Zlodějka knih

Zlodějka knih
Autor	Markus Zusak
Původní název	The Book Thief
Země	Norsko
Jazyk	angličtina
Žánr	young adult fiction a historická fikce
Vydavatel	Picador a Alfred A. Knopf
Datum vydání	2003
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Zlodějka knih (v anglickém originále 'The Book Thief') je román australského spisovatele Markuse Zusaka. Příběh se odehrává v nacistickém Německu. Kniha se věnuje vztahu mladé dívky se svými pěstouny, ostatními obyvateli z jejího okolí, s mladým židovským mužem, který se ukrývá ve sklepě domu, kde žije a popisuje její dospívání a postupné chápání světa. Kniha, publikovaná poprvé v roce 2005, získala řadu ocenění a byla uvedena více než 230 týdnů na seznamu New York Times Best Seller. Podle knihy byl v roce 2013 natočen stejnojmenný film.

Děj

Devítiletá Liesel Memingerová žila se svou matkou a bratrem. Matka musela vzhledem k situaci obě děti umístit k pěstounům - Liesel i jejího bratra Wernera. Werner ale po cestě umírá a tím se vypravěčka - Smrt - poprvé setkává s malou dívkou. Na pohřbu bratra Liesel ukradne hrobařskou příručku, která ji fascinuje, i když neumí číst ani psát a tehdy poprvé přijde do styku s knihou.

Liesel dorazí do domu pěstounů v německém Molchingu v rozrušeném stavu a zmatená, ale postupně si se svými novými rodiči, Hansem a Rosou Hubermannovými, utvoří pouto. Liesel se od Hanse naučí číst a psát a spřátelí se s několika lidmi z ulice, hlavně s chlapcem Rudym Steinerem. Zažívají spolu mnoho, většina se týká krádeží a dobrodružství v okolí. Rudy od Liesel často žádá polibek, ale ona to pořád odmítá.

Ve volném čase si chodí číst do knihovny starostova domu, kam ji pouští starostova žena Ilsa, která truchlí nad ztrátou syna. Tak postupně Lieslina láska ke knihám roste.

Jejím dalším přítelem je Max Vandenburg, Žid, kterého Liesel se svými pěstouny ukrývá nějakou dobu ve sklepě. Když Max onemocněl, Liesel mu chodila číst a povídat si s ním, čímž mu pomáhala uzdravit se.

Do Molchingu později přijždí nacisté prohlížet sklepy, aby zjistili, které z nich mohou být použity jako protináletové kryty. Liesel předstírá zranění, aby mohla své pěstouny včas varovat a aby měli čas Maxe skrýt. Max nebyl nalezen a jejich sklep nebyl vybrán jako příliš mělký pro úkryt.

Rosa Hubermannová, rázná pěstounka, si vydělávala jako pradlena pro bohatší rodiny. Během krize ale začala ztrácet zákazníky a když její služby odmítl i starosta a jeho žena, Liesel se rozhodla krást knihy z jejich knihovny.

Při náletu se rodina jde skrýt do domu Fiedlerů. Liesel během náletu četla lidem ve sklepě, aby je rozptýlila.

Poté Molchingem procházel konvoj Židů a Liesel spatřila průvod nemocných, hladových ubožáků na cestě do koncentračního táboru v Dachau. Hans daroval jednomu starému muži kus chleba, ale oba byli za trest zbiti a Hans byl nazván židomilem, proto se pak bál, že nacisti budou prohledávat jejich domov. Té noci raději Max odešel.

Ve škole se konala zkouška a Rudy byl vybrán pro jeho inteligenci a jeho atletické schopnosti, aby byl součástí nové "rasy" Árijců. Ale jeho rodiče odmítli posílat ho pryč. Jako většina chlapců byl členem Hitlerjugend.

V odvetu za jeho epizodu s židy byl Hans konečně přijat do nacistické strany, ačkoli mu byla dříve žádost několikrát zamítnuta, a povolán do armády. Stejně tak Rudyho otec, který odmítl poslat svého syna do árijského programu. Hans dostal nelehký úkol ve speciálních Air Raid jednotkách, po náletech sbíral mrtvá těla.

Po dalším náletu, kdy Liesel četla lidem ve sklepě, dostala od Rosy knihu, kterou jí napsal v čase stráveném ve sklepě Max. Mluví se v ní o tom, jak se Hitler dostal k moci, a o síle slov a symbolů. Liesel, která je už tak sama ze všeho velmi zmatená, začíná stále více chápat, co se kolem ní děje.

Hans si ve službě při nehodě zlomí nohu a vrací se domů k rodině, je převelen k obyčejné úředničině.

