Wikipedista:YjM/Universidad de Bohemia Occidental
Západočeská univerzita v Plzni | |
---|---|
latinsky Universitas Bohemiae occidentalis | |
Zkratka | ZČU |
Rok založení | 1991 |
Typ školy | veřejná |
Vedení | |
Rektor | doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček |
Prorektor pro rozvoj a vnější vztahy | doc. Ing. Vladimír Duchek, Ph.D. |
Prorektor pro studijní a pedagogickou činnost | doc. Ladislav Čepička, Ph.D. |
Prorektor pro výzkum a vývoj | prof. RNDr. Tomáš Kaiser, DSc. |
Prorektor pro kvalitu a projektovou činnost | PhDr. Tereza Šlehoferová, Ph.D. |
Kvestor | Ing. Petr Beneš |
Kancléř | Ing. Tereza Chvojková |
Předseda AS | RNDr. Petr Tomiczek, CSc. |
Počty akademiků (k roku 2016[1]) | |
Bakalářských studentů | 6873 |
Magisterských studentů | 3653 |
Doktorandů | 648 |
Akademických pracovníků | 1263 |
Další informace | |
Počet fakult | 9 |
Sídlo | Plzeň |
http://www.zcu.cz |
Západočeská univerzita v Plzni (zkracováno ZČU) je univerzitní česká vysoká škola se sídlem v Plzni, která byla založena roku 1991 sloučením Vysoké školy strojní a elektrotechnické a Pedagogické fakulty v Plzni.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vzniku univerzity předcházely dvě starší vysokoškolské instituce – Vysoká škola strojní a elektrotechnická a Pedagogická fakulta v Plzni. Vysoká škola strojní a elektrotechnická vznikla v roce 1949 jako pobočka Českého vysokého učení technického v Praze. Dne 27. června 1950 byla z plzeňské VŠSE vytvořena oddělená fakulta v čele s děkanem a fakultní radou, aby z ní 1. října 1953 vznikla samostatná vysoká škola, řízená rektorem.[2] Roku 1960 došlo k rozdělení na fakulty strojní a elektrotechnickou a v roce 1990 pak vznikly fakulty aplikovaných věd a ekonomická. Pedagogická fakulta vznikla v roce 1948 jako pobočka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Od roku 1953 byla jen Vyšší pedagogickou školou, pak od roku 1959 Pedagogickým institutem a od roku 1964 samostatnou Pedagogickou fakultou. Dne 28. září 1991 byly obě vysoké školy zákonem č. 314/1991 Sb. sloučeny do vysoké školy s názvem „Západočeská univerzita“.[3] Tu oficiálně tvořilo celkem 5 fakult – Fakulta aplikovaných věd, Fakulta ekonomická, Fakulta elektrotechnická, Fakulta pedagogická a Fakulta strojní.[2]
V letech 1992–1993 došlo k přesunu Fakulty aplikovaných věd a Fakulty strojní do nového univerzitního areálu na tzv. Zelený trojúhelník Bory. Plán na jeho výstavbu byl přitom schválen již v roce 1973.[2]
V roce 1993 byla zřízena Fakulta právnická a v roce 1999 Fakulta humanitních studií,[4] která byla roku 2005 na návrh prvního děkana Ivo T. Budila[zdroj?!] přejmenována na Fakultu filozofickou. V roce 2004 byl zřízen Ústav umění a designu jako samostatný vysokoškolský ústav; v roce 2013 povýšil na Fakultu umění a designu. V roce 2008 se s univerzitou spojila soukromá Vysoká škola v Plzni a vznikla tak Fakulta zdravotnických studií.[5]
Na konci první dekády nového tisíciletí proběhla na Fakultě právnické plagiátorská aféra a skandál s údajnými, nicméně soudně neprokázanými,[zdroj?!] podvody v procesu udělování akademických titulů a řádného studia.[6]
Univerzita obdržela v roce 2009 certifikát DS Label, který je dokladem, že anglicko-český dodatek diplomu naplňuje formálně i obsahově požadavky doporučené Evropskou komisí. V roce 2012 pak univerzita obdržela certifikát ECTS Label. Ten je nejprestižnějším evropským oceněním v oblasti terciárního vzdělávání. Je považován za doklad naplnění strategických cílů univerzity v evropském prostoru vysokoškolského vzdělávání. Je tak jednou z 10 českých univerzit držících tento certifikát.[7][8]
V žebříčku vysokých škol U-Multirank skončila ZČU na 7. místě v kategorii ekonomické zapojení. Taktéž univerzita obdržela nejvyšší hodnocení A za společné publikování se svými průmyslovými partnery a počet absolventů zaměstnaných v regionu. Do zmíněného žebříčku se zapojilo 850 vzdělávacích institucí ze 70 zemí světa.[9]
Seznam rektorů
[editovat | editovat zdroj]- Vysoká škola strojní a elektrotechnická
- Prof. RNDr. Vojtěch Voleník (1953–1956)
- Prof. Ing. dr. Přemysl Breník (1956–1966)
- Prof. Ing. Emil Langer, DrSc (1966–1969)
- Prof. Ing. Stanislav Kubík, CSc. (1969–1985)
- Prof. Ing. František Plánička, CSc. (1985–1990)
- doc. RNDr. Jiří Holenda, CSc. (1990–1992)
- Západočeská univerzita
- doc. RNDr. Jiří Holenda, CSc. (1992–1998)
- prof. Ing. Zdeněk Vostracký, DrSc.(1998–2004)
- doc. Ing. Josef Průša, CSc. (2004–2011)
- doc. PaedDr. Ilona Mauritzová, Ph.D. (2011–2015)
- doc. Dr. RNDr. Miroslav Holeček (2015–současnost)
Fakulty a součásti
[editovat | editovat zdroj]Fakulta aplikovaných věd
[editovat | editovat zdroj]Fakulta aplikovaných věd je fakultou inženýrsko-přírodovědného profilu a klade si za cíl připravovat budoucí inženýry, magistry, bakaláře a doktory (Ph.D.) v oborech vyžadujících zvlášť hluboké znalosti matematiky, geomatiky, fyziky, mechaniky, stavitelství, informatiky a kybernetiky.
