace a přijetí druhé Ústavy ČLR.
4. února	V Liao-ningu došlo k silnému zemětřesení. Bylo to poprvé, co se podařilo úspěšně předpovědět zemětřesení, díky čemuž bylo evakuováno přes 1 000 000 lidí z ohrožené oblasti.
8. srpna	V provincii Che-nan došlo k obrovské povodni, při které zahynulo na 26 000 lidí.

1976

8. ledna	Zemřel předseda vlády a ministr zahraničí Čou En-laj.
5. dubna	Na Náměstí Nebeského klidu se konala pieta za Čou En-laje, která odstartovala demonstraci vůči vládním orgánům. Demonstrace byla brutálně rozehnána.
28. července	Zemětřesení v Tchang-šanu o síle 7,8 (některé zdroje uvádějí dokonce 8,2) stupně Richterovy škály. Počet obětí se uvádí mezi 240 000 až 655 000.
9. září	Ve věku 82 let zemřel Mao Ce-tung.
5. října	Chua Kuo-feng se stal generálním tajemníkem KS Číny a předsedou Ústřední vojenské komise.
6. října	Zatčení členů tzv. Gangu čtyř.

1977

květen	Založení Čínské akademie společenských věd.
22. července	Rehabilitace Teng Siao-pchinga, který se následně vrátil do vrcholné politiky.
21. srpna	Konec XI. sjezdu KS Číny, na kterém bylo oficiálně prohlášeno, že Kulturní revoluce skončila zatčením Gangu čtyř.
říjen	Poprvé po roce 1965 se konaly přijímací zkoušky na vysoké školy. Mezi přijatými studenty byl i známý čínský režisér Čang I-mou a současný předseda vlády Li Kche-čchiang.

1978

12. srpna	Ministr zahraničí Chuang Chua a Sunao Sonoda (japonský ministr zahraničí) podepsali mírovou smlouvu a smlouvu o desetileté spolupráci.
listopad–prosinec	V Pekingu a dalších městech se začaly objevovat tzv. Zdi demokracie, na které lidé vylepovali své publikace ve formě plakátů, aby tak protestovali proti politickým a sociálním problémům Číny. Řada lidí, kteří zde své publikace publikovali, byla zatčena. Nejznámějším z nich byl Wej Ťing-šeng.
18.–22. prosince	Konalo se třetí zasedání po XI. sjezdu KS Číny. Odstartovaly Teng Siao-pchingovi reformy – čtyři modernizace, ekonomická liberalizace a otevírání se světu.

1979

1. ledna	Otevření velvyslanectví USA v Pekingu a navázání diplomatických styků s USA.
17. února – 16. března	Čínsko-vietnamská válka.
30. března	Teng Siao-pching vyhlásil čtyři stěžejní principy.
1. července	V platnost vstoupil trestní zákoník ČLR. Začátek kontroly porodnosti, zahrnující částečné zavedení politiky jednoho dítěte.
26. srpna	Založení Zvláštních ekonomických zón.

80. léta

1980

14. ledna

Založení čínského patentového úřadu

1982

	Schválení Pchin-jinu jakožto mezinárodně uznávaného standardu pro přepis moderní čínštiny do latinky.
27. října	Počet obyvatel ČLR oficiálně přesáhl jednu miliardu.
prosinec	Schválení čtvrté Ústavy ČLR.

1983

říjen – prosinec

Kampaň proti duchovnímu znečištění.

1984

19. prosince

Během návštěvy Margaret Thatcherové byla podepsána čínsko-britská deklarace o převodu Hongkongu pod správu ČLR. Vytvoření systému tzv. Jedna země, dva systémy.

1986

Studentské protesty za větší intelektuální svobody a za lepší podmínky na univerzitách.

1987

leden	Chu Jao-pang byl sesazen z postu generálního tajemníka KS Číny a byl nahrazen Čao C'-jangem. Premiérem byl jmenován Li Pcheng.
12. listopadu	V Pekingu byla otevřena první restaurace KFC.

1988

19.–23. prosince

Návštěva Rádžíva Gándhího v Pekingu a normalizace čínsko-indických vztahů.

1989

15. dubna	Smrt Chu Jao–panga - počátek pekingských událostí.
23. dubna	Založení nezávislé Pekingské samosprávné studentské unie.
13. května	Začátek studentské hladovky.
15.–18. května	Normalizace čínsko-sovětských vztahů během návštěvy Michaila Sergejeviče Gorbačova v Pekingu.
20. května	Zavedení stanného práva.
3.–4. června	Masakr na náměstí Nebeského klidu. Násilné potlačení demonstrací vedlo k masakru civilního obyvatelstva.
24. června	Ťiang Ce-min byl jmenován generálním tajemníkem KS Číny.

90. léta

1990

2. února	Historicky první návštěva Československa tibetského duchovního vůdce, 14. dalajlámy Tändzina Gjamcchoa, který přijal pozvání od československého prezidenta Václava Havla.
19. prosince	Zahájení činnosti Šanghajské burzy, která nefungovala od roku 1949.

