Wikipedistka:Zorka Sojka/Pískoviště/5

Malé Versailles; /dříve hostinec Cihelna/
	stav v prosinci 2020
Účel stavby
	původně cihelna, později slavný hostinec; nyní restaurace a hotel
Základní informace
Sloh	baroko
Architekti	neznámý; úpravy 1996 Michal Kares
Výstavba	kolem roku 1780
Přestavba	kolem 1880; 1996
Stavitel	neznámý
Stavebník	neznámý
Současný majitel	TUNA KV s. r. o.
Poloha
Adresa	Karlovy Vary – Westend, Česko
Ulice	Křižíkova 420/2
Souřadnice	50°13′25,66″ s. š., 12°52′24,25″ v. d.
	Malé Versailles, Karlovy Vary Malé Versailles, Karlovy Vary, Česko
Další informace
Rejstříkové číslo památky	20420/4-4548 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	hotel a restaurace
	multimediální obsah na Commons

Někdejší slavný hostinec a oblíbené místo vycházek lázeňských hostů i místních obyvatel Malé Versailles, nyní restaurace a čtyřhvězdičkový hotel, se nachází na území Městské památkové zóny ve čtvrti Westend v Karlových Varech v ulici Křižíkova 420/2. Stavba objektu vznikla z původní cihelny z 18. století.

Dům je prohlášen kulturní památkou, památkově chráněn je od 20. května 1991, rejstř. č. ÚSKP 20420/4-4548.^[4]

Historie

Stavba objektu Malé Versailles vznikala od druhé poloviny 18. století v několika stavebních etapách.

Po roce 1759

Dne 23. května 1759 krátce po poledni vypukl v centru města v domě U tří mouřenínů velký požár. Během následných šesti hodin zničil dvě třetiny z tehdy existujících 224 karlovarských domů.

Na západním okrajem města byla poté postavena cihelna, která vyráběla stavební materiál pro obnovu zničených obydlí. Ta je základem pro stavbu Malých Versailles. Ve východní části objektu je zachována původní pilířová sušárna cihel.^[1]^[5]

Po roce 1780

Zřejmě kolem roku 1780, kdy cihelna již přestala plně sloužit svému původnímu účelu, byl objekt rozšířen a proměněn v romantický výletní hostinec se zahradou pro podávání pohoštění. Hostinci se říkalo Cihelna. Přízemí bylo vyzděno ze smíšeného zdiva a patro vyzdviženo z hrázděné konstrukce. Jednoduchá fasáda měla pozdně klasicistní charakter, hlavní vstup s předsazeným schodištěm měl jednoduchý klasicistní kamenný portál, okna byla rámována pouze rýhou v omítce.^[1]^[5]

V roce 1807 byla v areálu hostince postavena střelnice a později kuželková dráha, oba tyto objekty se však nedochovaly.^[5]

Poznámka: Roku 1820 zde byl hostem J. W. Goethe, když měl svatbu jeho sluha a dcera paní Heilingötterové, u níž Goethe v domě U tří mouřenínů bydlel.^[1]^[5]

1. polovina 19. století

V období do první poloviny 19. století byl objekt rozšířen východním směrem. Byla postavena nová štítová stěna s vložením půlkruhových oken. Kolem roku 1850 došlo k rozšíření směrem severním, do stráně. Byl přistavěn salónek vyčnívající severně z protáhlého obdélného půdorysu.

80. léta 19. století

Již v polovině 19. století došlo k přístavbě objektu, kdy byly zřízeny prostory pro ustájení koní a přechování bryčky. Ty prostory byly v této etapě přestavěny do pozdější podoby. V téže době byl na zahradě postaven litinový prosklený pavilon (Glasspavilon) a zbudován rybníček pod terasami, který hostinci zajistil, díky rozmáhajícímu se bruslení, návštěvnost i v zimním období.^[5]

Kolem roku 1880 byl objekt rozšířen severovýchodním směrem o přístavek pozdějších skladů.^[5]

Dne 29. srpna 1894 propachtovalo město objekt Josefu Hablovi za roční poplatek 1200 zlatých.^[1]

1995–1996

Rozsáhlá rekonstrukce celého areálu. Navrhl architekt Michal Karas ^[1]