Fakulta ekonomická
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o fakultu ekonomického zaměření. Sídlo má v Plzni a v Chebu. Výuka se realizuje v pěti bakalářských programech, třech navazujících magisterských programech a v jednom doktorském programu.
Fakulta elektrotechnická
[editovat | editovat zdroj]Technická fakulta realizující studium v bakalářských, magisterských a doktorských studijních programech. Jedná se o jednu z nejstarších fakult univerzity.
Fakulta filozofická
[editovat | editovat zdroj]Fakulta humanitního zaměření. Studovat lze v 11 bakalářských a 14 navazujích magisterských programech. Taktéž se realizuje doktorské studium v 5 programech.
Fakulta pedagogická
[editovat | editovat zdroj]Fakulta pedagogická připravuje své studenty zejména k budoucímu povolání učitele. Nabízí studijní programy bakalářské (Bc.), magisterské (Mgr.) a doktorské (Ph.D.). Před vznikem ZČU fungovala jako samostatná pedagogická fakulta.
Fakulta právnická
[editovat | editovat zdroj]Jedna ze čtyř právnických fakult v České republice. Studium se provádí ve dvou studijních programech – Právo a Veřejná správa.
Fakulta strojní
[editovat | editovat zdroj]Na fakultě lze studovat dva bakalářské studijní programy (Strojní inženýrství a Strojírenství). V navazujícím magisterském programu škola nabízí 8 oborů. Na fakultě je možné studovat v doktorském studijním programu. Jedná se o jednu z nejstarších fakult univerzity.
Fakulta designu a umění Ladislava Sutnara
[editovat | editovat zdroj]Umělecká fakulta nesoucí jméno Ladislava Sutnara, plzeňského rodáka a česko-amerického designéra, která provozuje Galerii Ladislava Sutnara.
Fakulta zdravotnických studií
[editovat | editovat zdroj]Nejmladší fakulta Západočeské Univerzity. Studium probíhá ve 4 bakalářských studijních programech.
Ústav jazykové přípravy
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o pracoviště, které zajišťuje jazykovou výuku studentů ZČU. Poskytuje výuku osmi jazyků.
Výzkumné centrum Nové technologie
[editovat | editovat zdroj]Výzkumné centrum ZČU. Soustředí se na výzkum především v technické oblasti.
Jednotky fakult
[editovat | editovat zdroj]Centrum technického a přírodovědného vzdělávání a výzkumu
[editovat | editovat zdroj]CTPVV slouží jako zázemí fakultě aplikovaných věd. Cílem projektu vytvoření objektu, který umožní posílení a zkvalitnění výuky studentů FAV. Budova centra je propojena s NTIS.
Nové technologie pro informační společnost
[editovat | editovat zdroj]Na fakultě aplikovaných věd bylo v roce 2014 vybudováno evropské centrum excelence, Nové technologie pro informační společnost. Výzkumné programy centra jsou zaměřené na výzkum, vývoj a inovace v oboru informační společnosti a materiálů.
Centrum afrických studií v Etiopii
[editovat | editovat zdroj]ZČU založila v první polovině roku 2014 pobočku v Etiopii. Byla zřízena na univerzitě v Jimmě jako společné vzdělávací a výzkumné pracoviště pod názvem Centrum afrických studií. Univerzita tak učinila se záměrem stát se ohniskem výzkumu a vzdělávání zaměřeného na subsaharskou Afriku.[10] [11]
Katedra tělesné výchovy a sportu
[editovat | editovat zdroj]Je součástí fakulty strojní a zajišťuje tělesnou výchovu studentům celé univerzity.
Univerzitní knihovna
[editovat | editovat zdroj]Univerzitní knihovna ZČU v Plzni byla zřízena v roce 1998. Tvoří ji 5 dílčích knihoven: Knihovna Bory, Filozofická a právnická knihovna, Knihovna zdravotnických studií, Pedagogická knihovna a Ekonomická knihovna v Chebu. Součástí univerzitní knihovny jsou i Oddělení vydavatelství a Oddělení tiskových služeb.
