Wikipedistka:Helena Dvořáková/Pískoviště2
Pískoviště pro PAMÁTKY
---Celý areál je chráněn jako kulturní památka České republiky.[1] [2] změnit datum, číslo památky a název---
Historie
[editovat | editovat zdroj]Stavební vývoj
[editovat | editovat zdroj]Menhiry
často z materiálu, který se vyskytoval ve značné vzdálenosti od místa jejich vztyčení. Je možné, že jejich stavitelé vyžadovali kámen se specifickým složením a vlastnostmi.
České menhiry jsou pravděpodobně výrazně mladší než menhiry v západní Evropě a nejspíš mezi nimi není žádný skutečný menhir. Podle archeologa Karla Sklenáře by do této kategorie mohlo spadat zhruba pět kamenů, ovšem důkazy nejsou.[3] Dle Milana Špůrka, který české menhiry v 70. letech 20. století zmapoval a pokusil se prokázat, že mezi nimi existují geometrické a astronomické souvislosti, byly postaveny až Kelty v době laténské.
Milan Špůrek: Původ menhirů v Čechách. Památky a příroda, č. 7/1987.
Jako menhir ve smyslu kamene uměle vztyčeného dříve než ve středověku se dá uznat jen poměrně malý počet českých menhirů, mnoho dalších je považováno za pochybné. Může jít o přírodní kameny, o kameny z mnohem mladších dob, které sloužily jako rozcestníky, hraniční sloupy a mezníky, u některých z menších kamenů jde možná o zbytky smírčích křížů. Naproti tomu je známo, že menhiry bývaly ve středověku "pokřesťanštěny" a ozdobeny křížem.
Po roce 1989 vzrostl zájem o menhiry, zejména ze strany různých esoteriků a zájemců o paranormální jevy. Hledají se "zapomenuté" menhiry, znovu se vztyčují dříve povalené menhiry a staví se menhiry nové, obvykle na energeticky významných místech (často i v podobě kruhů). Aktivní je v této oblasti psychotronik a geomantik Pavel Kozák, mezi staviteli novodobých menhirů slovinský sochař a taktéž geomantik Marko Pogačnik.
LZ nadšenci a zájemci o paranormální jevy. Jedna z jejich teorií praví, že vztyčováním kamenů naši předkové upravovali energetické a magnetické toky Země a vlastně tak krajinu svým způsobem „léčili“. Vnímali Zemi jako živý organismus, jako živou bytost, jejíž vnitřní procesy lze lidským zásahem uvést do rovnováhy. Lidé například soudili, že v okolí menhirů je lepší úroda, a mnohé ženy věřily, že menhiry mají vliv na jejich plodnost.
Volary:
teorie jiné, hovořících o nich jako o kultovních předmětech k plodnosti, léčbě, či dokonce i teorie, že menhiry byly a jsou, akorát, že to už neumíme používat, kondenzátory pozitivních energií či naopak rušičky těch negativních. povětšině v místech geologických zlomů.
Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/volarske-menhiry-aneb-nechte-na-sebe-pusobit-energie-nasich-davnych-predku/
Dávné předkřesťanské kultury, jak se zdá, dokonce cílevědomě využívaly linií, jež proudily jejich teritorii. Kultovní místa a obytná sídla nebyla v těch dobách zakládána nahodile, jak se hodilo, ale podle geomantie - definice: celá země pokryta sítí energetických čar (pásů) či mřížek. pokouší pseudovědeckými a ezoterickými postupy o popis vlastností míst a neznámých sil s údajnými pozitivními účinky (například tvar pyramidy) a s negativními účinky (například Geopatogenní zóna). Pavel Kozák, geomantik a psychotronik.
Více zde: https://www.www-kulturaok-eu.cz/news/volarske-menhiry-aneb-nechte-na-sebe-pusobit-energie-nasich-davnych-predku/
LZ: české - může jít o přírodní kámen, případně o kameny z mnohem mladších dob, sloužící jako rozcestníky či hraniční sloupy polí. Některé menší kameny (Smečno, Kamenný Most, Rakovník apod.) považují dokonce za zbytky středověkých mezníků či smírčích křížů.
