Přeskočit na obsah

Zdenka Fantlová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zdenka Fantlová
Narození28. března 1922
Blatná
Úmrtí14. listopadu 2022 (ve věku 100 let)
Londýn
Povoláníautorka memoárů a herečka
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zdenka Fantlová (28. března 1922 Blatná14. listopadu 2022 Londýn) byla česko-australsko-britská herečka, spisovatelka a přeživší holokaustu.

Zdenka Fantlová se narodila v Blatné dne 28. března 1922 a vyrůstala v Rokycanech. Tam také navštěvoval gymnázium, ale kvůli židovskému původu byla začátkem druhé světové války ze studií vyloučena.[1] Se svou rodinou byla stejně jako velká část židovského obyvatelstva v Československu deportována v lednu 1942 do ghetta v Terezíně, kam byl předtím odvezen i její přítel Arno. S vyhlídkou na odvoz z Terezína vyrobil Arno cínový prsten s nápisem „Arno 13.6.1942“, který dal Zdence jako zásnubní dar. Následujícího dne byl Arno odvlečen a už nikdy nebyl spatřen.[2] Za těžkých okolností si Zdenka cínový prsten ponechala jako památku na svou lásku z mládí a později se stal součástí názvu její autobiografie.[3]

Zdenka Fantlová se účastnila i organizovaných divadelních představení (byla jak česká, německá pro dospělé i děti v táboře), která byla povolena samotnými Němci, jako ukázka kulturního života tábora pro Mezinárodní kontroly Červeného kříže v Terezíně. Ghetto bylo uzavřeno na podzim 1944 a jeho obyvatelé byli přesunuti do jiných táborů. Dne 17. října 1944[4] byla Zdenka Fantlová spolu s matkou a sestrou deportována v dobytčích vagonech do Auschwitz-Birkenau (polsky Osvětim), kde byla matka krátce po příjezdu zavražděna.[2][3] Její pobyt v Auschwitz-Birkenau, připomínal v prosklené vitríně kufr s jejím jménem. Zdenka Fantlová měla pak obrovské štěstí, že se sestrou Lydií byly postupně přemístěny do táborů Gross-RosenNěmecku, MauthausenRakousku a nakonec Bergen-Belsen, kde její sestra Lydie zemřela při tyfové epidemii, která tam probíhala. Zdenka Fantlová pobyt v táboře přežila. Dne 15. dubna 1945 byl tábor osvobozen britskou armádou. Po válce Zdenka Fantlová nějakou dobu pobývala ve Švédsku, kde se jí dostalo akutní péče a zotavení pod záštitou Červeného kříže.

Zdenka Fantlová se přestěhovala v roce 1949 do Austrálie, kde se věnovala herectví a v roce 1969 do Londýna. Po mnoho let navštěvovala školy a další organizace a vyprávěla o svých zážitcích s německým nacistickým týráním během druhé světové války a o těžkém životě v koncentračních táborech.

Zdenka Fantlová zemřela v Londýně dne 14. listopadu 2022 ve věku 100 let.[5] V Rokycanech na domě, kde žila, je instalována pamětní deska s jejím jménem.[1]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Zdenka Fantlová na anglické Wikipedii.

  1. a b HAVRÁNEK, Václav. Zdenka Fantlová z Rokycan nikdy neodešla. Zesnula ve sto letech. Rokycanský deník. 2022-11-27. Dostupné online [cit. 2024-04-17]. 
  2. a b BLOCH, Ben. Auschwitz survivor and Holocaust educator Zdenka Fantlova dies at 100. www.thejc.com [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. a b BATTERSBY, Eileen. The girl who survived Belsen. The Irish Times [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Holocaust Educational Trust - Zdenka Fantlova 1922–2022. www.het.org.uk [online]. [cit. 2024-04-17]. Dostupné online. 
  5. BROUGHTON, Simon. Zdenka Fantlová obituary. The Guardian. 2022-12-26. Dostupné online [cit. 2024-04-17]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Klid je síla, řek’ tatínek. Primus. 1996. OCLC 36752461, ISBN 80-85625-71-7
  • My lucky star. New York: Herodias. 2001. Libris 6938579. ISBN 1-928746-20-9
  • Fantlová, Zdenka; Viney, Deryck (2012). The Tin Ring: How I Cheated Death. Alnwick, Northumberland : McNidder & Grace. Libris 16015278. ISBN 9780857160447
  • Haggith, Toby; Newman, Joanna, ed. (2005).Holocaust and the moving image: representations in film and television since 1933. Přispěvatel Zdenka Fantlová. Londýn: Wallflower Press. Libris 9805801.ISBN 1-904764-52-5

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]