Zámecký mlýn (Pátek)
| Zámecký mlýn v Pátku | |
|---|---|
 vodní mlýn | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesance |
| Výstavba | před 1410 |
| Přestavba | 1567, po 1915 |
| Stavebník | Jan IV. Popel z Lobkowicz |
| Další majitelé | Šternberkové, Strahovský klášter |
| Poloha | |
| Adresa | Pátek č.p. 53, Peruc, okres Louny,  Česko |
| Souřadnice | 50°22′51,7″ s. š., 13°56′11,3″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vodní mlýn v Pátku u Peruce v okrese Louny je vodní mlýn, který stojí v areálu zámku v Pátku na řece Ohře.[1] Je chráněn jako nemovitá kulturní památka České republiky.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Mlýn je zmíněn roku 1410 v Urbáři strahovském: „Item (na Pátku) jest jeden mlýn se 7 koly dobře upravenými na Ohři“. Náležel k zámku a vlastnili jej Šternberkové a poté Ditrichštejnové; v roce 1710 jej získal Strahovský klášter.[1]
K roku 1710 měl mlýn 7 složení, později pouze 4. V roce 1782 při prodeji se o něj ucházel pražský mlynář Horáček, mlýn nakonec zakoupil nájemce Prokop Vokurka za 3000 zlatých v hotovosti a 150 zlatých ročního platu. Jeho syn Dominik Vokurka poté zhotovil nové vnitřní zařízení.[1]
V roce 1915 mlýn vyhořel. Byl obnoven a k roku 1930 je uváděn majitel Otakar Šebek. Za květnového povstání v roce 1945 byl mlynář Vratislav Voral zvolen předsedou revolučního národního výboru a stárek Karel Strejc členem revolučního národního výboru v Pátku. Oba byli 7. května 1945 prchajícími nacisty zavražděni.[1]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Většina budov mlýna byla zvenčí ozdobena sgrafity, jejichž torza jsou na fasádě patrná.[1]
Původní elektrárna byla odstavena v roce 1957. Současná MVE byla vystavěna jako příjezová po roce 2000. [2] Při mlýně pracovala také pila, která se nedochovala.[1] Voda na vodní kolo vedla náhonem od jezu na turbínový domek a odtokovým kanálem se vracela do řeky. [1] V roce 1930 měl mlýn 1 Francisovu turbínu (hltnost 4,5 m³/s, spád 1,4 m, výkon 63 HP).[1]
Od roku 1587 byl mlýn zabezpečen pro případ povodně. V přístavku na jižní straně měl jedno zvláštní složení poháněné vodou z Dybeřského potoka. Voda byla poté vedena umělým korytem od páteckých luk do panské zahrady a odtud do rybníka pod zámkem. Z tohoto rybníka pak po korytech na pilu a šrotovník a dál na ono zvláštní složení.[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h i mlýn v Pátku. Vodní mlýny (vodnimlyny.cz). 2012–2017, Rudolf Šimek, Cesty František, 25.2.2015. [cit. 2021-12-05]. Dostupné online.
- ↑ a b Vodní mlýn. Národní památkový ústav. Památkový katalog. Katalogové číslo 1000155494, rejstříkové číslo ÚSKP 43222/5-1302. [cit. 2021-12-05]. Dostupné online
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ANDĚL, Rudolf et al. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. [Díl] 3, Severní Čechy. 1. vyd. Praha: Svoboda, 1984. 661 s., [54] s. barev obr. příl. Kapitola Pátek – zámek, s. 368–369
- KLEMPERA, Josef. Vodní mlýny v Čechách. VIII., Ústecko, Teplicko, Děčínsko, Chomutovsko, Lounsko, Žatecko, Litoměřicko, Roudnicko. 1. vyd. Praha: Libri, 2003. 193 s. ISBN 80-7277-168-X. S. 111-112
- MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek historických a uměleckých v Království Českém. Politický okres lounský. Ročník 02, 1897. Depositum.cz. Kapitola: Pátek - Mlýn, s. 49-50. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámecký mlýn na Wikimedia Commons - Pátek na webu ČÚZK, Archivní mapy (1841)
