Přeskočit na obsah

Wikipedista:Tommasel/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
České dráhy, a.s.
Základní údaje
SídloPraha, ČR
Klíčoví lidéPetr Žaluda
Charakteristika firmy
Obrat▲ 41 000 mil. Kč (2010)[1]
Výsledek hospodaření▲ 491 mil. Kč (2011)[2]
Celková aktiva▲ 82 612 mil. Kč (2011)[2]
Vlastní kapitál▲ 42 301 mil. Kč (2011)[2]
Zaměstnanci26 417 (2012)[3]
Identifikátory
Oficiální webwww.cd.cz
IČO70994226
Skupina České dráhy
Základní údaje
SídloPraha, ČR
Klíčoví lidéPetr Žaluda
Charakteristika firmy
Obrat▲ 41 000 mil. Kč (2010)[1]
Výsledek hospodaření▲ 491 mil. Kč (2011)[2]
Celková aktiva▲ 82 612 mil. Kč (2011)[2]
Vlastní kapitál▲ 42 301 mil. Kč (2011)[2]
Zaměstnanci26 417 (2012)[4]
Identifikátory
Oficiální webwww.ceskedrahy.cz

Pískoviště

Co zapomínám

[editovat | editovat zdroj]

<br clear>

<gallery>

Image:Prague central train station - north.jpg|Pohled z horní, severní, části nové haly

Image:Prague central station-stores1.jpg|Obchody v pasáži vedoucí k ČD centru

</gallery>

ČD

[editovat | editovat zdroj]

Slovenská strela

[editovat | editovat zdroj]
1937 1950 1960 1968 1980 1990 1996 2005 2006 2009 2010 2011
Číslo vlaku MR 175/176 R 1/2 SC 134/135 SC 278/279
Jízda Bratislava – Brno 5:55–7:24 6:05–7:43 –7:05 5:54–7:14
Jízda Brno – Praha 7:27–10:16 7:46–11:02 7:07–9:30 7:16–9:42
Jízda Praha – Brno 18:35–21:24 18:18–21:37 18:26–20:49 18:13–20:36
Jízda Brno – Bratislava 21:27–22:55 21:38–23:12 20:51– 20:38–21:58
Jízdní doba Brno – Praha 2 h 49 min 3 h 16 min 2 h 26 min
Jízdní doba Praha – Brno 2 h 49 min 3 h 19 min 2 h 23 min
Jízdní doba Bratislava – Praha 4 h 21 min 4 h 57 min 3 h 48 min
Jízdní doba Praha – Bratislava 4 h 20 min 4 h 54 min 3 h 45 min
Dalších zastávek 0 1 3 2
Poznámka motorový motorový pendolino

aktuální:

Rok začátku jízdního řádu 1937 1950 1967 1995 2010
Číslo vlaku MR 175/176 R 1/2 expres 15/16 IC 74/75 SC 278/279
Jízda Bratislava – Brno 5:55–7:24 6:05–7:43 4:24–6:18 5:50–7:26 5:54–7:14
Jízda Brno – Praha 7:27–10:16 7:46–11:02 6:25–10:10 7:30–10:45 7:16–9:42
Jízda Praha – Brno 18:35–21:24 18:18–21:37 18:15–21:48 16:48–19:58 18:13–20:36
Jízda Brno – Bratislava 21:27–22:55 21:38–23:12 21:54–23:44 20:02–21:36 20:38–21:58
Jízdní doba Brno – Praha 2 hod 49 min 3 hod 16 min 3 h 45 min 3 h 15 min 2 h 26 min
Jízdní doba Praha – Brno 2 hod 49 min 3 hod 19 min 3 h 33 min 3 h 10 min 2 h 23 min
Jízdní doba Bratislava – Praha 4 hod 21 min 4 hod 57 min 5 hod 46 min 4 h 55 min 3 h 48 min
Jízdní doba Praha – Bratislava 4 hod 20 min 4 hod 54 min 5 hod 29 min 4 h 48 min 3 h 45 min
Dalších zastávek (na V+Z od Brna) 0 1 1+1 2+3 2
Poznámka motorový motorový přes Havlíčkův Brod s lokomotivou pendolino

http://parostroj.net/vozidla/M290/M290.htm

http://www.railpage.net/modules/news/article.php?storyid=1132

http://www.railpage.net/modules/news/article.php?storyid=935

http://www.odbornecasopisy.cz/index.php?id_document=43245

http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-2523/

http://www.ceskedrahy.cz/tiskove-centrum/tiskove-zpravy/-8871/ TK ČD - Sl. strela pendolinem

Cite: "Novinkou je opětovné zavedení velmi rychlého ranního spojení Bratislavy s Prahou vlakem SC Slovenská strela, který bude veden jednotkou pendolino a nabídne o cca 20 minut rychlejší spojení obu metropolí než běžné vlaky EuroCity na této trati. Doba jízdy bude přibližně 3 a ¾ hodiny. Pendolino se bude vracet z Prahy do Bratislavy večer."

