Wikipedista:StepanLoun/Pískoviště
Historický kontext rozvoje 18. století
[editovat | editovat zdroj]V osmnáctém století Anglie nabývala v tehdejším světě stále větší vliv a stávala se rozhodující silou. Ještě nikdy předtím neměla Anglie v Evropě takovou prestiž jako v tomto věku. Anglie válčila nejen v Evropě, ale i v Kanadě. A i když ovládnutí Indie bylo provázeno neustálým soupeřením o moc, bylo toto století pro Anglii stoletím značných úspěchů. Nepřišel zde absolutismus versailleského dvora a výkvět šlechty z celé země nemusel opustit svá sídla a žít v přímé závislosti na panovníkovi. V Anglii po zlomení královského absolutismu, současně s přechodem na parlamentní systém, byl ovlivněn i umělecký vývoj společnosti, která nastoupila svoji cestu k demokracii. Typický anglický nábytek na počátku 18. století byl jednoduchý, bez náročných okras. Rokoko, jako vědomě přepychový sloh, v Anglii nikdy nezdomácnělo. Tvorba anglického nábytku vycházela z protestantské střízlivosti a současně ze snahy po útulnosti obytného prostředí.
Anglický nábytek v 18. století, je možné rozdělit a pojmenovat podle slavných anglických nábytkářů - Chippendalea, Adama, Shertona a Hepplewhita.
Celá etapa gregoriánské módní vlny byla nazvaná "Age of mahagony". Práce s mahagonem dováženým především se střední Ameriky se stala výsadou nejen anglických, ale posléze i irských nábytkářů. Tato vlna přetrvala v plném rozsahu téměř celou polovinu 18. století.
Charakteristickým znakem se stala velká novinka - prohnutá noha "cabriole leg", která pak byla používána přes půl století u všech druhů nábytku
Snad nejvhodnějším příkladem anglické tvorby nábytku v 18. století se stala windsorská židle.
Rozvoj typů nábytku
K velkému rozkvětu došlo u všech typů sedacího nábytku. Zádové opěradlo bylo vytvářeno s bohatými a náročnými ornamenty, které přecházely bez přerušení do zadních nohou a byly zakončovány prohnutými tvary, na konci zatočenými nebo ukončenými obloukem.
Stolový nábytek procházel značným vývojem a byl v Anglii rozmnožen o mnoho nových typů. Velmi oblíbenými se staly malé stolečky s kruhovou nebo čtvercovou stolní deskou, které sloužily jako střed společenských souprav. Kruhová stolní deska byla zpravidla používána především u jídelních stolů. Ke konci 17. století stolní desku nesly točené nebo balustrované nohy, které byly u oválných a kruhových posléze nahrazeny vyhnutými nohami "cabriole leg". Oblíbenými byly i různé sklápěcí, přístavné a odkládací stolky. Stále častěji byly navrhovány a uplatňovány hrací stolky. V žádné vznešenější domácnosti nesměly chybět stolky psací a toaletní.
Lehací nábytek se stával intimním vybavením domácnosti, stejně tak jako ložnice, která byla oproti Francii přece jen jakýmsi odděleným prostorem. I tak byly v ložnicích často přijímány návštěvy. V ložnicích se také snídalo a na otevřeném ohni v krbu byla připravována i drobná jídla. Lůžka byla vybavována nebesy a často bývala zasunována do výklenků. Oblíbeným kusem nábytku se stal gauč navazující svým tvarováním na představy o řeckém nábytku a do módy přišla i pohovka inspirovaná Orientem.
Velký úložný prostor v šatních skříních umožňoval uschovat především ošacení. Skříně samotné byly stále častější přemisťovány do přilehlých chodeb a vyřazovány z vlastních obytných prostor.