1991

16. května	Byla uzavřena Čínsko-sovětská hraniční smlouva, která vyřešila většinu územních sporů.
	V Pekingu byla otevřena první restaurace McDonald's.

1992

23. – 24. října

První a zatím poslední návštěva japonského císaře Akihita.

1993

27. – 29. dubna

Setkání představitelů ČLR a Čínské republiky na Tchaj-wanu v Singapuru, tzv. schůzka Wang-koo.

1994

17. dubna	Byla zahájena první profesionální sezóna nejvyšší čínské fotbalové ligy.
8. prosince	Požár divadla v Karamaj. Je považován za jeden z největších civilních požárů v dějinách ČLR. Během požáru zahynulo 325 lidí, včetně 288 dětí.

1995

21. července

Třetí krize v Tchajwanské úžině Archivováno 5. 6. 2020 na Wayback Machine..

1996

23. března

První přímé demokratické volby na Tchaj-wanu, vítězem se stal Li Teng-chuej.

1997

19. února	Zemřel Teng Siao-pching.
1. července	Slavnostní předání Hongkongu pod svrchovanost ČLR.
	Vytvoření Velkého čínského firewallu, jehož úkolem je cenzura internetu v Číně.

1998

10. března	Vznik ministerstva vědy a technologií.
červen – září	Rozsáhlé povodně na řece Jang-c’-ťiang, Non, Sungari a Perlové řece si vyžádaly 3 704 až 4 150 obětí.

1999

7. května	Bombardování čínského velvyslanectví v Bělehradě americkými bombardéry pod velením NATO (jednalo se o omyl).
22. července	Zákaz náboženského hnutí Fa-lun-kung v Číně.
20. prosince	Macao bylo navráceno pod svrchovanost ČLR.

21. století

2000

ČLR předstihla Japonsko jakožto zemi, s níž má USA největší záporné saldo obchodní bilance.

2001

23. ledna	Pět členů Fa-lun-kungu se neúspěšně pokusilo o sebeupálení na náměstí Nebeského klidu.
1. dubna	Incident na ostrově Chaj-nan. Jednalo se o srážku amerického výzvědného letounu a letadla námořnictva ČLOA.
10. listopadu	ČLR vstoupila do WTO.

2002

5. dubna	Čínští vědci publikovali genom nejrozšířenější varianty rýže (Oryza sativa var. indica).
15. listopadu	Chu Ťin-tchao byl zvolen generálním tajemníkem KS Číny.
16. listopadu	Vypuknutí epidemie SARS v Číně.

2003

19. února	Epidemie viru H5N1 v Hongkongu.
15. listopadu	Chu Ťin-tchao byl zvolen prezidentem ČLR.
15. října	ČLR vypustila první pilotovanou kosmickou loď Šen-čou 5. Pilotem a jediným členem posádky byl Jang Li-wej.

2004

14.–26. dubna	Václav Klaus jako první český prezident navštívil ČLR.
19. září	Ťiang Ce-min odstoupil ze své pozice předsedy předsedy Ústřední vojenské komise Čínské lidové republiky.
14. října	Podpisem protokolu řešícího východní úsek čínsko-ruské hranice byla definitivně vytyčena čínsko-ruská státní hranice.

2005

14. března	Přijetí Zákona proti rozdělení státu jako reakce na tchajwanské snahy k vyhlášení nezávislosti.
15. dubna	Protijaponské demonstrace a bojkot japonského zboží a firem na celém území ČLR. Hlavním důvodem důvodem byly japonské učebnice popírající japonské zločiny z období druhé světové války.
13. listopadu	Exploze v chemickém závodě v Ťi-linu. Exploze připravily o život šest lidí a donutily k evakuaci na 10 000 civilistů.

2006

červen

ČLR překonala USA v produkci oxidu uhličitého a stala se jeho největším producentem.

2007

7. května	Skandál s čínskými otroky. Televizní stanice poprvé informovala o pohřešovaných dětech, unesených, aby pracovaly jako otroci v cihelnách v provincii Šan-si.
10. července	Čeng Siao-jü, bývalý šéf Národní správy bezpečnost potravin, byl popraven za korupci.
18. července	Bylo vydáno 5. nařízení státního úřadu pro náboženské záležitosti, které upravilo administrativní proces a státní souhlas reinkarnace lámů v tibetském buddhismu.
24. října	ČLR vypustila svou první měsíční družici Čchang-e 1.

2008

25. ledna	Silná sněhová bouře zasáhla čínské oblasti, ve kterých se sníh běžně nevyskytuje. Sněhová bouře si vyžádala i oběti na životech.
14. března	Ve Lhase vypukly násilné nepokoje, které se posléze rozšířily po celém Tibetu.
12. května	Zemětřesení v S’-čchuanu.
8. srpna	Byly zahájeny XXIX. letní olympijské hry v Pekingu.

