Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy

Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy
Právní forma	spolek
Založeno	2012
Adresa	Praha, Česko
Souřadnice sídla	50°2′50,67″ s. š., 14°22′18,37″ v. d.
Další informace
Web	lhmp.cz/zachranna-stanice/zachranna-stanice-hl-m-prahy-pro-volne-zijici-zivocichy/
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Informační tabule u záchranné stanice

Vstupní brána do areálu záchranné stanice

Výjezd zásahového vozidla z brány záchranné stanice

Záchranná stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy je provozována hlavním městem Praha od roku 2012 a je součástí příspěvkové organizace Lesy hl. m. Prahy.

Poslání stanice

Posláním této záchranné stanice je pomoc zraněným nebo jinak handicapovaným volně žijícím živočichům na území Prahy s cílem navrátit je (po jejich zotavení) zpět do pražské přírody. Stanice v Jinonicích je součástí Národní sítě záchranných stanic České republiky. Tato síť sdružuje záchranné stanice lokalizované na území České republiky a zároveň též garantuje vysokou odbornou úroveň péče o volně žijící živočichy, kterým je v jednotlivých záchranných stanicích poskytována nezbytná pomoc.

Statistika stanice

Jinonická záchranná stanice je jednou z nejvytíženějších záchranných stanic na území ČR, ročně přijímá kolem 4 až 5 tisíc živočichů.

• V roce 2016 přijala záchranná stanice 3 707 pacientů;
• v kalendářním roce 2017 přijala stanice celkem 4 134 živočichů;
• v roce 2018 dokonce 4 712 zvířat;
• v roce 2019 to bylo 5 368 jedinců (138 různých druhů) a
• v „pandemickém“ roce 2020 prošlo stanicí celkem 5 186 pacientů (a to 143 různých druhů).

Záchranná stanice je schopna pečovat i o veverky:

• V roce 2018 bylo do stanice v Jinonicích přijato 92 veverek (z toho 69 nesamostatných mláďat);
• v roce 2019 stanicí prošlo 121 veverek (z toho 98 nesamostatných mláďat);
• v „pandemickém“ roce 2020 bylo přijato a ošetřeno celkem 143 veverek (z toho 124 nesamostatných mláďat);

Rok 2020

• Z celkového množství 5 186 pacientů v roce 2020 ošetřila stanice (ve 41% všech řešených případů) zraněné živočichy (po střetech s vozidly, po pokousání jiným živočichem nebo po nárazech do překážek, jimiž jsou většinou skleněné plochy či tramvajová vedení). V dalších 33% (ze všech řešených případů) se jednalo o malá, nesamostatná mláďata. Další zásahy si vyžádalo vyprošťování uvízlých zvířat (10%) a záchrana vysílených jedinců (7%). Ve zbylých 8% ostatních živočichů šlo o případy infekce, otravy nebo zranění např. při pokusech o únik ze zajetí apod.

• Z celkového množství 5 186 přijatých zvířecích pacientů v roce 2020 bylo 2 530 malých, nesamostatných mláďat (49% přijatých případů). Dospělých zvířecích pacientů bylo 1 728 (tj. 33%). Ve zbylých 18% (928 jedinců) se jednalo o živočichy (mláďata) s odhadovaným věkem maximálně do jednoho roku.

• Podle statistiky si nejvíce zásahů vyžádal měsíc červen 2020, kdy stanice v tzv. sezóně mláďat přijala a ošetřila 935 zvířecích pacientů.

• Podle území se do jinonické záchranné stanice dostalo nejvíce živočichů z území Prahy 4 (489 případů), na druhém místě pak z regionu Prahy 5 (482 jedinců) a na třetím místě pak z městské části Praha 6 (432 živočichů).

• Statistika důvodů, proč se veverka/veverky stala/staly v roce 2020 pacientem/pacienty záchranné stanice v Jinonicích byla následující:
  • osiřelé mládě/mláďata (65%);
  • zraněný jedinec (24%);
  • zničené veverčí hnízdo (10%) a
  • ostatní důvody (1%).