Zato však knihovnám a malým skřínkám, komodám a skřínkám určeným pro psaní byla věnována zvýšená péče. Typické pro období tvorby velký mistrů anglického nábytku, byly rozlehlé knihovny, které byly v horní části zasklené. Rámy dveří byly děleny menšími tabulkami skla, často členěných v duchu gotiky. [1]
ffsf [2]
Rozdělení podle panovníků
[editovat | editovat zdroj]DATES | MONARCH | PERIOD | STYLES |
---|---|---|---|
1485 - 1509 | Henry VII | Tudor | Primitive, Gothic, Renaisance, Italiante, Flemish |
1509 - 1547 | Henry VIII | Tudor | Primitive, Gothic, Renaisance, Italiante, Flemish |
1547 - 1553 | Edward VI | Tudor | Primitive, Gothic, Renaisance, Italiante, Flemish |
1553 - 1558 | Mary I | Tudor | Primitive, Gothic, Renaisance, Italiante, Flemish |
1558 - 1603 | Elizabeth I | Elizabethan | Primitive, Gothic, Renaisance, Italiante, Flemish |
1603 - 1625 | James I | Jacobean | Oak, Gothic, Renaisance, Italiante, Flemish |
1625 - 1649 | Charles I | Carolean | Baroque |
1649 - 1660 | Commonwealth | Cromwellian | Baroque |
1660 - 1685 | Charles II | Restoration | Baroque, Dutch, Flemish, French |
1685 - 1689 | James II | Restoration | Baroque, Dutch, Flemish, French |
1689 - 1694 | William & Mary | William & Mary | Baroque, Dutch, Flemish, French |
1694 - 1702 | William III | William III | Baroque, Dutch, Flemish, French, Rococo |
1702 - 1714 | Anne | Queen Anne | Baroque, Dutch, Flemish, French, Rococo |
1714 - 1727 | George I | Early Georgian | Rococo, Palladian |
1727 - 1760 | George II | Early Georgian | Rococo, French, Gothic, Chinese |
1760 - 1811 | George III | Late Georgian | Adams Style, Chippendale, Hepplewhite & Sheraton, Neo-Classical |
1812 - 1820 | George III | Regency | Regency (Egyptian & Greek Revival) |
1820 - 1830 | George IV | Regency | Regency (Egyptian & Greek Revival) |
1830 - 1837 | William IV | William IV | William IV (Egyptian & Greek Revival) |
1837 - 1901 | Victoria | Victorian | Eclectic (Revivalist, Gothic, Aesthetic, Arts & Crafts, Colonial) |
1901 - 1910 | Edward VII | Edwardian | Arts & Crafts, Art Nouveau, Colonial |
1910 - 1936 | George V | Post Edwardian | Art Deco |
Alžbětinský nábytek (1558–1603)
[editovat | editovat zdroj]Alžbětinský nábytek se vyznačuje silnou výzdobou s detailní a zdobenou řezbou. Mezi oblíbená témata patřilo ovoce a květiny, běžně se objevují listy vinné révy a hrozny, stejně jako hrůzostrašnější masky a grotesky. Dub byl preferovaným dřevem pro stoly a skříně, které se musely vyrovnat s velkým opotřebením, ale jemnější kusy nábytku byly vyrobeny z ořechu.
Jakubův nábytek (1603–1625)
[editovat | editovat zdroj]Jakubovské období odkazuje na renesanční období architektury. Jakubův nábytek se vyznačuje menšími a lehčími řezbami než jeho alžbětinští předchůdci a ostrými, rovnými liniemi. Rané kusy byly těžší a neskladné se čtvercovými nohami, ale později se odlehčují a zavádějí se soustružené nohy.
Nábytek z karolského období (1625–1649)
[editovat | editovat zdroj]Objevily se ušáky, křesla a první pohovky. Nábytek z karolského období ustupuje od používání pohledového dubu a místo toho se obrací ke intarzii a použití dýh. Začíná se používat bohaté čalounění a zlacení.
Nábytek z Cromwellova období (1649-1660)
[editovat | editovat zdroj]Během puritánského období Commonwealthu se výrobci nábytku vyhýbali dekoracím, luxusu a ozdobám a funkce byla upřednostňována před všemi ostatními vlastnostmi. Mizí řezbářské práce a čalounění s výjimkou kůže. V souladu s náboženskou vírou puritánů byl nábytek z tohoto období mnohem nepohodlnější než v dřívějších dobách.
Restaurování nábytku z období (1660–1689)
[editovat | editovat zdroj]Nazývá se tak, protože Karel II. (1660-1685) byl po letech exilu během Commonwealthu znovu nastolen na trůn, období navrácení zahrnovalo také vládu Jakuba II. (1685-16-89). Po tvrdohlavosti puritánů bylo období restaurování anglického nábytku dobou přepychu a naznačovalo evropský styl, který Karel II. zažil během svého exilu ve Francii a Nizozemsku. Na vrací se zlaté a stříbrné prvky a objevují se tordované sloupky. Vrací se přírodní motivy zdobení nábytku s realističtějším základem v botanice.
