Přeskočit na obsah

Wikipedistka:Jrnka ka/Pískoviště 2

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Evangelická modlitebna (Prosetín) v okrese Žďár nad Sázavou je nejstarší evangelickou modlitebnou postavenou podle nařízení tolerančního patentu, památkově chráněna je od roku 1958.

Historie sboru

[editovat | editovat zdroj]

Tajní evangelíci v Prosetíně a okolí přečkali dobu protireformace. Ještě před vydáním tolerančního patentu sepsali petici žádající o povolení evangelického vyznání a prosetínský občan Řehoř Jakubec se s ní vydal do Vídně k císaři Josefu II.[1] Historická literatura jeho cestu do Vídně pokládá za poslední podnět, který vedl císaře k vydání patentu.[2]

Evangelický kostel v Prosetíně

V obecní kronice je zachován zápis, že po vydání tolerančního patentu pronesl kazatel Martin Juren slavnostní řeč pod (dnes památným)[3] dubem, k reformovanému vyznání se přihlásila celá obec. Reformovaný sbor byl založen v roce 1782, prvním pastorem byl Samuel Szallay v letech 1782-1786.[1]

Součástí sboru byly později další ustavené sbory, tvořící předtím filiálku v Rovečném v roce 1813 a sbor v Olešnici, přifařený k původně k Rovečnému a osamostatněný v roce 1881.[4]

Po vzniku Československa sbor v Prosetíně vstoupil do Českobratrské církve evangelické.[4]

Mnoho členů sboru pomáhalo během druhé světové války partyzánům a několik z nich zaplatilo životem.[3]

Památný dub u evangelického kostela

Architektura modlitebny

[editovat | editovat zdroj]

Toleranční kostel byl postaven v roce 1792 během roku: stavba začala 10. března, první bohoslužba se konala 26. října. Opravován byl v roce 1847, v roce 1897 byla přistavena čtyřboká hranolová novorenesanční věž a současně byl upraven v místě věže nový vchod do modlitebny namísto původního na delší straně kostela.

interiér kostela
Evangelický kostel, jiný pohled

Budova byla opravována v padesátých letech 20. století, znovu v roce 1972.

Vybavení interiéru

[editovat | editovat zdroj]

V interiéru se zachovalo tradiční reformované uspořádání - stůl Páně s kulatou dřevěnou vyřezávanou ohrádkou[3] je ve středu modlitebny obklopený ze tří stran lavicemi. V roce 1912 byly do kostela pořízeny varhany, a umístěny za zděnou kruchtou. Elektrické vytápění bylo pořízeno v 80. letech 20. století.[1] V roce 2000 b\l interiér kostela rekonstruován.[5]

Evangelický hřbitov byl založen zároveň s kostelem.[3]

Fara byla postavena v roce 1784, v roce 1893 byla nahrazena novou postavenou stavitelem Janem Schierem z Nového Města na Moravě.[4] Opravována byla během 20. století několikrát.

Evangelická škola byla zřízena v roce 1782, vyučovalo se v soukromých staveních, o povolení školu postavit požádal sbor v roce 1813, stavba se uskutečnila v letech 1817-1819. V roce 1873 byla škola prohlášena veřejnou, budova byla i nadále majetkem sboru, ačkoliv docházelo ke sporům.[4] Místní evangelická škola pomáhat zakládat knihovny v okolních vesnicích.[3]

Památková hodnota

[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší evangelická modlitebna postavená podle regulí tolerančního patentu Josefa II. je hodnotným dokladem historie protestantské církve v obci.[6]

  1. a b c Evangelický kostel v Prosetíně | Turistický portál Bystřicka. info.bystricenp.cz [online]. [cit. 2025-02-03]. Dostupné online. 
  2. ŠIMSOVÁ, Milena. Prosetínské události - jeden z podnětů vydání tolerančního patentu. In: MACHOVEC, Milan (ed.) Problém tolerance v dějinách a perspektivě. Praha: Academia, 1995. 279 s. ISBN 80-200-0414-9. S. 114-126.
  3. a b c d e ČEJKOVÁ, Mahulena. Po stopách památek reformace v České republice. Praha: Českobratrská církev evangelická, 2011. 271 s. ISBN 978-80-87098-19-6. S. 234-235. 
  4. a b c d NEŠPOR, Zdeněk R. Encyklopedie evangelických (a starokatolických) kostelů Čech, Moravy a českého Slezska. Praha: Kalich, 2009. 561 s. ISBN 978-80-7017-129-5. S. 386-387. 
  5. Evangelický kostel Prosetín | Místa reformace. mistareformace.cz [online]. [cit. 2025-02-03]. Dostupné online. 
  6. evangelický kostel - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2025-02-03]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BOLOM-KOTARI, Sixtus. Tomáš Juren: toleranční doba na Vysočině a hudba srdce. [Tišnov]: Sursum, 2008. 228 s. ISBN 978-80-7323-177-4.
  • MACHOVEC, Milan (ed.) Problém tolerance v dějinách a perspektivě. Praha: Academia, 1995. 279 s. ISBN 80-200-0414-9.