Přeskočit na obsah

Wikipedistka:Slafra/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Vladimír V. Modrý (15. ledna 1907 Plzeň - Radčice - 6. června 1976 Plzeň) byl akademický malíř, ilustrátor, grafik a pedagog.

Život

Celý život prožil v Plzni, kromě let 1928 - 1932, kdy studoval na UMPRUM v Praze pod vedením profesorů Arnošta Hofbauera, Zdeňka Kratochvíla a Karla? Jaroslava? Špillara. Po návratu ze studií se stal členem Sdružení západočeských výtvarných umělců. V této době se věnoval kresbě a ilustrování literárních děl (K. J. Erbena, K. H. Máchy, K. H. Borovského a dalších), ale také pohádek, písní a legend. První výstavu kreseb a ilustrací měl spolu se Spolkem... v roce 1935. Za 2. světové války byl vězněn gestapem, zapojil se do odboje, v květnu 1945 se účastnil bojů za osvobození Plzně a byl těžce raněn. V roce 1946 obdržel československou medaili Za statečnost. Po únoru 1948 vystoupil z KSČ, kde byl od roku 1933.

Byl zaměstnán jako jako odborný učitel na středních školách, později???? od roku 1956 se věnoval již jen malířství jako svobodnému povolání. Jeho rodinu často živila manželka Věra, která pracovala jako zdravotní sestra. Jako výraz úcty a oddanosti k ní používal malíř přídomek V. ve svém jméně - Vladimír V. Modrý. První samostatnou soubornou výstavu měl v Plzni v roce 1948? Praze v roce 1949, poté vystavoval většinou v Plzni, v roce 2004 uspořádala Národní galerie v Praze soubornou výstavu Modrého prací ve Valdštejnské jízdárně.

Dílo

V roce 1942 vytvořil zásadní dílo Český betlém, v padesátých letech minulého století vznikla významná díla Miserere, Čas a Zelený had. V této době již vytvářel figurální malbu a rozměrné formáty fantaskních krajin se zvířaty a lidmi. Navrhoval gobelíny, tvořil také loutky. Jeho stěžejním námětem byl Don Quijote a jeho sluha Sancho Panza. Jedna část tvorby vychází z témat české i světové literatury, druhá ze životních zážitků, především z dětství, přetvořených ve fantazijní vize. Podstatou Modrého tvorby je polarita. Na jedné straně se drží reality, na straně druhé vyjadřuje svou touhu po něčem nerealizovatelném. Okolo roku 1950 začala podstatnou roli v jeho obrazech hrát výrazná barva.

Utopie se táhne celým umělcovým dílem. Zásadní částí jeho tvorby jsou obrazy rájů a magických krajin. V těchto dílech se velmi často objevují jen dva lidé – muž a žena. To vyjadřuje na jedné straně velkou Modrého osamělost, na straně druhé víru v lásku i existenci lidského rodu. Knížák

Výstavy


Malíř, grafik a ilustrátor. Autor rozměrných temperových obrazů, kreseb, návrhů na gobelíny a ilustrací především k dílu K.H. Máchy, K.J. Erbena, K.H. Borovského aj. V roce 1939 byl pro své politické názory zatčen gestapem, po propuštění v době okupace vyučoval na plzeňské učňovské škole. Poprvé vystavoval v roce 1935.

Odkazy

Plzeňské medailony 2

Slovník českých a slovenských výtvarných umělců

Dějiny Plzně v datech

Ilustrace

BARBORKA, Zdeněk. Deset básní pro V.V.M. Plzeň: Galerie města Plzně, 2009. 63 s. Imago et verbum; sv. 8. .

Literatura

MODRÝ, Vladimír V. a KNÍŽÁK, Milan. Vladimír V. Modrý - Plzeňský Don Kychot: [Valdštejnská jízdárna, 5.3.2004-5.9.2004: katalog]. V Praze: Národní galerie, 2004. [124] s. .

WAAGE, Jiří. Vladimír V. Modrý. 1. vyd. [Plzeň]: Západočeské nakladatelství, 1973. 36 s., 35 s. obr. příl.