Wikipedista:Tomáš Chrástecký/Kostel svatého Petra a Pavla (Načeradec)
Farní kostel sv. Petra a Pavla v Načaradci[editovat | editovat zdroj]
Úvod[editovat | editovat zdroj]
Farní kostel sv. Petra a Pavla se nachází uprostřed Podblanicka ve městečku[p 1] Načeradec (okres Benešov). Tato oblast je známá pro svou vysokou koncentraci gotické sakrální architektury. Ona hojnost má svůj původ v kolonizačních aktivitách, které probíhaly od 12. do 14. století. První zmínka o Načeradci a o kostelu sv. Petra a Pavla pochází z roku 1184 z Jarolochova letopisu. Píše zde o převozu zesnulého opata Gotšalka, kterému byla právě v Načeradci sloužena mše.[1][2][3] [4]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Od 12. do 13. století sloužilo městečko jako typická ústřední lokalita oblasti Podblanicka, tehdy domény Vítkovců, nepřesahující mikrokulturu regionu. nejdříve spadal pod lucemburské území, následně oblast ovládal klan pánů ze Šelmberka.[4][2][1]
Stavební vývoj načeradského farního kostela sledujeme především na rozšiřování půdorysu. Tento proces lze rozdělit do tří hlavních částí, ve kterých vynikly tři základní komponenty kostela, věž-loď-presbytář. [4][3]
Chronologie stavebního vývoje kostela ve středověku[editovat | editovat zdroj]
Románská etapa[editovat | editovat zdroj]
Z první, románské, v té době zděné verze kostela, se dochovala téměř v nezměněné formě západní hranolovitá věž. Ta byla v prvním patře zpřístupněna od západu vedeným venkovním vstupem. Na východ se patro v plné šíři otevíralo do lodi, ve které se nacházela zděná tribuna. Z oné tribuny se dochovaly pouze zbytky klenebního pole. Více se z románské etapy nedochovalo, je tedy těžké dourčit původní půdorys, nicméně můžeme se domnívat, že stavba byla zakončena apsidou. [5]
První zmínku o kostele nacházíme z roku 1184, nicméně informace se nezabývá formou kostela, není tedy možné určit zda se nejednalo o dřevěnou stavbu. Vznik kamenného kostela tedy musíme datovat od poloviny 12. do poloviny 13. Století. [5][4]
První gotická etapa[editovat | editovat zdroj]
V první gotické etapě dochází k odstranění východní a jižní zdi románského kostela, půdorys dostává téměř čtvercový tvar. Tato půdorysná forma přetrvává dodnes. Jen z otisku štítu nad vítězným obloukem a ze spáry ve zdivu se domníváme, že loď byla podstatně nižší.[6]
Při novověkých úpravách zanikla většina středověkých architektonických detailů, až na západní portál, ten nicméně nemůžeme zařadit do konkrétní fáze. Je možné ho zařadit pouze do 14. století.[7]
O podobě presbytáře z první gotické etapy nebyly dosud nalezeny žádné zmínky. Jasné je jen to, že jeho přestavba odděluje první gotickou etapu od druhé. [7]
Závěr boční kaple zanikl pravděpodobně při pozdější barokní přestavbě. Z nálezové situace se ale domníváme, že ho tvořil pravoúhlý, či pětiboký tvar. [7]
Druhá gotická etapa[editovat | editovat zdroj]
Jako vyvrcholení středověkého stavebního vývoje považujeme výstavbu nynějšího presbytáře[8]. Ten byl vůči kostelu značně předimenzovaný. Z průzkumu zdiva plynou jisté nejasnosti, ohledně průběhu výstavby onoho presbytáře. Je zde patrná jistá nesourodost. Vysvětlení se zde nabízí dvě. Uvažujeme buď o změně projektu v průběhu stavby, či o užití zdiva z původního presbytáře. Ač se zdá druhá verze pravděpodobnější, nacházíme zde zarážející fakt vycházející z průzkumu zdiva, že předchozí presbytář by byl téměř identicky dlouhý. Jsme tedy nuceni nechat otázku otevřenou. [6][9]