Nábytek Williama a Marie (1689-1702)
[editovat | editovat zdroj]Nábytkové období Williama a Marie, označované také jako „rané baroko“, bylo svědkem zrodu propracovaných a okázalých stylů nábytku, které zdůrazňovaly kresbu dřeva a využívaly intarzie. Ořech byl oblíbeným dřevem s kusy s drdolovými nohami a nábytek byl obecně lehčí, všestrannější a pohodlnější. Vlivy vlámských nábytkářů, které William narozený v Holandsku přivezl s sebou do Anglie, lze spatřovat v odmítání drsných úhlů mnohem dřívějších stylů, které byly nahrazeny měkkými křivkami. Nábytek William a Mary má nízkou hmotnost a vzhled a kusy byly vyzdviženy výše nad zemí, aby to předvedly. V tomto období se poprvé objevilo použití rybinových spojů v nábytku, což výrobcům nábytku umožnilo používat tenčí a lehčí dřevo, protože mohli rovnoměrněji rozložit váhu.
asijský lak??
Gesso
Williem III
Za Viléma III. převládal u sedacího nábytku holandsko-francouzský typ s volutovými nohami. Holandští řemeslníci následovali krále do Anglie a anglický truhlář se musel snažit přizpůsobovat se dílu holandské módy.[4]
Nábytek královny Anny (1702–1714)
[editovat | editovat zdroj]Nábytek z období královny Anny, známý také jako období pozdního baroka, pokračuje v pohybu směrem k lehčím, choulostivějším kusům a má typicky zakřivené nohy. Oblíbená dřeva byla ořech a třešeň a oblíbenými ozdobami byly vějířové a lasturové řezby. Židle královny Anny byly pohodlné, s polstrovanými sedadly, které měly často tvar podkovy a čalouněné opěrky zad.
Cabrilole leg - typická prohnutá noha
Windsor židle?? se zakulaceným opěrákem
Sloh Queen Anne přetrval vládu panovnice skoro do poloviny osmnáctého století. Byla to kombinace francouzského rokoka, čínských a gotických prvků v pracích architektů Johna Braudburna a Benjamina Goodisona. Ti dokázali drobnějším dekorem obohatit nábytek o rokokové prvky a přitom se vyhnout rozmařilé hýřivost. Období umírněného rokoka je v Anglii spojováno zejména s Thomasem Chippendalem. Ovládl celou techniku francouzské rokokové tvorby a vytvořil jakousi vlastní odlišnou formu. Základem Chippendaleovy tvorby a hluboké prameny jeho inspiraci je však nutné postihnout nejen v rokoku, ale i v přímém působení holandských vzorů.
Nábytek z georgiánského období (1714–1830)
[editovat | editovat zdroj]Vlády čtyř panovníků - Jiřího I. (1714-1727), Jiřího II. (1727-1760), Jiřího III. (1760-1820) a Jiřího IV. (1820-1830) - tvoří období gruzínského a regentského nábytku. Kusy jsou často mahagonové a sezení zdobí kvalitní řezba. Mezi významné truhláře z tohoto období patří Chippendale, Hepplewhite a Sheraton a jejich práce lze nalézt dodnes. Jak gruzínské období ustoupilo období regentství, Anglie procházela obdobím kulturních změn. Kusy vyrobené z tmavého, těžkého dřeva s rozsáhlými mosaznými vložkami a sloupovitými nohami jsou typické pro éru. Jídelní židle Regency jsou vždy vyhledávané a jsou považovány za designovou klasiku.
Nábytek Williama IV (1830-1837)
[editovat | editovat zdroj]Ačkoli je to jen 7 let, období nábytku Williama IV je důležité, protože označuje přechodné období mezi klasickým obdobím regentství a teatrálnějšími nebo rokokovými viktoriány. Byly použity exotičtější dřeviny, včetně palisandru a zebrového dřeva a výrobci nábytku jako Robert Jupe zaváděli inovativní návrhy „rozkládacích stolů“.
Viktoriánský nábytek (1837–1901)
[editovat | editovat zdroj]Díky průmyslové revoluci a následnému zavedení strojního zařízení se v tomto období vyrábělo množství nábytku, který byl životně důležitý pro uspokojení požadavků sociálně uvědomělých středních vrstev, kteří považovali nábytek za symbol společenského postavení. Viktoriánský nábytek byl velký a těžký, typický okázalými kusy s křivkami.
