Přeskočit na obsah

Zacharias Hoffmann

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Zacharias Hoffmann
Rodné jménoZacharias Hoffmann
Narození1678
Lobendava, Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Úmrtíúnor 1754 (ve věku 75–76 let)
Lipová, Habsburská monarchieHabsburská monarchie Habsburská monarchie
Místo pohřbeníLipová
BydlištěLipová
NárodnostNěmec
Povolánístavitel, řezbář
Obdobíbaroko
Nábož. vyznánířímskokatolické
ChoťDorotha Hoffmannová, Veronika Hoffmannová
Děti9
RodičeBaltzer Hoffmann
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Zacharias Hoffmann (počátek ledna 1678 Lobendava – počátek února 1754 Lipová)[1] byl český barokní stavitel a řezbář německé národnosti. V první polovině 18. století působil převážně v severních Čechách na panství Lipová. Jeho stavby se dochovaly především ve Šluknovském výběžku a v Horní Lužici.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Zacharias Hoffmann se narodil na počátku roku 1678 v rodině statkáře Baltzera Hoffmanna z Lobendavy.[2] Kde získal vzdělání a zkušenosti, není známo; pravděpodobné je, že nejprve začínal jako zedník a polír v okolí svého rodiště či v Horní Lužici. Když se 10. října 1706 ženil s Dorothou Sallmonovou, dcerou zesnulého vrchnostenského rybáře, sídlil již v sousední Lipové. Se svou ženou přivedl na svět postupně osm dětí: Ludmilu Agnes (* 1712), Petera Paula (* 1714), Johanna Carla (* 1717), Dominika Johanna (* 1719), Julianu Theresii (* 1721), Zachariase Ignaze (* 1723), Marii Dorothu (* 1724) a Julianu (* 1730). Dva potomci se nedožili dospělosti: syn Zacharias Ignaz zemřel krátce po narození, dcera Juliana Theresia dva dny po svých šestých narozeninách.[1] Hoffmannova první žena Dorotha pravděpodobně předčasně zemřela. Se svou druhou ženou Veronikou měl v pokročilém věku syna Johanna Josepha Philipa (* 1744).[2]

Do Lipové přesídlil Hoffmann patrně nejen kvůli sňatku, ale hlavně z pracovních důvodů. V této době se stal stavitelem lipovské vrchnosti, hrabat Salm-Reifferscheidtů. Jeho rané samostatné stavby nejsou známé. V archivních pramenech se jeho jméno objevuje poprvé v roce 1708, kdy zhotovil plány pro brtnický kostel. Pro budoucí práci významným stavebním počinem byla stavba kostela svatého Václava ve Šluknově. Nový chrám vybudoval postupně v letech 1711–1722 podle plánů Johanna Bernharda Fischera z Erlachu (1656–1723), významného barokního architekta. I když se oba muži nikdy nepotkali, Hoffmannova tvorba byla v následujících letech Fischerovým dílem silně ovlivněna a vedla k vytvoření specifického stylu.[3] Stavební činnost Zachariase Hoffmanna dosáhla vrcholu ve 20. a 30. letech 18. století za hraběte Leopolda Antonína Salm-Reifferscheidta (1699–1769), s kterým se přátelil. V této době byl zhotovitelem všech významných staveb lipovského panství. V druhé polovině 40. let 18. století byl patrný postupný útlum stavební činnosti, pravděpodobně v souvislosti s pokročilým věkem. Provedení dochovaných staveb svědčí o Hoffmannových vysokých stavitelských kvalitách.[1] Při zahájení stavebních prací na své poslední stavbě, kostele svatého Mikuláše v Mikulášovicích, se v roce 1750 dokonce smluvně zavázal, že v případě úmrtí dokončí práci jeho synové Peter Paul a Dominik.[4][1]

Zacharias Hoffmann zemřel náhle ve svém domě v Lipové ve věku 76 let a jednoho měsíce.[1] Pochován byl 5. února 1754 na hřbitově u kostela svatého Šimona a Judy, jeho hrob se však nedochoval.[2]

Stavby

[editovat | editovat zdroj]
Kostel svatého Martina v Brtníkách

Zacharias Hoffmann se větší či menší měrou podílel na mnoha, převážně sakrálních stavbách. Nedostatek písemných pramenů nedovoluje úvést kompletní seznam jeho staveb.