Když přes Molching procházela další skupina židů, Liesel mezi nimi uviděla Maxe a trvala na tom, že půjde s ním, ale pak byli oba zbiti.

Liesel šla ještě jednou do starostova domu. Vlezla dovnitř oknem, vzala do ruky knihu a sedla si na podlahu. Potom náhle, ve vzteku nad všemi špatnými věcmi, které za svůj život viděla, roztrhala knihu na kusy. Nechala tam vzkaz pro starostovu ženu, že už se tam nikdy nevrátí. O několik dní později dostala od Ilsy černý notes a začala psát svůj vlastní příběh, "Zlodějku knih".

O několik dní později, když se ve sklepě zabývala svým příběhem, byla jejich ulice bombardována, celá zničena a ona jediná, kromě otce Rudiho Steinera, který byl mimo město, přežila. Rosa, Hans i Rudy umírají. Její kniha byla hozena do popelářského vozu, ale poté zdvižena Smrtí. Liesel šla žít se starostou a jeho ženou. V roce 1945 se pak vrátil Max.

Epilog naznačuje, že se Liesel odstěhovala do Austrálie a měla děti a vnoučata. Když sama potkala Smrt, dostala od ní ten zápisník, který jako dívka ztratila.

Postavy

Liesel Memingerová

Hlavní postava, původně devítiletá dívka adoptovaná Hansem a Rosou Hubermannovými. Má velmi blízko ke svému nevlastnímu otci, který ji naučil číst, a drsnější, ale láskyplný vztah s jeho ženou Rosou. Přátelí se s židem Maxem, spolužákem Rudym a také se starostovou ženou, která jí dovolí číst, půjčovat si a "krást" knihy z její knihovny.

Hans Hubermann

Lieselin adoptivní otec, hráč na akordeon a malíř pokojů. Naučil Liesel číst a balit cigarety a má ji rád jako vlastní dceru. Liesel často myslí na jeho krásné oči.

Rosa Hubermannová

Lieselina adoptivní matka, pradlena pro bohatší domácnosti. Má velmi ostrý jazyk a poněkud hrubé chování, ale o svou adoptivní dceru se stará velmi dobře a ráda. Ve skutečnosti Liesel nadevše miluje.

Rudy Steiner

Lieselin nejlepší kamarád, obdivovatel černošského běžce Jesseho Owense. Je do Liesel zamilovaný a často ji žádá o polibek, což Liesel pokaždé odmítá. Poprvé a naposledy ho políbí, když ho najde mrtvého po bombardování Himmelstrasse. Hrají spolu fotbal, provádějí ´klukoviny´, závodí a kradou jídlo.

Max Vandenburg

Lieselin přítel, židovský boxer, který se v Hubermannově sklepě skrývá před nacisty. Vytvořil pro ni dvě knížky, ještě upevnil její lásku ke knihám. Později byl odveden nacisty do koncentračního tábora. Jeho otec byl přítel Hanse Hubermanna a padl ve válce-právě od něho se Hans naučil hrát na akordeon.

Ilsa Hermannová

Žena starosty Molchingu. Syn jí zemřel v první světové válce, kvůli čemuž je v neustálé apatii. Je majitelkou velké knihovny a dovolí Liesel, aby si tam chodila číst.

Smrt

Vypravěčka příběhu. Zajímá ji Lieselin příběh, a tak ji sleduje a komentuje děj během celého příběhu. Někomu jako je Hans Hubermann se ji podařilo uniknout víckrát, někomu ani jednou. Komentuje celý děj s cynickými poznámkami.

Ústřední témata

Četba knih a gramotnost

Schopnost číst a psát je napříč celým příběhem symbolem svobody projevu i samotného bytí. Gramotnost je v příběhu popisována jako síla, jež formuje osobní identitu a poskytuje pocit svobody všem, kteří číst a psát dokážou – taková je "pravá moc slov". V knize je gramotnost tematizována i jako znak společenského postavení – zatímco bohatí občané vlastní knihy (a ti velmi bohatí dokonce i celé knihovny), pro ty chudší je kniha nepředstavitelný luxus. Například u Rosy Hubermannové se nízký společenský status projevuje právě v hrubé mluvě a pohrdání knihami.

Gramotnost hraje také velkou roli v rámci Lieselina dospívání. Hned na začátku příběhu najde Liesel ve sněhu knihu, kterou nedokáže přečíst. Pod vedením svého pěstouna se posléze pomalu číst i psát naučí a její svět tím získává zcela nový rozměr. Jak Liesel postupně dospívá, zlepšuje se i její literární nadání, až nakonec sama napíše vlastní knihu.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Book Thief na anglické Wikipedii.