Přeskočit na obsah

Zoltán Jekelfalussy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zoltán Jekefalussy
Rakousko-uherský guvernér v Rijece
Ve funkci:
31. července 1917 – 29. října 1918
PředchůdceStephan hrabě Wickenburg
Nástupcefunkce zanikla
Stranická příslušnost
Členstvínezávislý politik

Narození4. června 1862
Varechovce
Úmrtí5. února 1945 (ve věku 82 let) nebo 17. listopadu 1945 (ve věku 83 let)
Budapešť
Profesepolitik a kancelářský úředník
CommonsZoltán Jekelfalussy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zoltán Jekelfalussy (maďarsky jekelfalusi és margitfalvi Jekelfalussy Zoltán) (4. června 1862 Varechovce5. února nebo 17. listopadu 1945 Budapešť) byl rakousko-uherský státní úředník a maďarský politik. Jako absolvent práv působil od mládí ve státní správě a zastával nižší funkce na několika ministerstvech v Uhrách. V letech 1917–1918 byl rakousko-uherským guvernérem v Rijece, po zániku monarchie byl aktivní v politice jako člen Horní sněmovny v Maďarsku.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]
Erb rodu Jekelfalussy

Pocházel ze staré uherské šlechtické rodiny,,[pozn. 1][1] byl nejmladším synem Sándora Jekelfalussyho (1823–1882)[2] a jeho manželky Kamily, rozené hraběnky Feštetićové (1825–1903).[3][4] Studoval práva na univerzitách ve Vídni a Budapešti, začínal jako notář na uherském ministerstvu orby,[5] v roce 1887 získal titul c. k. komořího.[6] Později byl úředníkem na ministerstvu financí,[7] sekčním šéfem na ministerstvu vnitra[8]a nakonec sekčním šéfem na ministerstvu vnitra, kde setrval několik let. V roce 1916 byl pověřen vedením komise pro organizaci korunovace Karla I. uherským králem. Od července 1917 do konce první světové války byl rakousko-uherským guvernérem v Rijece.[9]

Ve funkci guvernéra v Rijece obdržel v roce 1917 titul c. k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence. Ještě v době monarchie se stal členem Sněmovny magnátů, kde mu v roce 1927 bylo potvrzeno doživotní členství.[10] Během svého působení ve státní správě obdržel několik vyznamenání, byl komandérem Řádu sv. Štěpána, rytířem Leopoldova řádu, nositelem Jubilejní pamětní medaile. Za první světové války obdržel Vyznamenání za zásluhy o Červený kříž s válečnou dekorací. Od zahraničních panovníků získal velkokříž bulharského Řádu sv. Alexandra, komandérský kříž španělského Řádu Karla III., německý Řád pruské koruny II. třídy, Řád nizozemského lva a čínského Řádu dvojitého draka II. třídy.[11]

Byl dvakrát ženatý, z druhého manželství s Irmou Balásovou (1868–1937) měl dceru Mariettu (1891–1944), provdanou za Wladimira Rosena.[12]

Jeho starší bratr Lájos (1848–1911) byl rakousko-uherským generálem a v letech 1906–1910 ministrem uherské zeměbrany.

  1. Rod Jekelfalussy má velmi starou historii a připomíná se již ve 13. století, kdy byl gelnický měšťan Jekel obdarován lesy a pozemky v oblasti řeky Hornád. Stal se zakladatelem rodu pánů z Jakloviec. Od jejich nejstarších majetků byly odvozeny také predikáty Jekelfalva (Jaklovce) a Margitfalva (Margecany). I když Jekelfalussyové nikdy nedosáhli vyššího šlechtického titulu, až do 20. století si udrželi postavení nižší pozemkové aristokracie a v jejich rodokmenu se objevuje řada jmen významných uherských rodin.
  1. JÁCHIM, Lukáš: Páni z Jakloviec ve 13. a 14. storočí in: Montánna Historia: Ročenka o dejinách baníctva a hutníctva; Slovenská spoločnosť pre sociálne a hospodárske dejiny; 2015 dostupné online
  2. Rodina Sándora Jekelfalussyho na webu geni.com dostupné online
  3. Gothaisches genealogisches Taschenbuch der gräflichen Häuser 1896; Gotha, 1896; s. 343 dostupné online
  4. Rodokmen Festeticsů na webu euweb.cz dostupné online
  5. Hof- und Staats Handbuch für das Jahr 1888; Vídeň, 1888; s. 957 dostupné online
  6. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1888; Vídeň, 1888; s. 250 dostupné online
  7. Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1905; Vídeň, 1905; s. 938 dostupné online
  8. Hof- und Staats-Handbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie: für das Jahr 1909; Vídeň, 1909; s. 987 dostupné online
  9. Seznam představitelů státní správy v Chorvatsku na webu worldstatesmen dostupné online
  10. Zoltán Jekelfalussy in: Almanach des Oberhauses dostupné online
  11. Přehled řádů a vyznamenání Zoltána Jekelfalussyho in: Hof- und Staatshandbuch der Österreichisch-Ungarischen Monarchie für das Jahr 1918; Vídeň, 1918; s. 1133 dostupné online
  12. Rodina Zoltána Jekelfalussyho na webu geni.com dostupné online

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]