William Whewell
| William Whewell | |
|---|---|
 Portrét od Staira Douglase | |
| Narození | 24. května 1794 Lancaster |
| Úmrtí | 6. března 1866 (ve věku 71 let) Cambridge |
| Alma mater | Trinity College Dallam School Lancaster Royal Grammar School Univerzita v Cambridgi |
| Povolání | ekonom, fyzik, historik, filozof, spisovatel, vysokoškolský učitel, matematik, geolog, teolog a historik umění |
| Zaměstnavatel | Univerzita v Cambridgi |
| Ocenění | Královská medaile (1837) Bakerian Lecture (1848) člen Královské společnosti Smithova cena společník Americké akademie umění a věd … více na Wikidatech |
| Nábož. vyznání | anglikánství |
| Choť | Everina Frances Ellis (od 1858)[1] |
| Funkce | President of the Geological Society of London (1837–1839) President of the British Science Association (1841–1842) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
William Whewell (24. květen 1794, Lancaster – 6. březen 1866, Cambridge) byl anglický vědec, myslitel a anglikánský kněz. Vynikal renesanční šíří svých znalostí (která v jeho době už nebyla tak obvyklá), publikoval příspěvky z oboru fyziky, astronomie, geologie, ekonomie, filozofie, teologie, historie, ale psal i poezii, stejně jako hojně překládal (mj. Goetha, Platóna, Grotia). K nejuznávanějším patří jeho syntetické práce o historii vědy History of the Inductive Sciences z roku 1837 a The Philosophy of the Inductive Sciences z roku 1840.[2] Ve filozofii byly ceněny jeho příspěvky k teorii indukce. Rád vymýšlel neologismy, připisuje se mu první užití některých dnes základních pojmů (například "vědec", "fyzik"), určitě vymyslel geologické pojmy katastrofismus či uniformitarianismus, pomáhal s novou terminologií i fyzikovi Michaelu Faradayovi, pojmy jako anoda a katoda pocházejí právě od Whewella.
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]- (1833) Astronomy and general physics considered with reference to Natural Theology
- (1837) History of the Inductive Sciences, from the Earliest to the Present Times
- (1840) The Philosophy of the Inductive Sciences, founded upon their history
- (1845) The Elements of Morality, including polity
- (1846) Lectures on systematic Morality
- (1849) Of Induction, with especial reference to Mr. J. Stuart Mill's System of Logic
- (1852) Lectures on the history of Moral Philosophy
- (1853) Of the Plurality of Worlds
- (1858) The history of scientific ideas
- (1858) Novum Organon renovatum
- (1860) On the philosophy of discovery: chapters historical and critical
- (1862) Six Lectures on Political Economy
- (1862) Additional Lectures on the History of Moral Philosophy
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ O'CONNOR, J. J.; ROBERTSON, E. F. William Whewell [online]. [cit. 2024-12-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-05.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu William Whewell na Wikimedia Commons - Heslo ve Stanford Encyclopedia of Philosophy
- Heslo v encyklopedii Britannica