Edwardiánský nábytek (1901-1910)
[editovat | editovat zdroj]Na rozdíl od tmavého a zdobeného nábytku z viktoriánské éry byl edwardiánský nábytek mnohem lehčí, protože se začaly objevovat materiály jako proutí a bambus. Období také zaznamenalo posun ke světlým barvám, pastelovým odstínům a květinovým vzorům. Výrobci skříněk využili další pokroky ve strojním vybavení k reprodukci starších stylů nábytku ve velkém počtu, protože si uvědomili, že poptávka po starších kusech převyšuje poptávku po nových kusech.aaa
Rozdělení podle materiálů
[editovat | editovat zdroj]Věk dubový
[editovat | editovat zdroj]do Stuartovců
Věk ořechový
[editovat | editovat zdroj]Vilém, Marie, Anna
Věk mahagonový
[editovat | editovat zdroj]kolem roku 1730
gregoriánské období
bratři Adamové str744
Chippendalea - str732 - vlastní sloh 1730 - 1780
, Sheraton, Hepplewhit
- Cimubrek II str. 707
Významní nábytkáři
[editovat | editovat zdroj]Tvorba populárního Chippendalea
[editovat | editovat zdroj]život C733
Základní vlastností jeho tvorby se stala především noblesní jednoduchost. Chippendale snad největší popularitu docílil svojí knihou "The gentelman and cabinet makers direktor" /Džentlmen a nábytkářův katalog/, která byla poprvé vydána v roce 1754. Jak napovídá titul knihy, měla sloužit nejen zákazníkům, ale i výrobcům nábytku. Tato publikace obsahovala dvě stě mědirytinových předloh, které byly vymyšleny "...k zlepšení a zjemnění současného vkusu..." Nákresy nebyly předkládány jako ultimativní řešení, ale spíše jako návrhy, které si mohli zájemci přizpůsobovat podle svých představ a prostředků. Kromě typů nábytku, židlí, stolů, příborníků, které vyjadřovaly Chippendaleův osobní styl, zahrnul do této publikace příklady i stylů zahraničních.
Populární publikace ovlivnila nábytkovou tvorbu anglickou, následně i americkou a do značné míry i holandskou. Inspirací se stala i při výrobě náročnějšího nábytku až do dnešních dnů. Rozšíření a především ohlas předloh byl neobyčejný a podle Chippendaleových návrhů byl vyráběn nábytek i v těch nejzapadlejších částech Anglie.
Dodnes celá řada anglických firem vyrábí nábytek v tomto stylu a katalogový prodej se stal běžnou součástí obchodu s nábytkem. V 18. století poprvé a ve větší míře byl uplatněn tento princip a zákazník si mohl vybírat nábytek z hotových výrobků.
Chippendale dokázal v rámci svého osobitého stylu využít i tehdejší novinky, které přinesl vliv Dálného východu. Do návrhů zakomponoval prvky z čínské nábytkové tvorby. Inspirací i dalších nábytkářů byly čínské nábytkové předměty z období 14. až 17. století. Tzv. mingský nábytek dovážený do Evropy se stal vzorem pro svoji funkční a estetickou vytříbenost. Chippendale tak vyhověl tehdejší evropské módě, která byla i v Anglii naplněna romantikou a touhou po exotice. Gotickými motivy na navrhovaných nábytkových předmětech odpověděl Chippendale na tehdejší nostalgickou vlnu obracející se do minulosti. Proto jeho návrhy nábytku nesou stopy gotických prvků, znaky rokoka a současně i stopy východoasijského dekorativismu. Tyto tři inspirační prameny - rokoko, Dálný východ a gotika obohatily jeho tvoru, která po roce 1760 vyústila v klasicismus.
používal Gesso a zlacení c729
Styl Adam – vzkříšení antiky
[editovat | editovat zdroj]C744
Bylo-li předcházející období příznačné především pro nábytkové umění Chippendalea, pak pro druhou polovinu osmnáctého století byl velkým anglickým tvůrce Robert Adam /1728-1792/, se kterým úzce spolupracoval jeho bratr James. Jejich přínos pro směr, který byl připravován již od 17. století ve stavebních dílnách architektů Christophera Wrena a Inigema Jonese v duchu "paladinismu", byl natolik silný, že jménem Adam je označován další anglický styl 18. století.
