Zdenka Hásková
| Zdenka Hásková | |
|---|---|
 PhDr. Zdenka Hásková | |
| Narození | 28. května 1878 Hradištko  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 7. listopadu 1946 (ve věku 68 let) Praha  Československo |
| Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
| Pseudonym | Václav Urbánek |
| Povolání | překladatelka, novinářka a spisovatelka |
| Alma mater | Filozofická fakulta Univerzity Karlovy |
| Manžel(ka) | Viktor Dyk |
| Rodiče | Josef Stanislav Hásek[1] |
| Příbuzní | Viktor Kripner (synovec) |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v Souborném katalogu ČR | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zdenka Hásková, též Hásková–Dyková či Dyková–Hásková (28. května 1878 Hradištko[2] – 7. listopadu 1946 Praha)[3] byla česká spisovatelka, novinářka, překladatelka ze slovinštiny, literární a divadelní referentka, manželka spisovatele Viktora Dyka.[4]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodila se v rodině hradišťského správce školy Josefa Háska (1849–1896) a jeho manželky Marie, rozené Volešákové (1856–??).[2] Byla prostřední ze tří dětí. Od roku 1883 byla rodina policejně hlášena v Praze (otec uváděn jako učitel v penzi).[5]
V letech 1892–1898 navštěvovala soukromé dívčí gymnázium Minerva,[6] jejími spolužačkami zde byly Albína Honzáková, Marie Komínková a Alice Masaryková, se kterou se spřátelila. Po maturitě na chlapeckém Akademickém gymnáziu v Praze (1898) pokračovala ve studiu na Karlově univerzitě, kde studovala přírodní vědy, dějepis a literární historii. Studium ukončila doktorátem v roce 1907.[3]
Po ukončení studií učila v dva roky na lyceu Vesna v Brně. Poté již žila trvale v Praze.[7]
V roce 1928 se po sedmadvacetileté známosti provdala za básníka Viktora Dyka.
Zemřela v Praze, pochována byla na Olšanských hřbitovech, do společného hrobu se svým manželem.[8]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]V letech 1910 až 1918 byla redaktorkou Pražských novin a mezi lety 1918 a 1926 působila v Československé republice. Ve svých novinových článcích psala především o kultuře, zejména psala do Cesty a Lumíra divadelní kritiky a literární recenze. Oproti tehdejšímu levicovému avantgardismu obhajovala klasicistické tradice českého divadelnictví.[9] Též překládala z jihoslovanských jazyků.
Po smrti manžela Viktora Dyka se věnovala pořádání a vydávání jeho díla, k vydáním též psala předmluvy.
Knižně vyšlo:
- Mládí (Praha, Grosman a Svoboda, 1909)
- Cestou (Na Královských Vinohradech, vydavatel Ludvík Bradáč, 1920)
- Mladost (autor Viktor Dyk, doslov Zdeňka Dyková (Hásková); V Praze, F. Topič, 1933)
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Zdenka Hásková-Dyková, 1929. -
Středy u Dyků: zprava Zdenka Hásková-Dyková, správce Zafouk, Jan Opolský, Viktor Dyk, František Kobliha, 1929. -
Zdenka Hásková-Dyková s manželem Viktorem Dykem na lázeňské kolonádě. -
Manželé Dykovi (Viktor Dyk vpravo, opírající se o hůl; Zdenka Hásková-Dyková v horní řadě druhá zprava, sedící a hledící směrem k manželovi). -
Zdenka Hásková ze studijních let. -
Zdenka Hásková-Dyková z profilu.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOA Praha, Matrika narozených Svatý Kilián 26, s. 220. Dostupné online.
- ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnost Svatý Kilián
- ↑ a b MED, Jaroslav. Zdenka Hásková. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 85–86.
- ↑ OPELÍK, Jiří, ZÁVADA, Vilém. Viktor Dyk: opustíš-li mne.... 1. vyd. Praha: Československý spisovatel, 1973, 122 s.
- ↑ Národní archiv, Policejní ředitelství I, konskripce, karton 161, obraz 837, Hásek Josef a KRYŠPÍN, Vojtěch. Obraz činnosti literární učitelstva českoslovanského za posledních 100 let. Praha: M. Knapp, 1885. 422 s. Dostupné online. Kapitola Hásek Josef Stanisl., s. 104.
- ↑ Výroční zpráva soukromé střední školy dívčí a spolku Minervy v Praze 1897 (dostupné online v NK ČR)
- ↑ BAJAJA ELISOVÁ, Jitka. Žena a spisovatelka Zdenka Hásková. Olomouc, 2015 [cit. 2018-12-07]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Daniel Jakubíček. Dostupné online.
- ↑ Rozloučení s dr. Dykovou-Háskovou. Svobodné noviny. 15. 11. 1946, s. 3. Dostupné online.
- ↑ Antonín Grund: Věrná strážkyně (nekrolog). Svobodné noviny. 14. 11. 1946, s. 1–2. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zdenka Hásková na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Zdenka Hásková
- Zdenka Hásková v Lexikonu české literatury v Digitální knihovně Akademie věd ČR
- Zdenka Hásková na stránkách Středočeské vědecké knihovny v Kladně
- Uhrová Eva: Anna Honzáková a jiné dámy, Praha 2012, ISBN 978-80-260-3152-9
- Ženy v vědě do roku 1945: Zdenka Hásková
- BAJAJA ELISOVÁ, Jitka. Žena a spisovatelka Zdenka Hásková. Olomouc, 2015 [cit. 2018-12-07]. Bakalářská práce. Univerzita Palackého, Pedagogická fakulta. Vedoucí práce Daniel Jakubíček. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MED, Jaroslav. Zdenka Hásková. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1993. ISBN 80-200-0468-8. Svazek 2/I. H–J. S. 85–86.
