Zdeněk Chlup
| Ing. arch. Zdeněk Chlup | |
|---|---|
| poslanec Federálního shromáždění (SN) | |
| Ve funkci: 1969 – 1969 | |
| poslanec České národní rady | |
| Ve funkci: 1969 – 1969 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | KSČ |
| Narození | 7. února 1921 Brno  Československo |
| Úmrtí | 21. března 2002 (ve věku 81 let) Brno Česko |
| Alma mater | VUT Brno |
| Profese | politik, architekt a urbanista |
| Ocenění | Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu (1965) Cena města Brna (2001) |
 Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Zdeněk Chlup (7. února 1921 Brno – 21. března 2002 Brno[1]) byl český a československý architekt a urbanista (hlavní architekt Brna), politik Komunistické strany Československa, představitel reformního proudu v KSČ během pražského jara, poslanec Sněmovny národů Federálního shromáždění a České národní rady na počátku normalizace. Pak profesně a politicky pronásledován.
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Absolvoval Vysoké učení technické v Brně. Pracoval jako projektant. K roku 1969 se uvádí coby hlavní architekt města Brno, kde též bydlel.[2]
Patří mezi hlavní osobnosti poválečné československé architektury a urbanistiky. V 50. letech působil jako vedoucí ateliéru podniku Stavoprojekt Košice, kde řešil rozsáhlé nové obytné soubory (Košice-Šaca) a regionální plánování východního Slovenska. Účastnil se tuzemských i zahraničních urbanistických soutěží. V roce 1960 získal například 2. cenu v soutěži na obytný experimentální obvod Moskvy. V roce 1961 se podílel na zhotovení směrného územního plánu Sofie a roku 1963 i Prahy. V roce 1967 se stal členem pařížského Institut de la Vie. Od roku 1967 byl rovněž čestným členem Svazu brazilských architektů. V 60. letech působil v brněnském Stavoprojektu a roku založil Útvar hlavního architekta města Brna, jehož ředitelem byl do konce dekády. Řešil tehdy rozsáhlé koncepce rozvoje města a navazoval na tradice meziválečné moderny. Díky jeho úsilí byl vydána takzvaná Černá kniha města Brna, která mapovala širší souvislosti vývoje městského organismu.[3]
Po provedení federalizace Československa usedl v lednu 1969 do Sněmovny národů Federálního shromáždění. Do federálního parlamentu ho nominovala Česká národní rada, v níž rovněž zasedal. Ve FS setrval jen do listopadu 1969, kdy v důsledku ztráty poslaneckého křesla v ČNR přišel i o mandát ve FS.[4][5]
Po nástupu normalizace byl politicky i profesně eliminován. Měl vydán zákaz práce v Brně a okolí. V 70. a 80. letech pracoval ve Výzkumném ústavu výstavby a architektury v Praze. Po sametové revoluci se opět angažoval v architektonickém a urbanistickém plánování Brna. Pomáhal v Brně zorganizovat dvě velké mezinárodní konference na toto téma a přičinil se o navázání styků s městem Utrecht. Zastupitelstvo města Brna mu roku 2001 udělilo Cenu města Brna.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Zdeněk Chlup [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-16]. Dostupné online.
- ↑ Návrh poslanců dr. Štrougala, dr. Kučery, Pospíšila, Erbana, dr. Císaře a druhů na volbu sedmdesáti pěti poslanců Sněmovny národů Federálního shromáždění podle čl. 147 písm. b) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-16]. Dostupné online.
- ↑ a b Chlup Zdeněk [online]. abart-full.artarchiv.cz [cit. 2012-03-16]. Dostupné online.
- ↑ jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-16]. Dostupné online.
- ↑ 5. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-03-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- (česky) Zdeněk Chlup v parlamentu
