Přeskočit na obsah

William Robertson

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
William Robertson
Portrétní malba Williama Robertsona od Joshua Reynoldse
Portrétní malba Williama Robertsona od Joshua Reynoldse
Narození19. září 1721
Borthwick
Úmrtí11. června 1793 (ve věku 71 let)
Edinburgh
Příčina úmrtížloutenka
Místo pohřbeníGreyfriars Kirkyard
Národnostskotská
Alma materEdinburská univerzita
Povoláníhistorik a spisovatel
ZaměstnavatelEdinburská univerzita
Oceněníspolečník Edinburské královské společnosti
Politická stranaWhigové
Nábož. vyznánípresbyterianismus
ChoťMary Nisbet (od 1751)[1]
DětiWilliam Robertson
Mary Robertson[2]
Eleanor Robertson[2]
Janet Robertson[2]
James Robertson[2]
David Robertson-Macdonald[2]
RodičeWilliam Robertson[2] a Eleanor Pitcairn[2]
FunkceModerator of the General Assembly of the Church of Scotland
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

William Robertson (19. září 1721 Borthwick – 11. června 1793 Edinburgh) byl skotský historik, duchovní ve skotské církvi a rektor Edinburské univerzity. Jeho významný přínos spočívá v historiografii skotských a španělských dějin, zahrnujících také španělskou Ameriku.[3]

Raný život

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Borthwicku jako syn pastora Williama Robertsona (1686–1745) a jeho manželky Eleanor Pitcairnové, dcery Davida Pitcairna z Dreghornu.[4][5] Navštěvoval zdejší farní školu, odkud pokračoval na gymnázium v Dalkeithu. Později se rodina kvůli otci přestěhovala do Edinburghu, když se stal v roce 1733 pastorem kostela Lady Yesterové. Následně se jeho otec roku 1736 přesunul do Old Greyfriars Kirk v Edinburghu.[6] Po absolvování studií bohosloví na univerzitě v Edinburghu (1733–41) obdržel v roce 1741 povolení kázat. Roku 1759 získal titul doktor teologie.[7]

Kariéra

[editovat | editovat zdroj]

V roce 1743 přijal pozici duchovního ve farnosti Gladsmuir ve Středním Lothianu a od roku 1759 působil stejně jako jeho otec v kostelech Lady Yesterové a Greyfriars Kirk. Během jakobitského povstání v roce 1745 prokázal svoji oddanost presbyteriánům a whigům tím, že se dobrovolně zapojil do obrany města před Jakobity vedenými princem Karlem Eduardem Stuartem.

V roce 1754 se stal zakládajícím členem intelektuální elity The Select Society, známé také jako Edinburgh Select Society.[8] Robertson získal roku 1761 post dvorního kaplana u krále Jiřího III. V roce 1762 byl zvolen do funkce rektora Edinburské univerzity a následujícího roku zastával i post moderátora valného shromáždění skotské církve. V roce 1764 přijal obnovenou pozici Královského historiografa, která byla od roku 1709 neobsazená.

Historické dílo

[editovat | editovat zdroj]

Jeho nejvýznamnějším dílem je Historie Skotska 1542–1603, na níž začal pracovat v roce 1753 a poprvé ji publikoval roku 1759.[9] Robertson též přispěl k dějinám Španělska a španělské Ameriky prostřednictvím svého díla Historie Ameriky (1777). Toto dílo představuje první trvalý pokus popsat objev, dobytí a osídlení španělské Ameriky od Décadas de Herrera.[10] Historie Ameriky obsahuje i životopis krále Karla V.

V tomto obsáhlém díle Robertson nabízí vysoce kvalitní přehled o vývoji evropské společnosti. Zaměřuje se na postupnou erozi feudálního systému v důsledku vzniku svobodných měst, obrození vzdělanosti a implementace římského práva. Zvláštní důraz klade na vznik královské autority a udržování vyváženosti moci mezi státy. Zdůrazňuje, že klíčovým faktorem v pokroku civilizace byl rozvoj obchodu, který byl podporován právními rámcovými podmínkami a konceptem soukromého vlastnictví.[11]

Pozdější život

[editovat | editovat zdroj]

Byl významnou postavou skotského osvícenství a ve skotské církvi zastával umírněné názory.[12]

V roce 1783 se stal zakládajícím členem Royal Society of Edinburgh.

Zemřel na žloutenku[13] dne 11. června 1793 v Grange House na jihu Edinburghu, velkém, nyní zdemolovaném sídle, které dalo jméno okresu Grange.[14] Je pohřben v Greyfriars Kirkyard v Edinburghu.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku William Robertson (historian) na anglické Wikipedii.

  1. ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. ↑ a b c d e f g Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. ↑ R. A. Humphreys, William Robertson and his History of America. London 1954.
  4. ↑ Robertson, William (1721–1793), historian and Church of Scotland minister. Oxford Dictionary of National Biography [online]. [cit. 2024-01-15]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ Collection: Certificates, Diplomas etc of Principal William Robertson | University of Edinburgh Archive and Manuscript Collections [online]. [cit. 2018-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ Fasti Ecclesiae Scoticanae; by Hew Scott
  7. ↑ WATERSTON, Charles D; MACMILLAN SHEARER, A. Former Fellows of the Royal Society of Edinburgh 1783–2002: Biographical Index. Edinburgh: The Royal Society of Edinburgh, July 2006. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 October 2006. ISBN 978-0-902198-84-5. 
  8. ↑ Account Suspended [online]. Royalsoced.org.uk [cit. 2020-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 March 2016. 
  9. ↑ David J. Womersley, "The historical writings of William Robertson". Journal of the History of Ideas (1986): 497–506. in JSTOR
  10. ↑ David Brading, The First America: The Spanish Monarchy, Creole Patriots, and the Liberal State 1492–1867. New York: Cambridge University Press 1991, p. 432.
  11. ↑ Brading, The First America, p. 433.
  12. ↑ Shefr, R. B., Church and Society in the Scottish Enlightenment: The Moderate Literati of Edinburgh, Princeton, 1985.
  13. ↑ Collection: Certificates, Diplomas etc of Principal William Robertson | University of Edinburgh Archive and Manuscript Collections [online]. [cit. 2019-11-17]. Dostupné online. 
  14. ↑ Account Suspended [online]. Royalsoced.org.uk [cit. 2020-02-23]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 4 March 2016. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=William_Robertson&oldid=23571214“