Žibřidovice (Polsko)

Žibřidovice ; Zebrzydowice
	Příjezd do obce a železničářské sídliště
	; znak
Poloha
Souřadnice	49°52′41″ s. š., 18°36′37″ v. d.
Stát	Polsko
Vojvodství	Slezské
Okres	Těšín
Gmina	Žibřidovice
Administrativní dělení	2 starostenství:; Dolní Žibřidovice; Horní Žibřidovice
	Žibřidovice
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	15,59 km²
Počet obyvatel	5 368 (2011)
Hustota zalidnění	344,32 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, Slezané
Náboženské složení	římští katolíci a ostatní
Správa
Oficiální web	www.zebrzydowice.pl
Telefonní předvolba	+48 32
PSČ	43-410
Označení vozidel	SCI
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žibřidovice^[1]^[2]^[3]^[4] (polsky Zebrzydowice, německy Seibersdorf) jsou vesnice v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín v gmině Žibřidovice. Leží na severním okraji Těšínského Slezska přímo u českých hranic – na jihozápadě sousedí s Hranicemi, městskou částí Karviné. Nachází se v Ostravské pánvi a patří k rybníkářské oblasti zvané Žabí kraj. Skládá se se dvou starostenství: západních Dolních Žibřidovic (Zebrzydowice Dolne) a východních Horních Žibřidovic (Zebrzydowice Górne). Podle sčítání lidu v roce 2011 zde žilo 5 368 obyvatel, rozloha obce činí 15,59 km².

Dějiny a památky

První zmínka o Siffridi villa pochází z listiny vratislavského biskupa Jindřicha I. z Vrbna vydané mezi lety 1295 až 1305. Po staletí vesnice patřila šlechtickým rodinám, nejdéle Liškům (1524–1747), Mattencloitům (1747–1888) a Larischům (1888–1945). V roce 1855 vznikla stanice Severní dráhy císaře Ferdinanda. V rakouském sčítaní lidu z roku 1900 uvedlo 91,9 % obyvatel Pruchná obcovací řeč polskou (včetně těšínského nářečí), 2,6 % německou a 1,3 % českou; 98,8 % se hlásilo ke katolictví, 0,7 % k evangelické církvi a 0,6 % k judaismu. Během československo-polského sporu o Těšínsko došlo zde k bojům. Sedm padlých vojáků je pohřbených na místním hřbitově. V roce 1920 byly Žibřidovice rozhudnutím Konference velvyslanců spolu s celým východním Těšínském připojeny k Polsku. Během druhé světové války (1942–1944) se v obci nacházel pobočný tábor KL Auschwitz. Na jaře 1945 Žibřidovicemi probíhala frontová linie, v důsledku čehož byla značná část vesnice poničena. Poválečný vývoj obce souvisel především s rozvojem železniční stanice, která se stala významným dopravním uzlem na polsko-československé hranici. V 80. letech železnice zaměstnávaly 1 800 obyvatel Žibřidovic. Podél hlavní silnice mezi centrální částí vesnice a nádražím se nachází železničářská kolonie.

Památky:

Mattencloitův zámek – barokní, postavený v roce 1760 na místě Liškova hrádku, přestavený Lariši, obnovený po válečných škodách mezi lety 1953 až 1963, nyní sídlo kulturního střediska, informačního centra a restaurace Castello;
katolický kostel Nanebevzetí Panny Marie skládající se z pseudogotického presbytáře (1616), k němuž byla roku 1776 dostavěna barokní loď a věž;
bývalý statek Mittelhof z poloviny 19. století;

Doprava

Železniční stanice Žibřidovice (Zebrzydowice) vznikla v roce 1855 na Severní dráze císaře Ferdinanda spojující Vídeň s Krakovem. Po vytyčení nynější česko-polské hranice byly v meziválečné době postaveny tratě Žibřídovice – Polský Těšín přes Kačice (1934) a také Žibřidovice – Jastrzębie-Zdrój (1935), čímž vznikl žibřidovický železniční uzel. Nádraží, jakožto poslední stanice v Polsku na mezinárodní magistrále Krakov/Katovice – Ostrava – Praha/Vídeň, získalo obrovský význam. Dnešní podobu získala během rozsáhle rekonstrukce dokončené v roce 1964.

Provoz na trati do Jastrzębie-Zdroje byl zastaven v roce 1994. V jízdním řádu 2017 stanice obsluhuje osobní vlaky Slezských drah (Koleje Śląskie) ve směru Těšín, Čechovice-Dědice, Bílsko-Bělá a Katovice. Kromě toho zde zastavují všechny projíždějící mezinárodní spoje – vlaky z Krakova, Gdyně a Varšavy do Prahy, Vídně a Budapešti, a také vlak Moskva–Nice. Regionální spoje do sousední stanice Petrovice u Karviné nejezdí.

Žibřidovicemi prochází krajská silnice č. 937 spojující Těšín s Jastrzębím-Zdrojem. Autobusovou dopravu zajišťuje podnik Linea Trans na lince Těšín–Jastrzębie-Zdrój, do obce dojíždějí také linky č. 110 a 120 MHD Jastrzębie-Zdrój.

Odkazy

Reference

↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 919.
↑ Ottův slovník naučný, 27. Vůz-Żyżkowski, s. 510
↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 53.

Literatura

ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 978-83-933109-3-7. (polsky)

Externí odkazy

Webové stránky gminy Žibřidovice
Obrázky, zvuky či videa k tématu Žibřidovice na Wikimedia Commons

[1] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 919.

[2] Ottův slovník naučný, 27. Vůz-Żyżkowski, s. 510

[3] Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922

[4] DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 53.

[1]

[2]

[3]

[4]

Města a obce Těšínska

Česko	Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice) Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko	Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice) Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)