Yvonna Gaillyová
RNDr. Yvonna Gaillyová, CSc. | |
---|---|
Yvonna Gaillyová (2008) | |
zastupitelka MČ Brno-střed | |
Ve funkci: 2. listopadu 2002 – říjen 2014 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | nestraník za SZ nestraník za Žít Brno nestraník za LES |
Narození | 21. listopadu 1955 (69 let) Brno Československo |
Choť | Jan Hollan (od 1983) |
Děti | Matěj Hollan |
Alma mater | UJEP v Brně |
Profese | pedagožka, ekoložka, ochránkyně životního prostředí a politička |
Ocenění | Cena Josefa Vavrouška (2005) medaile Za zásluhy I. stupeň (2024) |
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Yvonna Gaillyová[p 1] (* 21. listopadu 1955 Brno) je česká environmentalistka a ekoložka, ředitelka Ekologického institutu Veronica. Je laureátkou Ceny Josefa Vavrouška za rok 2005 „za výjimečné přispění k rozvoji ekologického poradenství v České republice a aktivní propagaci principů udržitelného rozvoje a udržitelné spotřeby v každodenním životě, a za obrovskou energii, kterou dává do realizace unikátních modelových projektů v obci Hostětín.“[1] Dne 28. října 2024 obdržela od prezidenta Petra Pavla Medaili Za zásluhy 1. stupně, za zásluhy o stát v oblasti vědy.[2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Masarykovy univerzity v Brně, obor Fyzika pevných látek a Optika pevných látek, který v roce 1988 zakončila složením dizertační zkoušky. Po absolvování školy, v roce 1990, zahájila profesionální spolupráci se ZO ČSOP Veronica – součást Českého svazu ochránců přírody – na přípravě projektu první české ekologické poradny. Ekologická poradna Veronica byla otevřena roku 1991.[3] V současnosti je Gaillyová ředitelkou Ekologického institutu Veronica, externě vyučuje na Katedře environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.
Se svým manželem, fyzikem a klimatologem Janem Hollanem, má syny Matěje a Tadeáše.[4]
Politické angažmá
[editovat | editovat zdroj]Od roku 2002 byla jako nestranice za Stranu zelených po 12 let zastupitelkou v městské části Brno-střed, zde působila coby vedoucí Komise životního prostředí. Na lokální kandidátce figurovala i v dalších volebních obdobích.
Ve volbách do Evropského parlamentu 2009 kandidovala za SZ na 13. místě.
Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 kandidovala na 7. místě kandidátky Liberálně ekologické strany,[5] ale neuspěla.
Významné počiny
[editovat | editovat zdroj]Založení ekologického poradenství v České republice
[editovat | editovat zdroj]Od počátku svého působení ve Veronice se věnovala zapojení Česka do Evropské asociace ekologických poraden a přenosu nejlepších evropských zkušeností do české praxe. Po úspěchu s brněnskou ekologickou poradnou, zahájila spolupráci s jihočeskou společností pro ekologické informace a aktivity Rosou a postupně vybudovala Síť ekologických poraden (STEP) sdružující dnes 16 profesionálních center s vyškoleným personálem. Dodnes je předsedkyní výkonného výboru STEP a donedávna byla i členkou výboru Evropské asociace ekologických poraden. Významně se zasloužila o zahájení trendu v ekologickém chování českých úřadů tím, že jim se svým týmem poradců pomáhala nastavovat provoz co nejšetrněji k životnímu prostředí.
Iniciace zákazu používání fosfátových pracích prostředků v ČR
[editovat | editovat zdroj]Yvonna Gaillyová se od poloviny devadesátých let podílela na kampani za zákaz fosfátových pracích prostředků, po vzoru většiny zemí západní Evropy. Připravovala podklady pro ministerstvo životního prostředí a účastnila se vyjednávání se zástupci průmyslu. Úřady však tento problém podceňovaly až došlo k neúnosnému zatížení povrchových vod živinami a nebývalému rozvoji sinic a řas v povrchových vodách. Desetileté úsilí o zlepšení legislativy bylo korunováno úspěchem – v roce 2006 byla ministerstvem životního prostředí přijata novela vyhlášky č. 221/2004 Sb. (vyhláška č. 78/2006 Sb.), která zakazuje od 1. října 2006 prodávat v České republice takové prací prostředky pro domácnosti, které obsahují fosfáty. Prací prostředky pro praní textilu s koncentrací fosforu vyšší než 0,5 % hmot. se od 1. 7. 2006 nesmí uvádět na trh a od 1. 10. 2006 se nesmí uvádět do oběhu.
Aktivity v Hostětíně
[editovat | editovat zdroj]V letech 1998–2000 iniciovala a řídila projekt „Slunce pro Bílé Karpaty“, který umožnil instalace prvních svépomocných slunečních kolektorů na ohřev teplé vody v Bílých Karpatech. Na střechách veřejných budov i soukromých domů bylo nainstalováno přes 40 solárních systémů. Yvonna Gaillyová se významně podílela na prosazení a realizaci první obecní výtopny na biomasu ve Zlínském kraji, v roce 2000. Zodpovídala za finanční řízení lucembursko-českého projektu Tradice Bílých Karpat, jehož výstupem byla mj. i výstavba moštárny v Hostětíně, která od roku 2000 dodává na český trh biomošty vyrobené z místních odrůd jablek. Se svým manželem, RNDr. Janem Hollanem spoluvymyslela a prosadila rekonstrukci veřejného osvětlení v obci. Od roku 2006 je Hostětín ukázkově osvětlenou obcí – energeticky úsporné a navíc není zdrojem světelného znečištění.[6]
Vznik prvního veřejně přístupného pasivního domu v České republice
[editovat | editovat zdroj]Yvonna Gaillyová prosadila a jako zástupce investora postavila v Hostětíně první pasivní dům v ČR pro vzdělávací účely – Centrum Veronica Hostětín, který od roku 2006 slouží k šíření praktických technologií pro udržitelný rozvoj venkova.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ http://www.bariery.cz/Projekty/Ceny/Cena-Josefa-Vavrouska.aspx[nedostupný zdroj]
- ↑ PŘEHLEDNĚ: Seznam všech vyznamenaných. www.novinky.cz [online]. 2024-10-28 [cit. 2024-10-28]. Dostupné online.
- ↑ http://www.veronica.cz/?id=109
- ↑ http://brnensky.denik.cz/serialy/krajinou-meho-srdce-je-nebe-prohlasuje-fyzik-jan-hollan-20130304.html
- ↑ Kandidátky a kandidáti LES do Evropského parlamentu 2014 [online]. Liberálně ekologická strana [cit. 2014-04-04]. Dostupné online.
- ↑ http://www.veronica.cz/?id=261
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Yvonna Gaillyová
- Ekologický institut Veronica – stránky pracoviště
- Centrum Veronica Hostětín – stránky hostětínského pracoviště Veroniky
- laudatio na Yvonnu Gaillyovou – Cena Josefa Vavrouška