Zámeček Roželov
| Zámeček Roželov | |
|---|---|
 | |
| Účel stavby | |
nevyužívaný | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicismus, secese |
| Výstavba | 1852 |
| Přestavba | 1903–1904 |
| Další majitelé | Lesy ČR |
| Současný majitel | Arcibiskupství pražské |
| Poloha | |
| Adresa | Roželov 19, Hvožďany, 262 42, Rožmitál pod Třemšínem,  Česko |
| Souřadnice | 49°33′4,9″ s. š., 13°47′10,2″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámeček Roželov je historická stavba bývalé myslivny, která byla na konci 19. století přestavěna v secesním stylu. Nachází se v Roželově, části obce Hvožďany v okrese Příbram ve Středočeském kraji. Zámeček sloužil jako letní sídlo pražských arcibiskupů. V současnosti (2025) je nevyužívaný. Veřejnosti není přístupný.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Na místě zvaném „na černé prsti“ původně stávala stará myslivna.[1] Ta byla zrušena a na kraji lesa za Roželovem byla v roce 1852 vystavěna nová myslivna (fořtovna).[2] Klasicistní stavba byla na tehdejší dobu moderní stavbou, dobře reprezentující rozsáhlé arcibiskupské lesní hospodářství na Rožmitálsku. Na počátku 20. století si tuto myslivnu vybral za letní sídlo arcibiskup Lev Skrbenský z Hříště, který si velmi oblíbil místní krajinu. Myslivna byla v letech 1903–1904 přestavěna a do podoby dnešního zámečku.[3] Byla k ní přistavěna také kaple s věžičkou a křížkem a vznikla zde také zahrada se vzácnými druhy rostlin. Důvodem pro zbudování letoviska byly také již nevyhovující prostory rožmitálského zámku.
Ve 30. letech zámeček občasně užíval kardinál Karel Kašpar, který zemřel během nacistické okupace v roce 1941. Arcibiskupský stolec i zámeček osiřely až do konce roku 1946.[3] V polovině 20. století tudy procházela demarkační linie oddělující armády v roce 1945.[4] Po druhé světové válce a nástupu komunistického režimu byly arcibiskupské lesy včetně zámečku znárodněny a připadly Státnímu lesnímu podniku. Na začátku 50. let zde komunistické úřady držely v nezákonné internaci vůdčí osobnosti českých katolíků. Mezi internovanými byl František Hála, který zde 24. srpna 1952 zemřel.[5] Dále např. Jan Šrámek či arcibiskup Beran a brněnský biskup Karel Skoupý.[2]
Od 70. let 20. století zde fungoval chatkový pionýrský tábor, pro který zde byly v Akcích Z vybudovány další budovy a koupaliště.[6]
Po roce 1989
[editovat | editovat zdroj]Od 90. let zde provozovalo táborový areál sdružení KYMEVO, které si jej pronajímalo od Lesů ČR. V roce 2014 o návrat zámečku do svého majetku zažádalo arcibiskupství pražské v rámci církevních restitucí. Arcibiskupství pražské se k provozu tábora odmítalo vyjadřovat před předáním majetku planovaným na rok 2016, proto se zde poslední tábor konal v roce 2015. KYMEVO pak zdejší chatky rozprodalo místním zahrádkářům.[7] Zámeček od té doby nenašel dalšího využití. V roce 2015 proběhla částečná rekonstrukce přilehlého domku správce. V roce 2020 se vikář pražské arcibiskupství Jan Balík vyjádřil, že by se zámeček opět mohl využít pro tábory nebo pro pobyty rodiny s dětmi. Dle jeho slov by rekonstrukci zámečku a případné provozování letních táborů bylo možné financovat prostřednictvím grantů a darů příznivců.[6]
V soboru 18. května 2024 se v zámečku konalo přátelské setkání spojené se mší k 55. výročí úmrtí kardinála Berana. Součástí byla výstava dokumentů o zámečku nalezených v archivech.[8][9]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o patrový objekt obdélného půdorysu se třemi rizality. Hlavní vstup do budovy je ze severní strany, kde se nachází zděný rizalit. Na jižní straně je rizalit dřevěný s proskleným patrem. Ve východním rizalitu se nacházela domácí kaple. Na průčelí stavby u příjezdové cesty jsou umístěny litinové desky s arcibiskupským znakem.[2] Vedle zámečku se nachází domek správce, který se zámkem spojuje kamenná zeď s vraty na obou koncích, vytvářející mezi stavbami malý dvorek. K hlavní budově od západní strany přiléhá přístavba jídelny z 80. let. V areálu zámečku se nachází několik menších utilitárních budov, které dříve sloužily táboru.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Jižní strana zámečku (2019) -
Severní strana (2019) -
Východní rizalit – kaple (2019) -
Přistavená jídelna (2019) -
Zámecký park (2019) -
Litinový arcibiskupský znak z roku 1905 -
Litinový arcibiskupský znak z roku 1852
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SLAVÍK, František Augustin. Rožmitál pod Třemšínem a jeho okolí.. Rožmitál pod Třemšínem: [s.n.], 2005. 294 s. ISBN 80-239-4958-6. Kapitola Roželov, s. 262–264.
- ↑ a b c DOBROVOLNÁ, Kateřina. Vacíkov a Roželov. Krásné zámečky uprostřed brdských hvozdů. plzen.rozhlas.cz [online]. Český Rozhlas, 2021-09-06 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ a b ŠTĚPÁN, Jan. Tajemný roželovský zámeček a jeho nedobrovolní obyvatelé 1. část [online]. www.rozmitalsko.eu, 2008-09-16 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Zámeček Roželov [online]. prirodaceska.cz, 2017-03-20 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ ŠINDAR, Jiří. Zemřel pod cizím jménem. [s.l.]: Karmelitánské nakladatelství, 2007. 182 s.
- ↑ a b Lovecký zámeček v Roželově čeká na nového správce [online]. Arcibiskupství pražské, 2020-11-12 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Historie Súváckého tábora [online]. [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ Mše sv. a setkání na zámečku Roželov [online]. 2024 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
- ↑ JIRÁSEK, Jindřich. Kdo si pronajme roželovský zámeček a smysluplně ho využije? [online]. staryrozmital.cz, 2024-05-04 [cit. 2025-02-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámeček Roželov na Wikimedia Commons - Zámeček Roželov na stránce projektu Prázdné domy