Přehled staveb Zachariase Hoffmanna[2][1]

Odkaz

[editovat | editovat zdroj]

Zacharias Hoffmann se stal nejvýraznějším barokním stavitelem Šluknovského výběžku.[3] Ve druhé dekádě 21. století stojí třináct staveb, které Hoffmann postavil nebo stavebně upravoval, z toho deset v Česku a tři v Německu. Další dvě stavby se nachází v silně zchátralém stavu a hrozí jejich zánik. Čtyři budovy zanikly v době komunistické totality a jedna na počátku 21. století. Všichni Hoffmannovi synové se věnovali zednickému řemeslu, povětšinou je prameny zmiňují jako zedníky nebo políry u staveb vedených jejich otcem. Nejstarší syn Peter Paul (1714–1768) stavěl od roku 1754 kostel svaté Máří Magdaleny v Krásné Lípě. Dochoval se též jeho nerealizovaný návrh malé kaple v Brtníkách. Nejmladší syn Josef pravděpodobně navrhoval kapli svatého Jana Nepomuckého v Rumburku, postavenou v letech 1775–1777.[2]

Galerie

[editovat | editovat zdroj]
  • Stavby Zachariase Hoffmanna
  • Fara v Brtníkách
    Fara v Brtníkách
  • Kostel Navštívení Panny Marie v Lobendavě
    Kostel Navštívení Panny Marie v Lobendavě
  • Kostel svatého Václava ve Šluknově
    Kostel svatého Václava ve Šluknově
  • Starý zámek s pivovarem v Lipové
    Starý zámek s pivovarem v Lipové
  • Klášter Marienstern
    Klášter Marienstern
  • Anglický dům v Rumburku na mapě z roku 1790
    Anglický dům v Rumburku na mapě z roku 1790
  • Hostinec na Tomášově
    Hostinec na Tomášově
  • Balzerova kaple v Mikulášovicích
    Balzerova kaple v Mikulášovicích
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově
    Kostel Nanebevzetí Panny Marie ve Vilémově
  • Podstávkový dům čp. 424 v Lipové
    Podstávkový dům čp. 424 v Lipové
  • Kostel Panny Marie Sněžné na Sněžné
    Kostel Panny Marie Sněžné na Sněžné
  • Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Schirgiswalde
    Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Schirgiswalde
  • Nový zámek v Lipové
    Nový zámek v Lipové
  • Kostel svatého Martina v Nebelschütz
    Kostel svatého Martina v Nebelschütz
  • Kostel svatého Mikuláše v Mikulášovicích
    Kostel svatého Mikuláše v Mikulášovicích
  • Kaple Nejsvětější Trojice v Mikulášovicích
    Kaple Nejsvětější Trojice v Mikulášovicích

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f NAŇKOVÁ, Věra. Kostel ve Vilémově. In: SMÍŠKOVÁ, Helena. Z minulosti Děčínska a Českolipska III. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1977. S. 217–220.
  2. ↑ a b c d e VLČEK, Pavel, a kol. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. S. 241. 
  3. ↑ a b MANDAŽIEV, Petr. K počátkům tvorby Zachariase Hoffmanna z Lipové: několik poznámek ke vzniku architektury šluknovského kostela. In: Mandava: vlastivědné čtení z Varnsdorfu, Šluknovského výběžku a saského příhraničí. Ročenka kruhu přátel muzea Varnsdorf. Varnsdorf: Kruh přátel muzea Varnsdorf, 2010. S. 15–21.
  4. ↑ SPOLEK HISTORIE. Kostel sv. Mikuláše v Mikulášovicích. Mikulášovické noviny. Červenec 2006, roč. 16, čís. 7, s. 4. 
  5. ↑ POCHE, Emanuel, a kol. Umělecké památky Čech K/O. Praha: Academia, 1978. S. 266. 
  6. ↑ a b KARLÍČEK, Petr; NĚMEC, Jan. Mikulášovice. Dlouhá historie nejdelšího města českého severu. 1. vyd. Mikulášovice: Město Mikulášovice, 2016. 264 s. ISBN 978-80-270-0806-3. Kapitola Nový kostel, s. 50–54. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Zacharias_Hoffmann&oldid=23990626“