Wikipedistka:Jrnka ka/Pískoviště 2

Evangelická modlitebna (Prosetín) v okrese Žďár nad Sázavou je nejstarší evangelickou modlitebnou postavenou podle nařízení tolerančního patentu, památkově chráněna je od roku 1958.

Historie sboru

Tajní evangelíci v Prosetíně a okolí přečkali dobu protireformace. Ještě před vydáním tolerančního patentu sepsali petici žádající o povolení evangelického vyznání a prosetínský občan Řehoř Jakubec se s ní vydal do Vídně k císaři Josefu II. Historická literatura jeho cestu do Vídně pokládá za poslední podnět, který vedl císaře k vydání patentu.

Evangelický kostel v Prosetíně

V obecní kronice je zachován zápis, že po vydání tolerančního patentu pronesl kazatel Martin Juren slavnostní řeč pod (dnes památným) dubem, k reformovanému vyznání se přihlásila celá obec. Reformovaný sbor byl založen v roce 1782, prvním pastorem byl Samuel Szallay v letech 1782-1786.

Součástí sboru byly později další ustavené sbory, tvořící předtím filiálku v Rovečném v roce 1813 a sbor v Olešnici, přifařený k původně k Rovečnému a osamostatněný v roce 1881.

Po vzniku Československa sbor v Prosetíně vstoupil do Českobratrské církve evangelické.

Mnoho členů sboru pomáhalo během druhé světové války partyzánům a několik z nich zaplatilo životem.

Památný dub u evangelického kostela

Architektura modlitebny

Toleranční kostel byl postaven v roce 1792 během roku: stavba začala 10. března, první bohoslužba se konala 26. října. Opravován byl v roce 1847, v roce 1897 byla přistavena čtyřboká hranolová novorenesanční věž a současně byl upraven v místě věže nový vchod do modlitebny namísto původního na delší straně kostela.

interiér kostela

Evangelický kostel, jiný pohled

Budova byla opravována v padesátých letech 20. století, znovu v roce 1972.

Vybavení interiéru

V interiéru se zachovalo tradiční reformované uspořádání - stůl Páně s kulatou dřevěnou vyřezávanou ohrádkou je ve středu modlitebny obklopený ze tří stran lavicemi. V roce 1912 byly do kostela pořízeny varhany, a umístěny za zděnou kruchtou. Elektrické vytápění bylo pořízeno v 80. letech 20. století. V roce 2000 b\l interiér kostela rekonstruován.

Hřbitov

Evangelický hřbitov byl založen zároveň s kostelem.

Fara

Fara byla postavena v roce 1784, v roce 1893 byla nahrazena novou postavenou stavitelem Janem Schierem z Nového Města na Moravě. Opravována byla během 20. století několikrát.

Škola

Evangelická škola byla zřízena v roce 1782, vyučovalo se v soukromých staveních, o povolení školu postavit požádal sbor v roce 1813, stavba se uskutečnila v letech 1817-1819. V roce 1873 byla škola prohlášena veřejnou, budova byla i nadále majetkem sboru, ačkoliv docházelo ke sporům. Místní evangelická škola pomáhat zakládat knihovny v okolních vesnicích.

Památková hodnota

Nejstarší evangelická modlitebna postavená podle regulí tolerančního patentu Josefa II. je hodnotným dokladem historie protestantské církve v obci.

Literatura

• BOLOM-KOTARI, Sixtus. Tomáš Juren: toleranční doba na Vysočině a hudba srdce. [Tišnov]: Sursum, 2008. 228 s. ISBN 978-80-7323-177-4.
• MACHOVEC, Milan (ed.) Problém tolerance v dějinách a perspektivě. Praha: Academia, 1995. 279 s. ISBN 80-200-0414-9.