2015–2016

Současnost

xxxxxxx

V současnosti (únor 2021) je stavba evidována jako objekt občanské vybavenosti v majetku společnosti TUNA KV s. r. o.^[2]^[3]

Název hostince

Název „Malé Versailles“ je žertovného rázu.^[1]^[5]^[6] V době, kdy ve Francii vypukla revoluce, hovořilo se i v hostinci Cihelna o těchto událostech. Kdosi tehdy v žertu označil Cihelnu za Malé Versailles a název se ujal.^[1]

Poloha

xxx

https://www.stavbykarlovarska.cz/cz/hlasovani/male-versailles-262

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Malé Versailes, s. 167–168.
↑ ^a ^b Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-02-11 [cit. 2021-02-11]. Dostupné online.
↑ ^a ^b Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 420. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-11].
↑ Dům Malé Versailles [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2021-01-03]. Dostupné online.
↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ZEMAN, Lubomír. Karlovy Vary – Architektura baroka a klasicismu. Karlovy Vary: Klub Za krásné Karlovarsko ve spolupráci s Karlovarským krajem v knižnici EGERIA v edici Dějiny, památky, příroda a regionální vlastivěda česko-německého pohraničí, 2006. 127 s. ISBN 978-80-254-2815-3. Kapitola 20. Zahradní hostinec „Malé Versailes“, s. 104.
↑ ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Zahradní restaurace Malé Versailles, s. 300.

Literatura

HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. 1. vyd. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Malé Versailles, s. 167–168.

ZEMAN, Lubomír. Karlovy Vary – Architektura baroka a klasicismu. Karlovy Vary: Klub Za krásné Karlovarsko ve spolupráci s Karlovarským krajem v knižnici EGERIA v edici Dějiny, památky, příroda a regionální vlastivěda česko-německého pohraničí, 2006. 127 s. ISBN 978-80-254-2815-3. Kapitola 20. Zahradní hostinec „Malé Versailes“, s. 104.

ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. 1. vyd. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Zahradní restaurace Malé Versailles, s. 300.

Související články

Seznam kulturních památek v Karlových Varech

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Zorka Sojka/Pískoviště/5 na Wikimedia Commons
Z historie karlovarských hotelů
Genius loci Malých Versailles
Úpravy legendární karlovarské restaurace budí nevoli památkářů

[KV_domy-1] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ^h ⁱ ^j ^k ^l ^m ⁿ HANYKOVÁ, Eva; ZEMAN, Lubomír; ŠPIČKA, Milan. Karlovarské domy – Architekti – Stavitelé. Karlovy Vary: Lázeňské ediční sdružení ve spolupráci se společností Baustav Karlovy Vary, 2015. 183 s. ISBN 978-80-270-0156-9. Kapitola Malé Versailes, s. 167–168.

[ČÚZK-2] Informace o pozemku [online]. Praha: ČÚZK – Nahlížení do katastru nemovitosti, 2021-02-11 [cit. 2021-02-11]. Dostupné online.

[KN-3] Informace o stavbě: Karlovy Vary [554961], č. p. 420. Nahlížení do katastru nemovitostí [online]. Český úřad zeměměřický a katastrální [cit. 2021-02-11].

[Katalog_památek_NPÚ-4] Dům Malé Versailles [online]. Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2021-01-03]. Dostupné online.

[Baroko_Klasicismus-5] ↑ ^a ^b ^c ^d ^e ^f ^g ZEMAN, Lubomír. Karlovy Vary – Architektura baroka a klasicismu. Karlovy Vary: Klub Za krásné Karlovarsko ve spolupráci s Karlovarským krajem v knižnici EGERIA v edici Dějiny, památky, příroda a regionální vlastivěda česko-německého pohraničí, 2006. 127 s. ISBN 978-80-254-2815-3. Kapitola 20. Zahradní hostinec „Malé Versailes“, s. 104.

[Průvodce-6] ZEMAN, Lubomír. Průvodce architekturou Karlových Varů. Praha: Národní památkový ústav, ústřední pracoviště, 2012. 511 s. ISBN 978-80-87104-63-7. Kapitola Zahradní restaurace Malé Versailles, s. 300.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]