Přeskočit na obsah

Wikipedista:Vajnd/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Pokusy, zkoušky, a pod.

[editovat | editovat zdroj]
A
Chybí zde svobodný obrázek
Umístění
StátČeskoČesko Česko




Kunčina

Obec Kunčina (německy Kunzendorf)[1] se nachází v okrese Svitavy, v kraji Pardubickém, cca 4 km severozápadně od Moravské Třebové. Žije zde přibližně 1 400[2] obyvatel. Obec je složena ze dvou částí. Část obce Nová Ves byla samostatnou obcí. Od roku 1976 je Nová Ves místní částí obce Kunčina.[3]

V obci se nachází obecní úřad, pošta, Mateřská školka, Základní škola, dvě prodejny potravin, dvě pohostinství, Kulturní dům.[4], dvě knihovny,[5]

Části obce

[editovat | editovat zdroj]

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1270. Na listině vydané převorem Oldřichem z kláštera augustiniánů-poustevníků v Koruně Panny Marie byl zmiňován Herold, rychtář vesnice Kunčina.[6] Vesnice byla založena kolonisty z německých zemí ve 13. století. Tehdy se název obce objevuje ve tvaru Velká nebo Stará Kunčina. V roce 1365 se udává pod názvem Cuczendorf jako součást moravskotřebovského panství. V roce 1408 obdržela vesnice Kunčina právo odúmrtí od pánů z Kunštátu.[7]

Svobodný dvůr

Nacházel se jihovýchodně od vesnice. Ve 14. století vlastnili dvůr páni z Boskovic. V roce 1431 dvůr prodala Alžběta z Myslína janu z Boskovic. V letech 1486-1492 byl zmiňován na dvoře Jan Šedík z Kunčiny. Dvůr byl následně v držení Pavla Abštorfského z Wojenic. V roce 1571 získal dvůr koupí Jan z Boskovic a na Třebové. V roce 1572 koupil dvůr od Jana z Boskovic jeho služebník rytíř Jindřich Čadrban z Hostovic. V roce 1573 získala dvůr po jeho smrti sestra Kunka. V roce 1575 připadl dvůr opět Janovi z Boskovic. V roce 1582 jej od Jana z Boskovic koupil Zikmund z Čišvice a Borové. V roce 1513 obdržela dvůr po jeho smrti Zuzana Panvicová z Merzdorfu. Její sestra Asina prodala dvůr a mlýn v roce 1596 Rafaelu Zavadskému ze Závadky, jenž roku 1607 obdržel privilegia od Ladislava Velena ze Žerotína. V roce 1702 přešel dvůr sňatkem na rod Zoffel.[8]

Pamětihodnosti

[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Kunčině.

  • Kostel svatého Jiří
  • Fara se sochou sv. Ondřeje. Sochu světce pochází od sochaře Jana Kammereitha.
  • Terasa se sochami před kostelem - původními německými obyvateli nazývaná jako Čtrnáct pomocníků v nouzi. Vytvořena v dílně Jana Sturmera
  • Sousoší Kalvarie
  • Stará škola
  • Dům konventu Benediktýnů. Místnost s rostlinnými motivy na stropě, v níž byly slouženy mše.
  • Socha svatého Floriána
  • Socha svatého Rocha
  • Venkovská usedlost čp. 148. V noci na 2.2.2017 dosud udržovaná a obývaná památka (datovaná do roku 1784) podlehla rozsáhlému požáru.[9]
  • Venkovská usedlost čp. 152

Přírodní poměry

[editovat | editovat zdroj]

Obyvatelstvo

[editovat | editovat zdroj]
Vývoj počtu obyvatel a domů[10]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1988 1991 2001
Počet obyvatel 1352 1353 1395 1386 1285 1226 1330 887 955 930 933 828 851
Počet domů 199 207 202 203 206 205 226 216 195 200 225 247 272

