Zderadův sloup

Zderadův sloup
Základní údaje
Kód památky	38291/7-217 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Umístění
Stát	Česko
Zeměpisné souřadnice	49°11′27,92″ s. š., 16°37′39,4″ v. d.
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.
	Tento box: zobrazit; diskuse;

Zderadův sloup je gotický sloup v Brně, ve čtvrti Trnitá, na východě městské části Brno-střed. Stojí v parčíku na křižovatce ulic Křenové a Zderadovy, asi 60 m západně od Zderadova mostu přes řeku Svitavu. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.^[1] Sloup, most i ulice jsou pojmenovány po Zderadovi, českém šlechtici z 11. století, který měl být dle pozdější pověsti v těchto místech zavražděn.

Historie

Gotický, dvanáct metrů vysoký sloup byl postaven pravděpodobně ve druhé polovině 15. století, snad kolem roku 1470.^[2] Stával poblíž městského popraviště (šibenice), u cesty z Brna na Olomouc, nedaleko meandrující Svitavy. Jeho funkce není zcela objasněná, ale přijímány jsou dvě teorie: mohlo jít o smírčí/zpovědní kříž u popraviště (obdobně jako Spinnerin am Kreuz ve Vídni), nebo o objekt postavený v místě pěkného výhledu na město (jako Spinnerin am Kreuz ve Vídeňském Novém Městě). V minulosti se objevovaly i jiné teorie (boží muka, milník na hranici brněnského městského mílového práva, označení brodu přes řeku), ty však byly zavrženy.^[3]

Jako Zderadův byl sloup poprvé pojmenován v roce 1730. Ve své brožurce Historický popis prastarého před městem Brnem se nacházejícího sloupu jej takto označil moravský historik Dismas Josef Ignác rytíř von Hoffer, který se odvolával na pasáž z Hájkovy kroniky.^[4] Sloup měl být podle této smyšlené pověsti údajně postaven jako památka na zavraždění královského vilika Zderada v těchto místech v roce 1090.^[3]

V letech 1863–1865 došlo k rekonstrukci Zderadova sloupu provedené architektem Josefem Arnoldem, stavitelem Robertem Onderkou a restaurátorem Ferdinandem Kellnerem. Během restaurování získal novogotický charakter. Nebyl však přemístěn na druhý břeh Svitavy, jak se v některé literatuře objevuje, ale naopak v té době došlo k regulačním úpravám toku řeky. Roku 1878 byl v sousedství sloupu postaven akcíz, tedy úřad potravní daně na čáře (dnes Křenová čo. 76), a v roce 1902 budova německé mateřské školy, v níž školka funguje dosud (Křenová čo. 76a).^[3]

Odkazy

Reference

↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-06]. Identifikátor záznamu 150267 : Zderadův sloup. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
↑ JAN, Libor, a kol. Dějiny Brna 2: Středověké město. Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2013. ISBN 978-80-86736-36-5. S. 204.
↑ ^a ^b ^c VYSKOČIL, Aleš; SVITÁK, Zbyněk. Křenová : příběh brněnské ulice. Brno: Archiv města Brna, 2018. ISBN 978-80-86736-59-4. S. 147–148.
↑ Uhlíř, Dušan. Brněnský pitaval Brno: 1992. Str. 18.

Literatura

UHLÍŘ, Dušan. Brněnský pitaval. Brno: Rovnost, 1992. 255 s. ISBN 80-901354-2-0.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zderadův sloup na Wikimedia Commons

[1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-11-06]. Identifikátor záznamu 150267 : Zderadův sloup. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[2] JAN, Libor, a kol. Dějiny Brna 2: Středověké město. Brno: Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2013. ISBN 978-80-86736-36-5. S. 204.

[Křenová-3] VYSKOČIL, Aleš; SVITÁK, Zbyněk. Křenová : příběh brněnské ulice. Brno: Archiv města Brna, 2018. ISBN 978-80-86736-59-4. S. 147–148.

[Uhlíř_(1992),_18-4] Uhlíř, Dušan. Brněnský pitaval Brno: 1992. Str. 18.

[1]

[2]

[3]

[4]