• Dvě třetiny zraněných či jinak handicapovaných jedinců tvořili ptáci; zbývající zhruba třetina připadla na savce. Z ptačích druhů to byli následující počty:
  • holub hřivnáč (562 jedinců);
  • kachna divoká (530 pacientů);
  • hrdlička zahradní (170 opeřenců);
  • labuť velká (163 zvířat);
  • poštolka obecná (140 živočichů);
  • rorýs obecný (127 ptáků);
  • sýkora koňadra (125 kusů).

• Příklady některých početně silně zastoupených druhů opeřenců (ilustrační fotografie)
• 
  holub hřivnáč
• 
  kachna divoká
• 
  hrdlička zahradní
• 
  labuť velká
• 
  poštolka obecná
• 
  rorýs obecný
• 
  sýkora koňadra

• Kromě veverek záchranná stanice v roce 2020 přijímala i:
  • ježky (400 ježků východních, 265 ježků západních);
  • zajíce polní (224 jedinců) nebo
  • netopýry různých druhů (celkem 108 zvířat, převážně netopýry rezavé a netopýry pestré).

• Příklady některých druhů přijímaných a ošetřovaných jedinců (ilustrační fotografie)
• 
  Ježek západní
• 
   
• 
  Ježek východní
• 
  Zajíc polní
• 
  Netopýr rezavý
• 
  Netopýr pestrý

Ekologie

Jinonická záchranná stanice je součástí Střediska ekologické výchovy Lesů hl. m. Prahy. Díky tomu se stanice zapojuje i do environmentálně zaměřených programů a aktivit určených pro Pražany, které toto středisko ekologické výchovy celoročně pořádá. Širokou veřejnost tak mohou pracovníci záchranné stanice touto cestou seznamovat s aspekty života volně žijících živočichů v městském prostředí, s problémy souvisejícími s jejich ochranou a také s otázkami, jenž se týkají průběžné celoroční péče o ně..

Rozsah péče

Stanice může přijímat (s výjimkou rysů, medvědů a vlků) všechny druhy volně žijících živočichů. Nejčastěji se ale jedná o ježky (ježek východní), poštolky, labutě, kachny, netopýry, rorýse, zajíce a kosi. Asi pětina přijatých a ošetřovaných volně žijících živočichů patří mezi zvláště chráněné druhy (vydra říční, sova pálená, křeček polní, ledňáček říční, sokol stěhovavý, výr velký, dudek chocholatý, bobr evropský, plch velký, ...). Zranění živočichů jsou způsobena střety s lidmi nebo jako následek lidských činností či „konfliktu přírody s městskou civilizací“. Samostatnou, leč velkou část pacientů jinonické záchranné stanice tvoří nesamostatná či opuštěná mláďata po ztrátě rodičů nebo hnízda, která by ve volné přírodě bez lidské pomoci nepřežila.

Lesní zookoutky

Klece se zvířaty a volný výběh v pozadí – lesní zookoutek v Malé Chuchli

Zookoutek Praha–Kamýk: výběh kozy domácí–walliské (Capra hircus)

Uzdravení a zotavení živočichové se po rekonvalescenci v záchranné stanici vracejí zpět do volné přírody s výjimkou těch, kteří zůstávají trvale postiženi nějakým handicapem. Takoví jedinci jsou umísťováni do detašovaných pracovišť záchranné stanice – do tzv. lesních zookoutků (provozovaných příspěvkovou organizací Lesy hl. m. Prahy) v pražských lesoparcích. Pražané si ve volně přístupných lesních zookoutcích mohou zvířata prohlédnout a tato místa slouží i pražským lesníkům pro pořádání vzdělávacích a osvětových akcí určených nejen dětem, ale i široké veřejnosti. Jinonická záchranná stanice využívá zázemí lesního zookoutku v Malé Chuchli k organizování ekologicko–výchovných programů pro školy a pro pořádání víkendových akcí určených široké veřejnosti.