Obecní správa a politika

[editovat | editovat zdroj]

Obec má desetičlenné obecní zastupitelstvo. V čele obce je starosta Bc. Miroslav Kubín.[11]

Obec je členem mikroregionu Moravskotřebovska a Jevíčska a Dobrovolného svazku obcí Moravskotřebovský vodovod.[12]

Školství

[editovat | editovat zdroj]

Obec je zřizovatelem Mateřské školy a základní školy.[13]

Mateřská škola Kunčina

Mateřská škola Kunčina provozuje v obci dvě pracoviště (Kunčina, Nová Ves).[14] Mateřská škola v Kunčině se nachází v budově číslo popisné 88 sloužící jako základní škola. Místní mateřská škola byla založena pro děti pracujících matek v roce 1951. Původně se nacházela v budově někdejší ZDŠ číslo popisné 90.[15]


Ředitelka: Bc. Hana Fafilková[16]


Základní škola Kunčina

Původní škola se nacházela v dnešní budově Mateřské školy.[15] Základní škola sídlí v nově postavené budově, která byla slavnostně otevřena 19. 6. 1960.[17]


Ředitelé ZŠ Kunčina[18]

Miroslav Navrátil      1950 – 1974

Jan Berka                1974 – 1991

Miloslava Hutirová    1991 – dosud

Hospodářství a doprava

[editovat | editovat zdroj]

Obcí prochází silnice III/36823. V místní části Kunčina se nachází vlaková zastávka na železniční trati Česká Třebová - Dzbel.

V obci se nachází 9 autobusových zastávek, linka 680881 Moravská Třebová - Kunčina, Nová Ves (Iredo 881).

V obci se nachází kulturní dům, klub důchodců, přírodní areál pod Skalkou.[19]


Tradiční akce obce[20]

  • Maškarní ples – únor
  • Pouťová zábava – na sv. Jiří (24. dubna)
  • Pálení čarodějnic – 30. dubna
  • Dětský den – sportovní odpoledne
  • Den matek – květen
  • Kunčinské tango – malá kopaná
  • Memoriál R.Brychty – červenec
  • Turnaj starých pánů – červenec
  • Vinobraní – září
  • Myslivecký večer – zábava – listopad
  • Mikulášská besídka – ZŠ + MŠ


Spolky a sdružení

V obci působí TJ Sokol Kunčina, Sbor dobrovolných hasičů Kunčina, Sbor dobrovolných hasičů Nová Ves, Myslivecké sdružení, Klub důchodců, Včelaři, Cyklisté - CK Čerti Kunčina,Motočerti,Jezdecký Klub Kunčina, Tenisté - TS Kunčina.[21]

Sportoviště [22]

[editovat | editovat zdroj]

- krytá tenisová hala

- Sportovní areál u nádraží

- Sportovní areál u Základní školy

- Přírodní areál Pod Skalkou

Spolky provozující sport

[editovat | editovat zdroj]

TJ Sokol Kunčina - fotbal, oddíl volejbal

CK Čerti Kunčina - cyklistický spolek

Motočerti

Jezdecký Klub Kunčina

Obcí vede cyklotrasa č. 182 Hradec Králové – Břeclav.[23][3] Turistická naučná cesta Hřebečské důlní cesty má v obci několik zastavení.[24]

Historické osobnosti

[editovat | editovat zdroj]
  • Franz Josef Zoffl (1853–1932), majitel svobodného dvora, zemský poslanec za všeněmce
  • Dr. Moriz Grolig (1844 - 1918), historik, středoškolský profesor na II. státním německém vyšším gymnáziu v Brně, autor historických studii k dějinám Moravskotřebovska.[25]

Současné osobnosti

[editovat | editovat zdroj]

Kateřina Papežíková - Mistryně světa v přesnosti přistání[26]

