Zeravinec japonský
 Zeravinec japonský | |
|---|---|
 Zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata) | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 málo dotčený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | nahosemenné (Pinophyta) |
| Třída | jehličnany (Pinopsida) |
| Řád | borovicotvaré (Pinales) |
| Čeleď | cypřišovité (Cupressaceae) |
| Rod | zeravinec (Thujopsis) Siebold et Zucc. 1844 |
| Binomické jméno | |
| Thujopsis dolabrata (Thunb. ex L. f.) Siebold et Zucc. 1844 | |
| Synonyma | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zeravinec japonský (Thujopsis dolabrata) je nevysoký, stálezelný, jehličnatý, jednodomý strom pocházející z Japonska, jediný druh rodu zeravinec. Byl prvně popsán roku 1817 německým lékařem, přírodovědcem a sběratelem Sieboldem.[2][3]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Ve své japonské domovině se vyskytuje ve dvou varietách:
Bývá součásti jehličnatých i smíšených lesů na hornatých pobřežích v oblastech s chladným a vlhkým klimatem. Jen zřídka vytváří jednodruhové porosty, a to nejčastěji v případě severské odrůdy 'hondae'. Obvykle roste rozptýleně ve stínu mohutných jedlovců nebo buků a zde se uplatňuje jeho tolerance k zastíněnému stanovišti. Vyskytuje se v nadmořské výšce od 400 po 2100 m.
Jeho japonská populace je rozesetá po velkém území, Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) je považována za dlouhodobě stabilní a zeravinec tudíž za málo dotčený (LC) druh.[2][3][4][5]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Stálezelené, široce kuželovité, až 15 m vysoké stromy nebo nižší keře s hrubými, šupinovitými jehlicemi. Kůra kmene je tenká, šedá nebo červenohnědá a odlupuje se v dlouhých pruzích. Jednostranně ploché větve vyrůstají v přeslenech zprvu téměř vodorovně a pak jsou vystoupavé a vidlicovitě se dělí. Větvičky rostou v rovině a jsou asi 5 mm tlusté. Lícní listy (jehlice) ve střídavých párech jsou přitisklé, šupinovité, široce obvejčité, postranní jsou vystoupavé, vejčitě kopinaté, vrcholek mají tupý a slabě zakřivený. Listy jsou obvykle 4 až 7 × 1,5 až 2,5 mm velké, svrchu tmavozelené a zespodu mají bílý stomatální pruh.
Samčí šištice jsou válcovité a vyrůstají jednotlivě na koncích větví. Samičí jsou kulaté, velké 1 až 2 cm, mají 6 až 10 párů šupin a z nich jsou dva až tři střední plodné. Obvykle se vyvine čtyři až pět semen, která jsou elipsoidní, smáčknutá, až 5 mm dlouhá a mají úzká křidélka po obou stranách.
Množení dovezeným semenem není spolehlivé, často jsou semena neschopná klíčit. Úspěšnější je množení řízky z postranních výhonů, zakořenění však trvá dlouho. Případný semenáč však vytvoří brzy silný střední výhon a rychle roste.[2][3][4][6][7]
Význam
[editovat | editovat zdroj]V Japonsku patří mezi pět zvlášť vybraných stromů, které v minulosti směly být využívány jen pro potřebu císaře. Jeho dřevo je lehké, měkké, trvanlivé a používá se pro stavbu mostů, budov, zhotovování nábytku i na řezbářské práce. Prvý živý exemplář se dostal do Evropy roku 1853, ale až rostliny z další zásilky z roce 1860 se rozrostly. Druh se postupně z Japonska šířil do parků a zahrad jiných zemí a dnes bývá pěstován na mnoha místech v mírném podnebném pásmu. Mladší stromy jsou ceněny pro okrasné vlastnosti, nápadný je kontrast mezi horní leskle zelenou a spodní bíle pruhovanou stranou listů.
Zeravinec japonský středoevropské klima spolehlivě snáší, většinou však netvoří kmen a vzpřímeného růstu se dosahuje pouze umělým zásahem, nemívá plodná semena. Používá se jako solitéra nebo ve skupinách, je využíván i pro tvarování bonsají.[3][4]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Kůra starého kmene -
Olistěná větev -
Větvička shora, zespod a šišky
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c Dendrologie.cz: Zeravinec japonský [online]. Petr Horáček a J. Mencl, rev. 09.06.2007 [cit. 2016-11-04]. Dostupné online.
- ↑ a b c d EARLE, Christopher J. The Gymnosperm Database: Thujopsis dolabrata [online]. Christopher J. Earle, The Gymnosperm Database, rev. 27.11.2012 [cit. 2016-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c IUCN Red List of Threatened Species: Thujopsis dolabrata [online]. International Union for Conservation of Nature and Natural Resources, rev. 2016 [cit. 2016-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Thujopsis dolabrata [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2016-11-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-05-31. (anglicky)
- ↑ FUTÁK, Ján. Flóra Slovenska II: Tujovka japonská [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1966 [cit. 2016-11-04]. S. 307. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-05. (slovensky)
- ↑ FU, Liguo; YU, Yongfu; ADAMS, Robert P. et al. Flora of China: Thujopsis dolabrata [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-11-04]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zeravinec japonský na Wikimedia Commons 
Taxon Thujopsis dolabrata ve Wikidruzích