Technické požadavky pro vysokorychlostní vlaky - výběr

[editovat | editovat zdroj]

Vyšší rychlosti se pojí i s vyššími silami působící na vlak, železniční infrastrukturu, cestující i okolí trati. Bylo potřeba najít rozumné parametry vlaku i infrastruktury, které by byly bezpečné, pro cestující i okolí trati přijatelné a neznamenaly by neúměrné investice.(self)

4.2.7 Povinně monitorované funkce a zařízení

  • obsluha dveří
  • zjišťování nestability
  • palubní systém pro sledování stavu nápravových ložisek
  • použití záchranné brzdy pro cestující
  • brzdový systém
  • zjištění bezpečnosti proti vykolejení
  • detekce požáru
  • porucha zařízení pro kontrolu bdělosti strojvedoucího

U vlaků třídy 1 rovněž připojen k palubnímu vlakovému diagnostickému zařízení pro záznam dat, aby bylo umožněna nezbytná zpětná sledovatelnost (černá skříňka).

  • Délka vlaků nesmí přesáhnout 400 m. Je přípustná odchylka 1 % s cílem zlepšit aerodynamické vlastnosti

přední a zadní části vlaku.

  • Celková hmotnost vlaku nesmí překročit 1 000 t.
  • Individuální statické hmotnosti na nápravu nesmí být nižší než 5 t.
  • Zrychlení nebo zpomalení vlaku nesmí překročit 2,5 m/s2.
Maximální provozní rychlost v (km/h) 190 ≤ v ≤ 200 200 < v ≤ 230 230 < v < 250 v = 250 v > 250
Třída 1 nemá význam ≤ 18 t ≤ 17 t
Lokomotivy a hnací hlavové vozy třídy 2 ≤ 22,5 t ≤ 18 t nelze
Ucelené jednotky třídy 2 ≤ 20 t ≤ 18 t nelze
Vozy tažené lokomotivou třídy 2 ≤ 18 t nelze

Brzdění

[editovat | editovat zdroj]

Úroveň brzdného výkonu

[editovat | editovat zdroj]

4.2.4 Brzdění

Při rychlosti (km/h) 350–300 300–230 230–170 170–0
nouzové brzdění s odpojením specifického zařízení 0,75 0,9 1,05 1,2
nouzové brzdění s odpojením specifického zařízení
a za nepříznivých povětrnostních podmínek		 0,75 0,9 1,05 1,2
Provozní brzdění (minimální střední úrovně) 0,30 0,35 0,6 0,6

U provozního brzdění je ekvivalentní střední doba uvedení v činnost nanejvýš 2 s. U nouzového brzdění je součet doby prodlení a poloviny doby náběhu brzdy[Pozn. 1] nanejvýš 3 s. [5]

4.2.8.1 Požadavky na trakční výkon Minimální střední zrychlení

Při rychlosti (km/h) 0–40 0–120 0–160 při max. rychlosti
pro třídu 1 (m/s2) 0,40 0,32 0,17 0,05
pro třídu 2 (m/s2) 0,30 0,28 0,17 0,05

Vzdálenost po železnici

[editovat | editovat zdroj]

Vzdálenost největších měst České republiky od Prahy hlavního nádraží po železnici. Výčet obsahuje všechna krajská města, řazení je podle počtu obyvatel. Ve městě je uvedeno nádraží hlavní, kilometry jsou tarifní, které se mohou lišit od fyzických.[6]

Nádraží Tarif. km Nádraží Tarif. km Nádraží Tarif. km
Brno hl. n. 255 Ostrava hl.n. 356 Plzeň hl. n. 250
Liberec 140* Olomouc hl.n. 250 Ústí nad Labem hl. n. 106
Hradec Králové hl. n. 116 České Budějovice** 169 Pardubice hl. n. 104
Havířov 374 Zlín střed 311 Kladno 31
Most 152 Karviná hl.n. 379 Opava východ*** 379
Frýdek-Místek 377 / 378**** Karlovy Vary 236 Jihlava 163
  • Přes Všetaty
    • Přes Tábor, 2012
      • Přes Ostravu-Svinov
        • 377 přes Ostrava-Svinov a Ostrava-Kunčice / 378 přes Ostrava hl. n.

