Wikipedista:ZdennyRakky/Pískoviště

Friedrich Kuhlau

(Daniel) Friedrich (Rudolph) Kuhlau (11. září 1786 Uelzen – 12. března 1832 Kodaň) byl v Německu narozený dánský klavírista a hudební skladatel z přelomu klasicismu a romantismu.

Život

Narodil se v rodině vojenského kapelníka. Když byl dítě, rodina se přestěhovala s regimentem Lüneburgu a Brunswicku. Ve 14 dokončil školu a odešel do Hamburku studovat hudební teorii a skladbu ke kantoru chrámu sv. Kateřiny jménem C. F. Schwenke, který byl jako choralista vyškolen Marpurgem a Kirnbergerem. Během pobytu v Hamburku publikoval své rané skladby: písně, skladby pro flétnu a klavír. Od roku 1804 dával řádné klavírní recitály.

Po napadení Hamburku Napoleonovými vojsky v roce 1810 K. přesídlil do Kodaně a začal se život jako klavírista a skladatel.

V lednu 1811 koncertoval v Královském divadle a mimo jiné hrál svůj Klavírní koncert op. 7, který později dedikoval Weysemu.

O dva roky později byl jmenován dvorním komorním hudebníkem a následujícího roku uvedli v Královském divadle jeho singspiel Hrad loupežníků (K. první divadelní úspěch).

V letech 1816-17 byl sbormistrem v Královském divadle a během té doby byla uvedena jeho první opera Kouzelná flétna, byť měla menší úspěch než Loupenžnický hrad.

K. si získal reputaci jako koncertní pianista ve Skandinávii, hlavně ve Švédsku; získal mnoho žáků z řad švédské šlechty.

1821 a znovu 1825 navštívil Vídeň, během druhého pobytu se setkal a spřátelil s Beethovenem. Jako klavírista se K. zasloužil o propagaci Beethovenova díla.

1828 byl jmenován čestným profesorem.

Poslední rok jeho života poznamenal požár jeho domu, který zničil všechny nepublikované rukopisy včetně 2. klavírního koncertu. Zdravotních následků požáru už se K. nezbavil.

Dílo

K. je znám hlavně svou klavírní hudbou, ta je hojně využívána při výuce klavíru, a zejména instruktivní klavírní literaturou (sonatinami).

Významný je K. klavírní koncert, určitými rysy odkazující k Beethovenovým raným klavírním koncertům.

K. nedosahoval nijak vysokých příjmů. Jeho tvorba pro flétnu se snaží uspokojit poptávku po této literatuře a přinést autorovi zisk. K. sám na flétnu vůbec nehrál – jeho přirozené intuici pomáhal flétnista královského orchestru. Nicméně veškeré jeho tvorba pro flétnu je v podstatě kofekční salónní hudbou.  

Externí odkazy

• http://www.soalitomerice.cz/soka-liberec/