Druhá gotická etapa zahrnuje i navýšení zdiva původní lodě, spolu s ní se navyšuje věž z románské etapy, a to o jedno patro, do kterého byla umístěna zvonice. [9]
Do stejné fáze zařazujeme i dnešní podobu vítězného oblouku. Domníváme se tak z jeho umístění, které je osově souměrné vůči dnešnímu presbytáři, nikoli vůči dříve vybudované lodi. [9]
Dendrochronologie významně zpřesňuje periodizaci druhé gotické etapy. Plyne z ní následující. Dostavbu věže můžeme datovat do roku 1387. Současně víme, že nejvyšší patro věže vznikalo paralelně s nynější podobou západního štítu lodi. Tímto se de facto završuje hmotový vývoj kostela jako celku. Dendrochronologií se objevila i část krovu ze 40. let 15. století, toto nicméně řadíme jako opravu, fakt je tedy pro vývoj kostela nepodstatný. [7][10]
Interiér kostela 1360-1380[editovat | editovat zdroj]
Hmotovou podobu kostela v 2. polovině 14. století v podstatě známe, naopak u interiéru došlo v období baroka k mnoha úpravám. Rekonstrukce původní podoby je tedy kombinací historických a hmotných pramenů.[11]
Nejvíce dochovanou částí je presbytář. Na jeho jižní stěně nacházíme sedile s tesaným erbovým štítem. Lapidární tvary kružeb na překladu umožňují pouze rámcovou dataci a to do 2. poloviny 14. Století. Nicméně tvar štítku nepodporuje předpokládanou dataci výstavby výklenku do 70. let 14. století. O původním významu sedile můžeme tedy nyní jen spekulovat. [11] [4]
Významnou dochovanou částí presbytáře je fragment nástěnné malby odkryté v letech 2008-2009 nacházející se na jižní stěně presbytáře. Jde o pás maleb složených ze dvou scén. Ta pravá, lépe dochovaná zachycuje výjev se stojící světskou postavou a pět adorujících postav se spřaženýma rukama. Spojení mezi nástěnnými malbami a historickou postavou není prozatím možné. Nepravděpodobněji se jeví ztotožnění postavy se sv. Pavlem, odvozujeme tak z historických pramenů. Ideu podporuje i fakt, že pro ikonografii tohoto světce je typický i právě dochovaný vous. Naopak fakt, že postava drží halapartnu, je v rozporu s jeho tradičním vyobrazením s mečem.[12]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Poznámky[editovat | editovat zdroj]
- ↑ V historických pramenech se Načeradec začíná od 3. čtvrtiny 14. století objevovat s označením městečko, nicméně o souvislostech změny statutu víme jen velmi málo.
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b NOVÁK, J.B. Formulář biskupa Tobiáše z Bechni (1279-1296). 1903. vyd. Praha: [s.n.]
- ↑ a b Průzkumy památek 2/2012. Praha: NPÚ, ÚOP středních Čech, 2012. S. 53-79.
- ↑ a b umělecké památky Čech 2. Praha: [s.n.], 1978. S. 443-444.
- ↑ a b c d e PODLAHA, A. Soupis památek historických a uměleckých v království českém. Praha: [s.n.], 1911. S. 172-179.
- ↑ a b Průzkumy památek 2/2012. Praha: NPÚ, ÚOP středních Čech, 2012. S. 81-83.
- ↑ a b MERHAUTOVÁ, A. Ranně středověká architektura v Čechách. Praha: [s.n.], 1971. S. 174-175.
- ↑ a b c d Průzkumy památek 2/2012. Praha: [s.n.], 2012. S. 81-83.
- ↑ Průzkumy památek 2/2012. Praha: [s.n.], 2012. S. 81.
- ↑ a b c Průzkumy památek 2/2012. Praha: [s.n.], 2012. S. 81-83.
- ↑ Památky středních Čech 2/2019. Praha: [s.n.], 2019. S. 1-16.
- ↑ a b Průzkumy památek 2/2012. Praha: [s.n.], 2012. S. 83-88.
- ↑ Památky středních Čech 1/2010. Praha: NPÚ, ÚOP středních Čech, 2010. S. 1-4.