Wien Hbf

[editovat | editovat zdroj]

Nástupiště, koleje

[editovat | editovat zdroj]

Der Hauptbahnhof wird oberirdisch über fünf Inselbahnsteige (oder Mittelbahnsteige) mit je zwei Gleisen sowie zwei Durchfahrtsgleise ohne Bahnsteig verfügen. Entsprechend der Bahnsteignummerierung der ÖBB werden diese zehn Bahnsteige bzw. Gleise von Nord nach Süd mit 3 bis 12 bezeichnet, da die Nummern 1 und 2 für die unterirdische S-Bahn-Station vorgesehen sind:

  • Über die Gleise 3 und 4 (Bahnsteiglänge 340 m[7]) werden die Linien S60 und S 80[7] in die S-Bahn-Stammstrecke Richtung Meidling und weiter zur Westbahn eingebunden.
  • Die Gleise 5 und 6 (420 m) sollen von Eilzügen zur Süd- und zur Westbahn benützt werden.[7]
  • Die Gleise 7 und 8 (450 m)[7] sollen dem Süd-West-Umsteigeverkehr gewidmet werden.
  • Die Gleise 9 und 10 (450 m)[7] sollen dem Umsteigeverkehr zwischen Nord- und Ostbahn dienen.
  • Die Gleise 11 und 12 (Bahnsteiglänge 450 m)[7] sollen die Züge Richtung Stadlau (Laaer Ostbahn und Marchegger Ostbahn) aufnehmen.
  • Die zwei für Güterzüge vorgesehenen Durchfahrtsgleise ohne Bahnsteige werden sich zwischen den Gleisen 8 und 9 sowie am südlichen Rand in Anschluss an Gleis 12 befinden; sie dienen als Ersatz für den bereits aufgelassenen Steudeltunnel.

Die beiden bestehenden Seitenbahnsteige der Schnellbahn-Haltestelle Wien Südtiroler Platz werden informationstechnisch als Gleise 1 und 2 in den Hauptbahnhof integriert. Die Entscheidung, diesen beiden Gleisen, die auf 210 m Bahnsteiglänge ausgebaut wurden, die Nummern 1 und 2 vorzubehalten, ergab sich daraus, dass die Haltestelle nach ihrer Umbenennung in elektronischen Zuganzeigen als Teil des Hauptbahnhofs aufscheinen wird und dass diese beiden Gleise auf Grund des dichten S-Bahn-Intervalls die meistbefahrenen unter diesem Bahnhofsnamen sein werden.

Jelen

[editovat | editovat zdroj]

a[8]

iDNES

[editovat | editovat zdroj]

A[9] [10]

ČTK

[editovat | editovat zdroj]

A[11]

Wikinástroje

[editovat | editovat zdroj]

Počet editací

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Doba náběhu brzdy je definována jako čas potřebný k dosažení 95 % požadované brzdné síly.

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b Annual Report of the České dráhy, a.s. for the Year 2010, auditor Deloitte Audit s.r.o.
  2. ↑ a b c d e f Annual Report 2011 of the České dráhy Group, auditor Deloitte Audit s.r.o., PDF, 5,7 MB
  3. ↑ Průměrný přepočtený počet zaměstnanců skupiny Česká dráhy za první pololetí roku 2012 činí dle publikované pololetní zprávy 26 417 osob.
  4. ↑ Průměrný přepočtený počet zaměstnanců skupiny Česká dráhy za první pololetí roku 2012 činí dle publikované pololetní zprávy 26 417 osob.
  5. ↑ Rozhodnutí komise ES 2008/232/ES, kap. 4.2.3. - 4.2.4
  6. ↑ Vlaková spojení na IDOSu, zjišťováno 7. května 2012.
  7. ↑ a b c d e f Hauptbahnhof Wien behindert Ausbau der ÖBB. In: Eisenbahn Österreich, 1/2007, S. 50.
  8. ↑ JELEN, Jiří; SELLNER, Karel. Svět rychlých kolejí. Praha: NADATUR spol. s r.o., 1996. 163 s. ISBN 80-85884-76-3. 
  9. ↑ Dráhy o víkendech omezí nenáviděné „koženky“. Na rychlíky nasadí Elefanty [online]. iDNES.cz, 2013-03-17 [cit. 2013-03-18]. Dostupné online. 
  10. ↑ SŮRA, Jan. Dráhy o víkendech omezí nenáviděné „koženky“. Na rychlíky nasadí Elefanty. iDNES.cz [online]. 2013-03-17 [cit. 2013-03-18]. Dostupné online. 
  11. ↑ Téměř sto procent obyvatel Falkland chce zůstat pod Británií. ceskenoviny.cz [online]. 2013-03-12 [cit. 2013-03-12]. Dostupné online. ISSN 1213-5003. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Wikipedista:Tommasel/Pískoviště&oldid=13798505“