Přeskočit na obsah

Zuzana Marková (plavkyně)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zuzana Marková
Osobní údaje
Datum narození8. října 1952 (72 let)
Místo narozeníKyje, Praha ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
StátČeskoslovensko
Výška162 cm
PřezdívkaZuzka
Sportovní údaje
KlubTJ Rudá hvězda Praha (1963-74)
TrenéřiJaroslav Svoboda (zač.)
p. Jirásková (zač.)
František Plicka (RHP)
Milena Zachová (RHP, repr.)
Jan Passer (repr. OH72)
Jan Perek (repr. OH72)
Disciplínaplavání
Pref. plavecký stylprsa, motýlek
Účast na LOH1972
Údaje v infoboxu aktuální k roku 2022
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Mistrovství Evropy juniorů v plavání
bronz 1967 Linköping 100 m prsa
bronz 1967 Linköping 200 m prsa

Zuzana Marková (* 8. října 1952 Praha) je bývalá československá sportovní plavkyně, účastnice olympijských her v roce 1972.

Sportovní kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Je rodačkou z pražských Kyjí. Plavat se naučila ve 4 letech. Od svých 7 let se věnovala závodnímu plavání. Vrcholově se připravovala od svých 11 let v plaveckém oddíle Rudá hvězda pod vedením Františka Plicky.[1] Specializovala se na plavecký styl prsa.

V roce 1967 na sebe poprvé výrazně upozornila. V srpnu na premiérovém juniorském mistrovství Evropy ve švédském Linköpingu vybojovala dvě bronzové medaile na 100 a 200 m prsa.[2][3] Další víkend v mezistátním utkání juniorů s Itálií, překonala československý rekord na 100 m (1:18,6) i 200 m prsa (2:53,2).[4]

V olympijském roce 1968 však formu z loňského roku nepotvrzovala, navíc jí na prasařských tratích začala porážet její oddílová kolegyně Jaroslava Slavíčková. Byla soutěžím typem plavce a v zákulisí se šuškalo, že se Slavíčkovou psychicky nezvládá vzájemnou rivalitu. Na srpnovém mistrovství republiky se poprvé přiblížila časem 2:53,3 na 200 m prsa svému loňskému osobnímu rekordu, ale zůstala víc než tři vteřiny za splněním limitu pro start na olympijských hrách v Mexiku.[5]

V roce 1969 se po emigrace trenéra Plicky začala nově připravovat pod vedením Mileny Zachové. Její stagnace výkonnosti však nadále pokračovala. Nedařilo se ji skloubit náročné středoškolské studium s dvoufázovou přípravou. Dokázala však u plavání vydržet a po maturitě se v roce 1971 začala na plno věnovat přípravě. V dubnu na závodech v Podolí překonala časem 1:17,7 vlastní, téměř 4 roky starý, československý rekord na 100 m prsa.[6] Koncem srpna se poprvé na 200 m prsa dostala pod 170 s (2:49,8). Světová i evropská špička však byla stále daleko před ní. Na 200 m prsa jí dokonce porážela Jaroslava Slavíčková, která se již dvě sezóny specializovala na polohový závod.[7] Přípravu na olympijskou sezonu u ní ovlivnily na podzim nespecikované zdravotní problémy – do přípravy naskočila až v prosinci.[8]

V olympijském roce 1972 její výkonnost opět stagnovala. Své osobní rekordy na 100 m (1:17,5) a 200 m (2:49,4) prsa dokázala pouze mírně vylepšit. Pro nominaci na olympijské hry v Mnichově však tyto časy dostačovaly. Na 100 m prsa měla v případě útoku na vlastní československý rekord reálnou šanci na postup z rozplaveb. Tréninkové časy v Mnichově tomu napovídaly.[9] Samotný závod se jí však nepovedl a časem 1:18,88 do dalších bojů nepostoupila. Na dvojnásobné trati skončila podprůměrným časem 2:53,88 v závěru startovního pole.[10] Důvod výrazného poklesu výkonnosti na olympijských hrách byl psychického rázu. Vložila maximální usilí do splnění nominančních kritérií a nedokázala se psychicky naladit na další vrchol.[11]

Sportovní kariéru ukončila po letní sezóně 1973. Věnovala se trenérské a rozhodcovské práci.

  1. Československý sport. 1967-4-5, s. 3. 
  2. Československý sport. 1967-8-14, s. 1. 
  3. Československý sport. 1967-8-15, s. 4. 
  4. Československý sport. 1967-8-21, s. 1. 
  5. Československý sport. 1968-8-5, s. 4. 
  6. Československý sport. 1971-4-5, s. 6. 
  7. Československý sport. 1971-9-2, s. 2. 
  8. Československý sport. 1972-1-6, s. 2. 
  9. Československý sport. 1972-8-30, s. 2. 
  10. Československý sport. 1972-9-13, s. 3. 
  11. Československý sport. 1972-10-24, s. 2. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]