Zarajský kreml
| Zarajský kreml Зарайский кремль | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Stát |  Rusko |
| Město | Zarajsk |
| Základní informace | |
| Vystavěn | 1528 - 1531 |
| Rozloha kremlu | 2,5 ha |
| Délka hradeb | 648 m |
| Síla hradeb | 3 m |
| Výška hradeb | 6,4 - 8,5 m |
| Počet věží | 7 |
| Výška věží | až 14 m |
| Počet bran | 4 |
| Odkazy | |
| Oficiální web | museumzaraysk.ru |
 multimediální obsah na Commons | |
Zarajský kreml (rusky Зарайский кремль) je historický kreml v centru ruského Zarajsku, asi 140 km jihovýchodně od Moskvy, asi 50 km severovýchodně od Rjazaně. Zbudovat jej dal v letech 1528–1531 moskevský velkokníže Vasilij III. na posílení ochrany země před útoky Krymských Tatarů.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Zarajsk měl historicky strategický význam, neboť ležel na cestě z Moskvy do Rjazaně, poblíž řeky Oky. Proto když byl roku 1503 Zarajsk připojen k Moskevskému knížectví, stal se součástí obranné linie budované knížaty Vasilijem III. a Ivanem IV. v letech 1505–1560. V rámci opevňování hranic byly vystavěny kremly v Nižním Novgorodu, Tule, Kolomně, Zarajsku a Serpuchově (nedochoval se).
Zarajský kreml byl vystavěn v letech 1528–1531 na popud Vasilije III. Hned v roce 1533 byly kvality nové pevnosti prověřeny - oblehlo jej na 40 tisíc Krymských Tatarů, avšak bez úspěchu. Další pokus učinili roku 1541 pod vedením chána Sahiba I. Geraje, nicméně vévoda Nazar Glebov jejich útok odrazil. O rok později krymskotatarská vojska zahnal vévoda Petr Pronský. V prosinci 1551 byl knížetem Dmitrijem Prutkovem odražen vpád Nogajců. Při nočním boji pod hradbami kremlu v květnu 1570 rozdrtil vévoda Dmitrij Chvorostinin útok Tatarů.
Útoků na Zarajský kreml přišlo v 16. i 17. století ještě mnoho, dobyt však byl pouze jednou v období smuty. Stalo se tak v roce 1608 pod vedením polského plukovníka Aleksandera Józefa Lisowského, jednoho z vojevůdců samozvaného cara Lžidimitrije II. Několik měsíců poté však již byl kreml v rukou velitele Zacharije Ljapunova, loajálního k právoplatnému caru Vasiliji Šujskému.
K poslednímu útoku Krymských Tatarů došlo 2. června 1673. Odrazit se jej podařilo zarajskému vévodovi Matvěji Karandějevovi.
Na konci 17. století byly hranice Ruska značně rozšířeny, Zarajsk tak ztratil svůj strategický význam. Od roku 1918 je Zarajský kreml muzeem.[1] Na počátku 21. století byl kreml ve velmi špatném stavu, neboť rekonstrukce započatá na konci 80. let byla zastavena v souvislosti s hospodářskými problémy po rozpadu SSSR. K rozsáhlé rekonstrukci bylo přistoupeno až v roce 2014. Má trvat čtyři roky a bylo na ni vyčleněno 257 milionů rublů.[2]
Areál kremlu
[editovat | editovat zdroj]|
Věže a brány[editovat | editovat zdroj]Zarajský kreml má celkem 7 věží, z nichž 3 slouží zároveň jako brána:
|
Církevní stavby[editovat | editovat zdroj]
|
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
-
-
-
-
-
-
-
-
Chrám svatého Mikuláše -
Chrám Stětí hlavy sv. Jana Křtitele
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Зарайский кремль na ruské Wikipedii.
- ↑ Зарайский кремль | Крепости России | Россия и страны СНГ | Замки и крепости | AllCastles.ru. www.allcastles.ru [online]. [cit. 2017-03-26]. Dostupné online.
- ↑ 77,5 млн рублей выделили в 2016 году на реставрацию Зарайского кремля. govoritmoskva.ru [online]. [cit. 2017-03-26]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zarajský kreml na Wikimedia Commons