Ley linie - viz https://www.odysseytraveller.com/articles/standing-stones-britain-europe/
Myšlenka ley linií spojujících starověké kruhy, starověké kameny a zemi byla vyvinuta na počátku 20. století, ale za současných vědeckých podmínek nemusí být nikdy citlivá na důkaz. Ať už starověké společnosti záměrně stavěly monumenty podle těchto linií, = geometrické linie
https://blog.idnes.cz/liborcermak/ley-lines-z-meho-pohledu.Bg08052105
kolem roku 1921, když si badatel a fotograf Alfred Watkins všiml, že většina významných míst v Anglii, jako jsou prehistorické stavby, kostely a jim podobné lokality, vytvoří jakousi tajuplnou geometrickou síť, která tyto místa spojuje. A protože do této sítě často zapadala i místa končící slabikou „ley“, začalo se jim říkat „ley lines“.
geomantie
Tento koncept podporuje víru, že existují přirozeně posvátná místa a lež země a jedinečné spojení země a nebe činí tato místa tak kouzelnými. Byly provedeny studie toku elektromagnetických proudů a náboje, který je zvláště silný v určitých místech. V tomto případě se předpokládá, že jsou znatelně silnější ve stojících kamenech a kolem míst megalitických památek. Síla energie se zdá být na těchto místech zvláště dostupná a zdá se, že megality tento tok označují, ale také ho usměrňují.
https://www.silverhawkauthor.com/post/standing-stones-menhirs-ley-lines-and-ancient-stone-circles
geometrie se může podílet na orientaci některých linií. Je diskutabilní, že mnoho míst je zarovnáno astronomicky a protože geometrie je přirozeným produktem astronomie, účinek může být produktem „automatické“ nebo „náhodné“ geometrie v rámci uspořádání určitých míst,
Toto mimořádně významné zjištění ukazuje, že ranní stavitelé megalitů znali astronomii i geometrii a záměrně je kombinovali do svých konstrukcí.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-17]. Identifikátor záznamu 1000125702 : Kostel sv. Václava v Hrusicích. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ Památkový katalog - 1000001634 - Klementinum. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2019-05-05]. Dostupné online.
- ↑ JIŘIČKA, Jan. Česko je plné tajemných balvanů. Pravý menhir tu však není, míní vědci. iDNES.cz [online]. 2015-06-05 [cit. 2024-10-21]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000017618&local_base=AUT 16.10., číslo jk01062152
- Klementinum: https://pamatkovykatalog.cz?element=12999601&action=element&presenter=ElementsResults
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Helena Dvořáková/Pískoviště2
Obrázky, zvuky či videa k tématu Helena Dvořáková/Pískoviště2 na Wikimedia Commons
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Šablony, zdrojáky - přidat zdvojení [ a {, jinak se to automaticky převádí:
[Kategorie:Kostely pražské arcidiecéze|Jan Nepomucký (Tetín)] [Kategorie:Kulturní památky v okrese Beroun]
INFOBOXY <--
| název – povinný parametr
| typ – typ budovy> hrad, zámek, palác, zřícenina, vila
| využití – krátký popis 2-3 řádky textu
| země – doplněno pomocí 
[[|]]
| rejstřík památek – index rejstříku ústředního seznamu kulturních památek
| zeměpisná šířka – nevyplnění souřadnic, je stránka automaticky vložena do Kategorie:Údržba:Sídla bez souřadnice
| zeměpisná šířka = vypnuto – deaktivuje zobrazení souřadnic na řádku hlavního nadpisu
.jpg&action=edit&redlink=1){kind=link}
{Infobox - budova | typ = palác | název = | obrázek = | popisek = | využití = | sloh = Rané baroko | architekt = | výstavba = 1623 – 1630 | přestavba = | zánik = | stavitel = | další majitelé = | současný majitel = Český stát | poloha = | obec = | země = Česká republika }
PODKLADY
ZEMĚPISNÝ LEXIKON ČR - Hory a nížiny Jaromír Demek
https://www.researchgate.net/profile/Karel-Kirchner/publication/340385714_Hory_a_niziny_Zemepisny_lexikon_CR/links/5e955e1ba6fdcca7891556f3/Hory-a-niziny-Zemepisny-lexikon-CR.pdf- Geomorfologicky se Hřebeny dělí na okrsky Studenskou vrchovinu a Kopaninskou vrchovinu. Skutečným nejvyšším bodem Hřebenů je tak Studený vrch (660 m).
http://www.cestomila.cz/clanek/747-mysticky-vrch-veliz-v-krivoklatskych-lesich Velíz
http://www.toulkypocechach.com/lokalita.php?interni_nazev=klementinum
Dvořák, Otomar a Holečková, Marie. Tajemná místa Berounska. 1. vyd. Beroun: Nakladatelství MH, 2013. 157 s. ISBN 978-80-86720-64-7.