V roce 2020 jinonická záchranná stanice zajistila celkem 312 akcí s tematikou záchrany volně žijících živočichů, kterých se zúčastnilo 8 291 návštěvníků. V této statistice je zahrnuto 53 programů pro školy (celkem pro 920 účastníků); 1 osvětová akce pro veřejnost (200 lidí) a 1 exkurze (10 osob).

Příspěvková organizace Lesy hl. m. Prahy spravuje celkem 4 lesní zookoutky, ve kterých žije 122 jedinců 35 druhů (stav ke konci roku 2020).

• Největší zookoutek je u chuchelské hájovny (29 druhů zvířat: např. jelen evropský, prase divoké, rys ostrovid, liška obecná).
• Nejstarší zookoutek je „Divoká zahrada Hostivař“ (výběh bílých daňků; mufloní dvojice; jezírko pro labutě, kachny a další vodní opeřence).
• Nejmenší zookoutek je u kunratické hájovny v Kunratickém lese (skupina daňků evropských).
• V roce 2020 byla dokončena celková rekonstrukce areálu zookoutku u kamýcké hájovny (výběhy pro walliserské kozy a kamerunské kozy; voliéra pro bažanty).

Financování

Provoz jinonické záchranné stanice pro zraněné volně žijící živočichy je finančně velmi náročný. Prostředky od široké veřejnosti (drobných dárců a podporovatelů) jsou získávány buď formou sponzorování konkrétních živočichů či formou adopce konkrétních trvale handicapovaných zvířat nebo přímým bezhotovostním převodem peněz na transparentní bankovní účet.

Sponzoring

V roce 2020 podpořilo jinonickou záchrannou stanici 72 sponzorů, kteří zaslali peníze na nákup vybavení (přepravky, klece, misky, podestýlka, apod.) nebo dedikovali svoje finanční prostředky konkrétně na péči o jedince, jenž se na stanici nejčastěji dostávají (ježci, veverky, labutě, poštolky, kalousi či zajíce).

Adopce

V roce 2020 evidovala jinonická stanice 91 tzv. adoptivních rodičů, z nichž každý zaplatil předem stanovenou pevnou částku potřebnou k uhrazení části ročních nákladů na krmivo a péči o konkrétní trvale handicapované zvíře. Tito jedinci nemohou být vypuštěni do volné přírody, žijí buď přímo v lokalitě stanice nebo v některém z výše zmíněných lesních zookoutků.

Doprovodné prodeje

Další formou podpory provozu (konkrétně nákup krmení a vybavení) záchranné stanice je doprovodný prodej sady charitativních zvířátkových (labuť, srnec a zajíc) vykrajovátek na vánoční cukroví a nástěnných kalendářů (formátu A3) nazvaných „Oči pražské přírody 2023“ se 12 fotografiemi některých zvířecích pacientů záchranné stanice.

Přítomnost a budoucnost

Fungování záchranné stanice se dlouhodobě (od roku 2012) odehrává v kapacitně poddimenzovaných a navíc i nevyhovujících (jak pro zaměstnance, tak i pro zvířecí klienty) provizorních podmínkách. Zvířecí záchranáři (11 zaměstnanců, dále brigádníci a dobrovolníci) pracují v ošetřovnách tvořených jednoduchými obytnými buňkami; jejich svěřenci jsou umisťováni v dočasných voliérách apod. Výstavbu nové záchranné stanice plánovalo hlavní město Praha již delší dobu.

Letecký pohled na areál záchranné stanice hlavního města Prahy pro volně žijící živočichy (2017)

Provozovatel stanice – Lesy hlavního města Prahy – vědom si této skutečnosti, požádal v roce 2019 o územní rozhodnutí a následně získal stavební povolení na komplexní rekonstrukci (resp. výstavbu nového) objektu, jehož investiční rozpočet se předpokládá ve výši 173 milionů korun (bez DPH). Realizace celého projektu by měla být zahájena v roce 2020 s tím, že areál by měl být dokončen v roce 2022.

