Wikipedistka:Jrnka ka/Pískoviště 2
Evangelická modlitebna (Prosetín) v okrese Žďár nad Sázavou je nejstarší evangelickou modlitebnou postavenou podle nařízení tolerančního patentu, památkově chráněna je od roku 1958.
Historie sboru
[editovat | editovat zdroj]Tajní evangelíci v Prosetíně a okolí přečkali dobu protireformace. Ještě před vydáním tolerančního patentu sepsali petici žádající o povolení evangelického vyznání a prosetínský občan Řehoř Jakubec se s ní vydal do Vídně k císaři Josefu II.[1] Historická literatura jeho cestu do Vídně pokládá za poslední podnět, který vedl císaře k vydání patentu.[2]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/c/c0/Proset%C3%ADn%28ZR%29-evangelick%C3%BD-kostel2016c2.jpg/296px-Proset%C3%ADn%28ZR%29-evangelick%C3%BD-kostel2016c2.jpg)
V obecní kronice je zachován zápis, že po vydání tolerančního patentu pronesl kazatel Martin Juren slavnostní řeč pod (dnes památným)[3] dubem, k reformovanému vyznání se přihlásila celá obec. Reformovaný sbor byl založen v roce 1782, prvním pastorem byl Samuel Szallay v letech 1782-1786.[1]
Součástí sboru byly později další ustavené sbory, tvořící předtím filiálku v Rovečném v roce 1813 a sbor v Olešnici, přifařený k původně k Rovečnému a osamostatněný v roce 1881.[4]
Po vzniku Československa sbor v Prosetíně vstoupil do Českobratrské církve evangelické.[4]
Mnoho členů sboru pomáhalo během druhé světové války partyzánům a několik z nich zaplatilo životem.[3]
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/8/8a/Proset%C3%ADn%28ZR%29-pam%C3%A1tn%C3%BD-dub2016b.jpg/220px-Proset%C3%ADn%28ZR%29-pam%C3%A1tn%C3%BD-dub2016b.jpg)
Architektura modlitebny
[editovat | editovat zdroj]Toleranční kostel byl postaven v roce 1792 během roku: stavba začala 10. března, první bohoslužba se konala 26. října. Opravován byl v roce 1847, v roce 1897 byla přistavena čtyřboká hranolová novorenesanční věž a současně byl upraven v místě věže nový vchod do modlitebny namísto původního na delší straně kostela.
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/a/a4/Proset%C3%ADn%28ZR%29-evangelick%C3%BD-kostel2013interi%C3%A9r3.jpg/220px-Proset%C3%ADn%28ZR%29-evangelick%C3%BD-kostel2013interi%C3%A9r3.jpg)
![](http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/2/2c/Proset%C3%ADn%28ZR%29-evangelick%C3%BD-kostel2013b.jpg/220px-Proset%C3%ADn%28ZR%29-evangelick%C3%BD-kostel2013b.jpg)
Budova byla opravována v padesátých letech 20. století, znovu v roce 1972.
Vybavení interiéru
[editovat | editovat zdroj]V interiéru se zachovalo tradiční reformované uspořádání - stůl Páně s kulatou dřevěnou vyřezávanou ohrádkou[3] je ve středu modlitebny obklopený ze tří stran lavicemi. V roce 1912 byly do kostela pořízeny varhany, a umístěny za zděnou kruchtou. Elektrické vytápění bylo pořízeno v 80. letech 20. století.[1] V roce 2000 b\l interiér kostela rekonstruován.[5]
Hřbitov
[editovat | editovat zdroj]Evangelický hřbitov byl založen zároveň s kostelem.[3]
Fara
[editovat | editovat zdroj]Fara byla postavena v roce 1784, v roce 1893 byla nahrazena novou postavenou stavitelem Janem Schierem z Nového Města na Moravě.[4] Opravována byla během 20. století několikrát.
Škola
[editovat | editovat zdroj]Evangelická škola byla zřízena v roce 1782, vyučovalo se v soukromých staveních, o povolení školu postavit požádal sbor v roce 1813, stavba se uskutečnila v letech 1817-1819. V roce 1873 byla škola prohlášena veřejnou, budova byla i nadále majetkem sboru, ačkoliv docházelo ke sporům.[4] Místní evangelická škola pomáhat zakládat knihovny v okolních vesnicích.[3]
Památková hodnota
[editovat | editovat zdroj]Nejstarší evangelická modlitebna postavená podle regulí tolerančního patentu Josefa II. je hodnotným dokladem historie protestantské církve v obci.[6]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c Evangelický kostel v Prosetíně | Turistický portál Bystřicka. info.bystricenp.cz [online]. [cit. 2025-02-03]. Dostupné online.
- ↑ ŠIMSOVÁ, Milena. Prosetínské události - jeden z podnětů vydání tolerančního patentu. In: MACHOVEC, Milan (ed.) Problém tolerance v dějinách a perspektivě. Praha: Academia, 1995. 279 s. ISBN 80-200-0414-9. S. 114-126.
- ↑ a b c d e ČEJKOVÁ, Mahulena. Po stopách památek reformace v České republice. Praha: Českobratrská církev evangelická, 2011. 271 s. ISBN 978-80-87098-19-6. S. 234-235.
- ↑ a b c d NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska. Praha: Kalich, 2009. 561 s. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 386-387.
- ↑ Evangelický kostel Prosetín | Místa reformace. mistareformace.cz [online]. [cit. 2025-02-03]. Dostupné online.
- ↑ evangelický kostel - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-02-03]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BOLOM-KOTARI, Sixtus. Tomáš Juren: toleranční doba na Vysočině a hudba srdce. [Tišnov]: Sursum, 2008. 228 s. ISBN 978-80-7323-177-4.
- MACHOVEC, Milan (ed.) Problém tolerance v dějinách a perspektivě. Praha: Academia, 1995. 279 s. ISBN 80-200-0414-9.