Miloš Kudýn - fotbalista, hráč Sparta Praha Olomouc

Libor Soldán - fotbalista, hráč a trenér, Synot Staré Město

  1. HOSÁK, LADISLAV. Historický mistopis země Moravskoslezské. 2. vyd. vyd. Praha: Academia xi, 1144 pages s. Dostupné online. ISBN 80-200-1225-7, ISBN 978-80-200-1225-8. OCLC 58412284 
  2. ROUCEK, J. S. Státní úrad statisticky. Statisticka ročenka Republiky Československé 1938. Books Abroad. 1939, roč. 13, čís. 3, s. 380. Dostupné online [cit. 2020-07-25]. ISSN 0006-7431. DOI 10.2307/40081246. 
  3. a b Historie obce Kunčina. www.obeckuncina.cz [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  4. Základní informace. www.obeckuncina.cz [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  5. Místní knihovny. www.obeckuncina.cz [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  6. VELÍMSKÝ, Tomáš. Hrabišici - páni z Rýzmburka. Praha: NLN - Nakladatelství Lidové noviny, 2002. 390 s. ISBN 80-7106-498-X. S. 77-78. 
  7. MARTÍNKOVÁ, Jana. Historie obce-Kunčina [online]. [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. 
  8. MARTÍNKOVÁ, Jana. Historie obce-Kunčina [online]. [cit. 2020-08-23]. Dostupné online. 
  9. Chráněná roubenka shořela, její obyvatelku zachránili dva mladíci. iDNES.cz [online]. 2017-02-03 [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  10. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  11. Popis úřadu. www.obeckuncina.cz [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  12. Členství v organizacích. www.obeckuncina.cz [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  13. Zřizované organizace. www.obeckuncina.cz [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  14. Mateřská škola Kunčina. www.mskuncina.cz [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  15. a b Naše MŠ | Mateřská škola Kunčina. www.mskuncina.cz [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  16. Personál | Mateřská škola Kunčina. www.mskuncina.cz [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  17. Naše škola - ZŠ Kunčina. www.zskuncina.cz [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  18. Naše škola - ZŠ Kunčina. www.zskuncina.cz [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  19. KUBÍN, Miroslav. Kulturní zázemí. www.obeckuncina.cz [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  20. S.R.O, World Media Partners. Představení obce - Kunčina. www.regionmtj.cz [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  21. Spolky a sdružení. www.obeckuncina.cz [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  22. ALEXANDR, Tomáš. Sportoviště v obci. www.obeckuncina.cz [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  23. Cyklotrasa č. 182 Moravská Třebová - Choceň - CYKLOTRASY.cz. cyklotrasy.cz [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  24. Hřebečské stezky a muzea - Mapa. www.hrebecskedulnistezky.cz [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  25. Historie obce Kunčina. www.obeckuncina.cz [online]. [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. 
  26. Osobnosti regionu. www.regionmtj.cz [online]. [cit. 2020-11-07]. Dostupné online. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Wikidata

Kostel sv. Jiří v Kunčině https://www.wikidata.org/wiki/Q28002595

MŠ Kunčina https://www.wikidata.org/wiki/Q61665493

ZŠ Kunčina https://www.wikidata.org/wiki/Q61666202

BIOINVEST Kunčina - https://www.wikidata.org/wiki/Q54943567

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Hřebečsko

[editovat | editovat zdroj]

Stránka na Wikipedii o Hřebečsku

Obce podle soudních okresů. Postupně bude doplněno.

Soudní okres Moravská Třebová

[editovat | editovat zdroj]

Soudní okres Svitavy

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Místopisný seznam Hřebečska - místopisný seznam měst, vesnic a samot, který vychází z mapy Hřebečského jazykového ostrova publikované v Mitteilungen zur Volkskunde des Schönhengster Landes z roku 1906, pro potřeby článku byl použit seznam z článku Místopisný slovník Hřebečska pro 19. a 20. století, který vyšel v Moravskotřebovských vlastivědných listech č. 13, 2002, s. 9-37