Centrum informatizace a výpočetní techniky
[editovat | editovat zdroj]Centrum informatizace a výpočetní techniky provozuje a rozvíjí informační technologie a informační systémy pro potřeby ZČU. Je zde také vyvíjen informační systém pro administraci studijní agendy IS/STAG, který užívá 16 vysokých škol a univerzit v Česku.
Mezinárodní letní jazyková škola
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1990 se každoročně koná Mezinárodní letní jazyková škola. Kromě českého jazyka pro cizince nabízí letní škola studium angličtiny, němčiny, francouzštiny, ruštiny, španělštiny, italštiny a od léta 2006 i portugalštiny. O výuku cizích jazyků zajišťují jak domácí učitelé, tak rodilí mluvčí. Počet zájemců o letní školu každý rok stoupá. V rocích 2005 a 2006 bylo dosaženo 700, v roce 2007 přesáhla návštěvnost 800. Od roku 1996 se letní škola koná na kampusu Bory.[12]
Techmania
[editovat | editovat zdroj]Univerzita je jedním ze zřizovatelů vědeckého centra Techmania. Cílem projektu je „podnítit nebo posílit zájem veřejnosti o vědu a techniku a inspirovat děti a mládež ke spojení jejich profesní kariéry s výzkumem a technickými obory.“
ArtCamp
[editovat | editovat zdroj]Od roku 2005 pořádá Fakulta Designu a Umění Ladislava Sutnara mezinárodní letní školu umění, neboli ArtCamp. Koná se většinou během července a jeho cílem je umožnit zájemcům o umění projevit svůj talent, setkání se s českými i zahraničními odborníky umění, případně připravit zájemce k přijímacím zkouškám na umělecké vysoké školy.
Zámek Nečtiny
[editovat | editovat zdroj]ZČU je vlastníkem zámku Nečtiny, který slouží jako její školící a rekreační středisko. Jsou zde kapacity pro konference a školení, sportovní a turistické akce, ubytování a stravování, možnost individuální rekreace. Zámecký park je volně přístupný veřejnosti.
Akademici Plzeň
[editovat | editovat zdroj]Akademici Plzeň jsou hokejovým týmem Západočeské univerzity. Tým pořádá každoroční hokejovou bitvu o Plzeň, kdy se střetnou hráči ZČU s týmem lékařské fakulty UK.[13]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Výroční zpráva o činnosti Západočeské univerzity v Plzni za rok 2016 [online]. Západočeská univerzita v Plzni [cit. 2017-11-25]. S. 139, 162. Dostupné online.
- ↑ a b c 10 let Západočeské univerzity v Plzni. 1. vyd. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2001. 40 s. ISBN 80-7082-886-2.
- ↑ § 1 písm. c) a § 4 zákona č. 314/1991 Sb., o zřízení o zřízení Slezské univerzity, Jihočeské univerzity, Západočeské univerzity, Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a Ostravské univerzity. Dostupné online.
- ↑ Profil fakulty [online]. Fakulta filozofická Západočeské univerzity [cit. 2017-04-13]. Dostupné online.
- ↑ Historie [online]. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni [cit. 2015-03-07]. Dostupné online.
- ↑ MORAVEC, Václav. Josef Průša, rektor Západočeské univerzity. Rádio Impuls [online]. 2009-11-03 [cit. 2015-03-07]. Dostupné online.
- ↑ ODSTRČILOVÁ, Helena. České univerzity dostaly ocenění za výbornou podporu mobility studentů. Novinky.cz [online]. 2009-06-23 [cit. 2014-09-25]. Dostupné online.
- ↑ Západočeská univerzita získala prestižní certifikát. Qap.cz [online]. 2013-01-23 [cit. 2014-09-25]. Dostupné online.
- ↑ ULBRICH, Martin. ZČU vévodí univerzitám v ekonomickém zapojení, ukázal nový žebříček EU. StudentMag [online]. 2014-7-19 [cit. 2014-07-08]. Dostupné online.
- ↑ Čeští studenti vytvořili výzkumné pracoviště v Etiopii. Lidovky.cz [online]. 2014-02-20 [cit. 2014-09-25]. Dostupné online.
- ↑ OUDOVÁ, Alena. Západočeská univerzita založila v Etiopii Centrum afrických studií. Novinky.cz [online]. 2014-02-9 [cit. 2014-09-25]. Dostupné online.
- ↑ Ingo Herzig. Mezinárodní letní jazyková škola v Plzni. In: Globalizace versus regionalismus. Technická univerzita Liberec 2006, s. 365–371, ISBN 80-7372-088-4
- ↑ Strhne se další hokejová bitva o Plzeň. ZČU zaútočí na hattrick. Plzeňský Deník. 2015-09-20, roč. 2015. Dostupné online [cit. 2015-11-03].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu YjM/Universidad de Bohemia Occidental na Wikimedia Commons
- Oficiální webová stránka
- Oficiální facebookový profil univerzity
- Studentský informační server