Jak mají články vypadat, popisují stránky Vzhled a styl, Encyklopedický styl a Pravopis. Neodstraňujte tuto šablonu, pokud text neplní minimální požadavky na článek ve Wikipedii. Jestliže si nevíte rady, navštivte prosím stránku Potřebuji pomoc.
Článek nebo jeho problematická část mohou být smazány v procesu odloženého smazání, pokud nedošlo k nezbytným úpravám, lhůta 14 dní ponechaná k nápravě skončila 6. 7. 2021 11:33 (CEST).
Pro vkladatele šablony: Vyhledejte v historii článku autora tohoto textu a na jeho diskusní stránku vložte
mistr Jan Hus, český římskokatolický kněz a reformátor
Mistr Jan Hus (kolem roku 1370Husinec – 6. července1415Kostnice) byl český římskokatolický kněz, středověký náboženský myslitel, vysokoškolský pedagog a reformátor. Je považován za jednoho z prvních reformátorů církve, ve svých myšlenkách se inspiroval anglickým filosofem a teologem Johnem Wycliffem
Od roku 1398 vyučoval na pražské univerzitě a v letech 1409–1410 byl jejím rektorem. Hus ve svých dílech často kritizoval mravní úpadek katolické církve. V říjnu 1414 se vydal Jan Hus z Krakovce na cestu do Kostnice na koncil, kde chtěl diskutovat o svých představách jiné církve a obhajovat své učení. I když mu byl přislíben ochranný glejt, byl nakonec odsouzen a upálen na hranici.
Kudy přesně se Husovy poslední kroky českou a následně německou krajinou ubíraly, není dodnes známo. Historička a muzejní pracovnice působící v muzeu v Kostnici Dr. Libuše Rösch a česká historička a archivářka PhDr. Blanka Zilynská, PhD.k Husově poslední cestě do Kostnice doslova uvádějí: „Hus se vydal na cestu z Krakovce 11. října 1414 se dvěma vozy a více než 30 koňmi. … kudy jel, kde se zastavil a co ho cestou potkalo, to známe jen v omezené míře. On sám o svých zážitcích informoval přátele dopisem z Norimberka, jiná svědectví jsou ale skoupá a dávají prostor rozvoji dodatečné tradice. Místní „zaručené zprávy“ o místech Husova ubytování ale svědčí o hlubším povědomí o jeho osobě, které přetrvalo až do našich dní.[1]"
Husovým myšlenkám a hodnotám, které zastával, se věnuje například projekt Husovy stopy. Zde jsou k dispozici i Husovy citáty a kázání k tématům, jakými jsou například „pravda“, „důstojnost“, „pokora“, „víra“, „láska“ či „radost“.
Dodnes není možné přesně určit trasu, po níž Hus do Kostnice putoval. Současná poutní stezka Husova cesta následuje Jana Husa především symbolicky a způsobem daným tradicí dálkových pěších poutí.
Husova cesta je dálková pěší poutní stezka o celkové délce 800 km, která symbolicky následuje mistra Jana Husa na jeho poslední životní pouti z Čech do Kostnice, kde byl v roce 1415 upálen.
Husova cesta začíná v Praze, místě hlavního Husova působení, a pokračuje přes hrad Krakovec, kde mistr pravděpodobně strávil poslední dny v Čechách. Dále prochází venkovskou krajinou západních Čech až na česko-německou hranici. Od prvního německého města Bärnau pak stezka pokračuje přes Norimberk a Ulm až do samotné Kostnice ležící na břehu Bodamského jezera na německo-švýcarském pomezí.
Výchozím místem celé stezky je pražská Betlémská kaple, v níž mistr Jan Hus kázal. První část celé trasy vede z Prahy podél Vltavy, dále kolem řeky Berounky přes Karlštejn a Beroun na hrad Točník a Krakovec - místo Husova posledního delšího pobytu. Cesta dále pokračuje severním Plzeňskem a Tachovskem až do Historického parku v Bärnau, prvním německém městě za západočeskými hranicemi.
Na Zlaté cestě se lze v terénu orientovat podle symbolu tradičního českého lva.
Druhá část prochází kompletně Bavorskem. Sleduje trasu historické zemské stezky známé pod názvem Zlatá cesta (Goldene Strasse, někdy také Norimberská cesta či Via Carolina), Na ni se Jan Hus se svým doprovodem na své cestě napříč západní částí Čech zřejmě připojil již v okolí českého města Tachov. Goldene Strasse byla ve vrcholném středověku jednou z nejvýznamnějších spojnic mezi Prahou a německými zeměmi, a proto se na této trase lze i dnes v terénu orientovat podle symbolu tradičního českého lva.
Tato část stezky vede od přechodu česko-německé hranice v blízkosti města Bärnau přes Sulzbach až do Norimberku.
Předpokládaná doba cesty: 7 hodin 29 minut Historický park v Bärnau je začátkem druhé části Husovy cestyEtapa 02: Neustadt an der Waldnaab – Etzenricht (18,1 km) - mapa etapy
Třetí, finální, část Husovy cesty vede z Norimberku přes Ulm až do Kostnice ležící na německo-švýcarské hranici. V celé své délce kopíruje německý úsek Svatojakubské cesty – nejznámější evropské poutní stezky (více viz web německých Svatojakubských tras). Právě proto je tato část značena symbolem svatojakubské mušle.
↑RÖSCH, Libuše; ZILYNSKÁ, Blanka. Jan Hus. Odvaha myšlenky, odvaha víry, odvaha smrti. 1.. vyd. Tábor: Husitské muzeum v Táboře, 2015. 254 s. ISBN978-80-87516-14-0. S. 254.