Wikipedista:Vendula AND/Pískoviště
Toto je moje pískoviště.
[editovat | editovat zdroj]Ústřední knihovna
[editovat | editovat zdroj][editovat | editovat zdroj]
Ústřední knihovna sídlí v domě čp. 98/I na Mariánském náměstí na Starém Městě, s bočními fasádami v ulicích Valentinská 2 a Žatecká 1. Byla postavena v letech 1925–1928 podle projektu Františka Roitha z prostředků Pražské městské pojišťovny. Byla to první účelová knihovnická stavba v Československu a zároveň jedna z nejmodernějších v Evropě. Byla dimenzována pro širokou škálu nejen knihovnických, leč i koncertních, osvětových a výstavních činností. Rozsáhlé a moderně pojaté skladištní zázemí umožňovalo dynamický růst knihovního fondu. Budovu vystavěly firmy Václava Nekvasila a bratří Kavalírů. Dílčí přestavby se uskutečnily v letech 1936-1937 a 1939 (arch. Jan Sokol pro sbírku starého umění), 1958, 1963 (úprava hlediště velkého sálu) a 1988-1989 (Bohumil Fantaː zastřešení dvora).[1] Poslední rekonstrukce proběhla v letech 1996–1997 a restaurátoři se snažili budovu uvést do stavu, v jakém vítala první čtenáře před sedmdesáti lety.
Ve foyer budovy je od roku 1998 umístěn tzv. Idiom, sloup z 8000 knih, slovenského umělce Mateje Kréna.
Hlavní vchod kryje pětiosý portikus. V jeho oknech jsou dekorativní mříže podle návrhu Karla Štipla, a nad nimi malé tympanony s pěti plastikami, symbolizujícími odvětví lidské práce. Na portiku je na balkóně 1. patra umístěno šest soch alegorií umění od sochaře Ladislava Kofránka. Sochy představují po řadě literaturu, sochařství, hudbu, filosofii, drama a stavitelství. Plocha fasády je obložena hořickým pískovcem a dělí ji jednoduché římsy. Plastickou výzdobu se znaky města Prahy má i tympanon nad levým bočním vchodem v podloubí, vedoucím do rezidence pražského primátora.
Informační středisko v Ústřední knihovně
[editovat | editovat zdroj][editovat | editovat zdroj]
Informační středisko vzniklo v roce 1998 po celkové rekonstrukci Ústřední knihovny, při které došlo jak ke stavebním úpravám, tak k úplné automatizaci knihovnických agend. Informační středisko bylo vytvořeno za účelem poskytování informací o Městské knihovně v Praze (provozní doba, poskytované služby, knihovní fond, vyhledávání v elektronickém katalogu), dále poskytování faktografických (vyhledávání konkrétních informací), bibliografických (vytvoření seznamu titulů k danému tématu) a referenčních informací (informace o tom, kde jinde by vám odborně pomohli). Služby Informačního střediska mohou bezplatně využívat všichni návštěvníci hlavního města, jelikož k jeho využívání není potřeba vlastnit čtenářský průkaz. K vyhledávání informací knihovníci využívají příruční fond, elektronické zdroje, elektronický katalog, Internet, informační materiály (např. letáky, brožury). Jelikož je Informační středisko součástí Ústřední knihovny, je provozní doba stejná jako v knihovně.
K vyhledávání informací knihovníci využívají elektronické zdroje, elektronický katalog a internet. Najdete zde také letáky s nabídkou kulturních programů a propagační materiály pražských (případně celostátních) institucí a organizací.
Ústřední knihovna nabízí i několik počítačů s přístupem na internet a s možností využít např. kancelářský program LibreOffice, MS Office, prohlížet e-zdroje, poslechnout si audiální i audio-vizuální dokumenty z CD, CD-ROM, Blu-ray a DVD z fondu knihovny a také s možností černobílého i barevného tisku (jedná se však o placenou službu). Handicapovaní uživatelé mohou využít počítač s bezbariérovým přístupem k internetu. Používání počítačových stanic se řídí pravidly.[2]
Mezi elektronické zdroje, které Informační středisko nabízí, patří např. databáze Anopress (jedná se o kompletní mediální archiv od roku 1996) a Beck-online (denně aktualizovaná sbírka právních předpisů). Další databáze jsou dostupné i z domova (např. EBSCO, Oxford Music Online, Naxos Music Library).
Pragensia
[editovat | editovat zdroj]Součástí Informačního střediska je specializované oddělení – Pragensia. K prezenčnímu studiu je uživatelům k dispozici fond, který obsahuje téměř 9000 knihovních jednotek a každým rokem se jeho počet navyšuje. Ve fondu se nacházejí monografie, brožury, průvodce, plány, mapy, regionální tisky, periodika, soubory výstřižků na jednotlivá pragensijní témata a CD-ROMy. Fond je uspořádaný tematicky:
- pražské dějiny, politika a ekonomika
- pražská kultura, umění a společnost
- pražský místopis
- pražská příroda, věda a technika
- beletrie o Praze
Většina historických pragensií (vydání do r. 1950) byla digitalizovaná v rámci projektu HISPRA a je zpřístupněna prostřednictvím Digitální knihovny Kramerius. Oddělení Informační středisko/Pragensia se věnuje digitalizaci dalšího novodobého fondu i nadále.[3]
Dílna
[editovat | editovat zdroj][editovat | editovat zdroj]
Prostor nabízející zájemcům místo pro coworking, studium, setkávání a spoustu dalších aktivit, které buď pořádá Městská knihovna nebo si je zde může veřejnost uspořádat sama. Dílna může celkově hostit až 25 lidí pohodlně sedících u stolů, k tomu je ještě dalších 20 skládacích židlí, které lze uspořádat například jako hlediště. Užití Dílny je zdarma, pokud má alespoň jeden z dvojice či skupiny platný čtenářský průkaz.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ VLČEK, Pavel a kolektiv. Umělecké památky Prahy. Staré Město a Josefov. vyd. Praha: Academia, 1995. S. 174-175.
- ↑ WEBEDITOR. Internet v knihovně - Městská knihovna v Praze. www.mlp.cz [online]. [cit. 2024-09-09]. Dostupné online.
- ↑ WEBEDITOR. Pragensia - Městská knihovna v Praze. www.mlp.cz [online]. [cit. 2024-09-09]. Dostupné online.