Informační tabule oznamující zahájení stavby nové záchranné stanice

Projekt generální rekonstrukce zahrnuje výstavbu veterinární ordinace (s operačním sálem) doplněnou několika jednotkami intenzivní péče pro zvýšení šancí těžce zraněných zvířat na přežití. Architekti mysleli i na výstavbu komplexu specializovaných rehabilitačních voliér a výběhů. Areálu inovované záchranné stanice (s kapacitou dimenzovanou na 800 ošetřovaných jedinců) má vévodit léčebné zařízení pro labutě a další vodní ptáky a dále pak tzv. „odchovna veverek“ (komplex voliér pro péči o mláďata veverek). V areálu mají navíc vzniknout také rehabilitační výběhy pro kopytníky a vodní nádrž. Nádrž má sloužit jako „vodní výběh“ pro vydry a bobry, protože i tyto druhy se začínají objevovat na některých lokalitách v pražské přírodě.

Budování nového areálu má probíhat při současném provozu stávajícího zařízení, bude proto muset být nejen citlivě koordinováno ale i rozděleno do několika dílčích etap. Areál nové záchranné stanice je navržen v souladu se Strategií adaptace hl. m. Prahy na klimatickou změnu a její provoz by měl být ekologičtější (jímání dešťové vody, zelené střechy budov apod.).

Předpokládá se, že po rekonstrukci bude nový areál záchranné stanice schopen přijmout a ošetřit jakékoliv zraněné volně žijící zvíře s výjimkou medvěda hnědého.

Nově dokončený areál by měl umožnit (oproti stávajícímu stavu záchranné stanice před rekonstrukcí) i realizaci návštěv pražské veřejnosti a též poskytnout prostor k organizování vzdělávacích programů a aktivit určených pro zájemce z řad veřejnosti a pro školy. Provoz nového areálu by měl též umožnit posílení početního stavu zvířecích záchranářů o další pracovníky (brigádníky).

Odkazy

Literatura

• Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy : výroční zpráva Lesů hl. m. Prahy za rok 2020. 1. vyd. Praha: Lesy hlavního města Prahy, 2020. 16 s. 

Související články

• Záchranná stanice pro hendikepované živočichy
• Jinonice
• Zookoutek Malá Chuchle
• Kunratický les
• Hostivař
• Kamýk
• Zahradnictví Ďáblice

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Záchranná stanice hl. m. Prahy pro volně žijící živočichy na Wikimedia Commons
• Facebooková stránka záchranné stanice
• Kamarád ježek: Ježci se vrátili do volné přírody na YouTube – Autor: Lesy hl. m. Prahy; Datum: 3. května 2016; Stopáž: 01:33
• Záchranná stanice hl. m. Prahy: Ošetřování zraněných labutí na YouTube – Autor: Lesy hl. m. Prahy; Datum: 10. července 2014; Stopáž: 02:35
• Záchranná stanice hl. m. Prahy: Sovy ve stanici na YouTube – Autor: Lesy hl. m. Prahy; Datum: 9. ledna 2015; Stopáž: 02:56
• Záchranná stanice hl. m. Prahy: Vypouštění bobra evropského na YouTube – Autor: Lesy hl. m. Prahy; Datum: 4. dubna 2016 ; Stopáž: 01:31
• Záchranná stanice hl. m. Prahy: Sezona mláďat na YouTube – Autor: Lesy hl. m. Prahy; Datum: 1. června 2016; Stopáž: 02:45
• Záchranná stanice hl. m. Prahy: Jedno odpoledne v životě záchranáře na YouTube – Autor: Lesy hl. m. Prahy; Datum: 31. května 2016; Stopáž: 03:15
• Záchranná stanice hl. m. Prahy: Návrat srnce do přírody na YouTube – Autor: Lesy hl. m. Prahy; Datum: 27. června 2018; Stopáž: 00:30

Portály: Česko | Praha | Příroda