2009

5. července	Začátek násilných nepokojů v Urumči mezi Ujgury a etnickými Číňany.
12. srpna	ČLR se stala největším producentem domovního odpadu na světě. ČLR se stala největším automobilovým trhem na světě.

2010

14. dubna	Zemětřesení v Jü-šu si vyžádalo téměř 3 000 obětí.
1. května	V Šanghaji začala světová výstava EXPO.
15. srpna	Čínská ekonomika se stala druhou největší světovou ekonomikou po USA.
8. října	Liou Siao-po získal Nobelovu cenu míru.
18. října	Si Ťing-pching se stal místopředsedou Ústřední vojenské komise (to předznamenalo jeho vzestup na nejvyšší mocenskou pozici).

2011

11. ledna	První let čínského stíhacího letounu Čcheng-tu J-20.
21. září	Začátek tzv. Obležení Wu-kchanu. Jednalo se o protest zemědělců kvůli zkonfiskování půdy bez náhrady.
29. září	Vypuštění první čínské vesmírné stanice Tchien-kungu 1.

2012

leden	Počet obyvatel měst překonal počet obyvatel žijících na vesnicích.
4. července	Přehradní nádrž Tři soutěsky vstoupila do provozu.
19. srpna	Bojkot japonského zboží a firem v rámci protijaponské demonstrace kvůli sporu o souostroví Senkaku.
11. října	Spisovatel Mo Jen získal Nobelovu cenu za literaturu.
15. listopadu	Si Ťin-pching byl zvolen generálním tajemníkem KS Číny.

2013

14. března	Si Ťin-pching byl zvolen prezidentem Čínské lidové republiky.
7. září	Prezident Si Ťin-pching během své návštěvy v Kazachstánu poprvé veřejně formuloval myšlenku Nové hedvábné stezky.
29. září	Oficiální zahájení Šanghajské zóny volného obchodu.
28. říjne	Vozidlo najelo do davu na Náměstí Nebeského klidu. Tato událost byla označena za sebevražedný teroristický útok.
14. prosince	Lunární sonda Čchang-e 3 přistála na měsíci.

2014

1. března	Na vlakovém nádraží v Kchun-mingu došlo k teroristickému útoku na civilní obyvatelstvo. Útok si vyžádal 35 obětí (včetně čtyř pachatelů) a 143 zraněných. Útok je připisován ujgurskému separatistickému hnutí.
září – prosinec	Hongkongské protesty proti kontrolovaným nominacím na nejvyššího hongkongského představitele, tzv. deštníková revoluce. Vůdčím představitelem protestů byl Joshua Wong.
říjen	ČLR se stala největší ekonomikou světa, překonala tak USA.

2015

17. června	Turbulence na čínském akciovém trhu.
23. září	První přímá linka Praha-Peking spravovaná leteckou společností Hainan Airlines.
5. října	Tchu Jou-jou obdržela Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu za objev artemisinu, látky určené pro léčbu malárie.
7. listopadu	První setkání nejvyšších představitelů ČLR Si Ťin-pchinga a Čínské republiky na Tchaj-wanu Ma Jing-ťioua od občanské války.
prosinec	Čína založila Asijskou infrastrukturní investiční banku.

2016

28. března	Prezident Si Ťin-pching navštívil Prahu.
12. července	Mezinárodní soudní dvůr v Haagu rozhodl ve prospěch Filipín ve sporu o ekonomickém využívání území Jihočínského moře. ČLR i Čínská republika na Tchaj-wanu prohlásily rozsudek za neplatný.
25. září	Do provozu byl uveden největší radioteleskop na světě jménem FAST, který se nachází v provincii Kuej-čou.

2017

26. dubna	Spuštění první čínské letadlové lodě Šan-tung na vodu.
17. července	Zákaz Medvídka Pú v Číně kvůli tomu, že údajně vypadá jako čínský prezident Si Ťin-pching.

2018

11. března	VSLZ schválilo ústavní změny, které mimo jiné odstraňují omezení trvání úřadu prezidenta. Tyto změny posilují status současného prezidenta Si Ťin-pchinga.
13. dubna	Zahájení prací na vytvoření přístavu volného obchodu na Chaj-nanu.

2019

3. ledna	Lunární sonda Čchang-e 4 jako první v historii lidstva přistála na odvrácené straně měsíce.
prosinec	Začátek šíření onemocnění covid-19 z čínského města Wu-chan.

Odkazy

Literatura

• BAKEŠOVÁ, Ivana, Ondřej KUČERA a Martin LAVIČKA. Dějiny Čínské lidové republiky: (1949–2018). Praha: NLN, 2019. ISBN 978-80-7422-596-3
• FAIRBANK, John King, 1998. Dějiny Číny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny. Dějiny států. ISBN 80-7106-249-9
• BAKEŠOVÁ, Ivana a Rudolf FÜRST, 2006. Čína ve XX. století. 2. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN 80-244-0251-3
• BAKEŠOVÁ, Ivana a Rudolf FÜRST, 2006. Čína ve XX. století. 3. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého. ISBN 80-244-0251-3