Zámeček Pustějov
| Zámeček Pustějov | |
|---|---|
 letní sídlo augustiniánského probošta | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Výstavba | polovina 18. století |
| Zánik | 20. století |
| Materiál | cihla |
| Další majitelé | Klášter augustiniánů kanovníků (Fulnek) Náboženská matice Čejkové z Badenfeldu Christian Friedrich, baron Stockmar Československá republika Československá socialistická republika Česká republika Pustějov |
| Současný majitel | obec Pustějov |
| Poloha | |
| Adresa | Pustějov č.p. 218, Pustějov,  Česko |
| Souřadnice | 49°42′9,43″ s. š., 18°0′0,95″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámeček Pustějov[1] byl v obci Pustějov postaven v první polovině 18. století jako letní sídlo probošta augustiniánského kláštera ve Fulneku a správní sídlo klášterního panství.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Klášteru augustiniánů kanovníků ve Fulneku patřilo od sklonku 14. století několik vsí v okolí města Fulneku: Pustějov, Bílov, Děrné, Jílovec, Lukavec a Stará Ves.[2] Spravovány byly přímo z kláštera; až v polovině 18. století nechal v Pustějově postavit jako správní budovu panství – kterému se poté říkalo též (velko)statek Pustějov – augustiniánský probošt a místní rodák PhDr. Kazimír Jan Barvík (německy Casimir Johann Barwig, proboštem byl v letech 1747–1760[3]; uvádí se též jako Josef Jan)[4] v severozápadní části obce v barokním slohu. Objekt byl tvořen jednopatrovou, pětiosou obdélnou budovou se sedlovou střechou s vysokými štíty.[5]
V roce 1784 v rámci josefinských reforem byl fulnecký klášter zrušen a vesnice Pustějov a další bývalé klášterní statky se staly majetkem náboženské matice. Ta v Pustějově téhož roku zřídila lokální kaplanství a zámeček byl přestavěn na kaplanku. Zámeček nebyl příliš prostorný; v polovině 19. století se v něm zmiňují čtyři pokoje pro duchovní, jeden pro služebnictvo a jídelna, ale též škola a byt učitele.[6] Náboženská matice v roce 1825 prodala pustějovský velkostatek rodině Čejků z Badenfeldu, majitelům panství a zámku Fulnek; od té doby byly velkostatky pustějovský a fulnecký spojeny a spravovány z Fulneku, správní budovu v Pustějově již vrchnost nepotřebovala. Bývalý zámeček sloužil nadále jako kaplanka a po zřízení pustějovské farnosti roku 1868 jako fara až do postavení nového farního objektu roku 1902. Objekt získala obec Pustějov, která jej v roce 1911 účelově přestavěla na obecní dům; ve 20. letech 20. století v něm byla instalována také tělocvična Dělnické tělovýchovné jednoty.[5]
Současnost
[editovat | editovat zdroj]Většina historicky cenných stavebních prvků byly pozdějšími stavebními úpravami z 20. století odstraněna. Z vnějšku na historii odkazuje pouze dochovaný pozdně barokní portál. Jeho půlkruhový oblouk je ozdoben reliéfními volutami s kordonovými římsami nad hranolovými sloupovými pilíři s nárožníky. Na vrcholu oblouku je umístěn dnes již velmi poškozený znak města Fulneku v rokajovém ornamentu.[5] V přízemí i v patře jsou zachovány barokní klenby i stropy se štukovými zrcadly.[7]
Vlastníkem objektu zámečku (čp. 218) je obec Pustějov.[5] 3. února 2015 schválilo obecní zastupitelstvo jeho demolici.[7][8]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Zámeček Pustějov, čelní pohled -
Zámeček Pustějov
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Památky obce Pustějov, politický okres Bílovec [online]. [cit. 2019-03-08]. Dostupné online.
- ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. 2. vyd. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 770–771.
- ↑ WOLNY, Gregor. Kirchliche Topographie von Mähren. Svazek I/3. Brno: [s.n.], 1859. Dostupné online. S. 202. (německy)
- ↑ Historie [online]. Farnost Pustějov [cit. 2019-03-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d TICHÁNEK, Jiří; ŠERÝ, Zdeněk. Šlechtická sídla na Novojičínsku. Opava: Jiří Müller – Butterfly, 2003. 483 s. ISBN 80-239-1707-2. Kapitola Pustějov zámek, s. 211.
- ↑ Wolny, c. d., s. 246.
- ↑ a b TELAŘÍKOVÁ, Denisa. Pustějovský zámek, který má být zbourán za evropskou dotaci, může být památkou. Novinky.cz [online]. Borgis a.s. [cit. 2020-07-13]. Dostupné online.
- ↑ Usnesení z 2. zasedání ZO Pustějov [online]. Obec Pustějov, 2015-02-03 [cit. 2020-07-13]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu zámeček Pustějov na Wikimedia Commons - Za evropskou dotaci zbourají na Novojičínsku bývalý barokní zámeček. Novinky.cz [online]. 3. únor 2015. Dostupné online.
- Události v regionech (Ostrava). Česká televize [online]. 3. únor 2015. Dostupné online.
- Pustějovský zámek, který má být zbourán za evropskou dotaci, může být památkou. Novinky.cz [online]. 11. únor 2015. Dostupné online.