Byl to především Robert Adam, který se svým bratrem a jejich spolupracovníky přivedl v Anglii nový klasicismus k dokonalosti. I v tvorbě interiérů a nábytku byl styl vyvěrající z úcty a obdivu antiky doveden do zcela originálního pojetí. Robert Adam již za svého pobytu v Itálii nabyl přesvědčení, že prvořadým cílem architektů musí být vzkříšení antiky. Po svém návratu do vlasti ve svých pracích usiloval o naplnění této představy. Přitom se snažil vycházet z domácí tradice protestantské střízlivost.
Z mnoha prací je zřejmé, že Adam nedodržoval přísně klasická pravidla. Proto také působí jeho interiéry tak malebně. Při své tvorbě se opíral o starověké vzory, o kterých byl přesvědčen, že jsou etruského původu. Mnohokrát také použil motivy z tzv. "etruských" váz, které byly v té době objeveny v jižní Itálii a na Sicílii. Později však vědci dokázali, že se jednalo o díla řecká. Tyto "etruské" motivy spojil s prvky doprovázejícími nástěnné malby objevené při archeologických vykopávkách v Herculaneu i s prvky antického grotesku. Tímto propojení vznikl typický, složitý a originální Adamův styl.
Jako odpůrce hmotných forem a náročného profilování vytvářel nábytkové předměty odlehčené, mohli bychom říci útlé a přitom přísně dodržující základní kánony klasicismu. Při dodržení těchto principů Adamův nábytek vynikal logikou celé výstavby jednotlivých předmětů, eleganci a přitom přísností tvarů.
Povrchy nábytku vybavoval ornamenty vycházejícími z antiky a aplikoval je na všechny druhy nábytku. Zvláštností byly jemné ornamenty a časté pomalování dýhovaných světlých ploch pestrými tóny. Při výzdobě nábytkových ploch Adam užíval nejen intarzii a marketerii, ale i zmíněné malby na dýhovaných plochách.
Thomas Hope – představitel regentského stylu
[editovat | editovat zdroj]V době, kdy se po francouzské revoluci na kontinentě rozvinul Napoleonův empír, v Anglii nacházel své uplatnění styl, který byl nazvaný regentským. Poprvé se plně uplatnil v pracích, které provedl Thomas Hope /1769-1831/. Hope byl natolik očarován architekturou starověkého Egypta, Řecka a především Říma, že jeho práce byly výrazně a jednoznačně inspirované klasickou archeologií.
Nábytek, který Thomas Hope navrhoval, byl vyrobený z brazilského růžového dřeva i mahagonu a byl hojně zdoben aplikami ze zlaceného bronzu. Strohá architektura byla zvýrazňována etruskými palmetami, palmovými listy, liktorskými sekyrami a egyptskými sfingami.
Federal (Hepplewhite)
[editovat | editovat zdroj]c753
Léta 1790 – 1815: Toto období odráží rostoucí vlastenectví pociťované v mladých amerických státech. Jejich touha vyvinout svůj vlastní osobitý styl nábytku byla zřejmá. Stylisticky také odráží architektonický styl známý jako Federal, kde byla rovnováha a symetrie nesmírně důležitá.
Dřeviny používané v tomto období byly mahagon a mahagonová dýha, ale používala se i jiná původní dřeva, jako javor, bříza nebo atlas. V souladu s architektonickou výzdobou té doby byly oblíbené intarzie, stejně jako řezbářské a dokonce i malované prvky. Motivy použité pro intarzii zahrnovaly zvonky, urny, festony, akantové listy a pilastry, abychom jmenovali alespoň některé. Intarzované pásy a linie byly také oblíbené a často používané v kombinaci s jinými intarziemi.
Nohy tohoto období bývají rovné nebo zúžené k chodidlu. Chodidlo může být jednoduché prodloužení nohy, baňaté nebo rýčovité. V tomto období vznikly dvě nové formy nábytku. Jsou to příborník a pracovní stůl. Počítejte s tím, že v křeslech a pohovkách najdete trochu více pohodlí, ale ne příliš tlusté polštáře nebo sedačky.
Když je kus nábytku vyroben v Anglii nebo stylizovaný podle anglického příkladu, může být známý jako Hepplewhite. Časový rámec je stejný. Robertu Adamovi se připisuje vytvoření stylu známého jako Hepplewhite během 60. let 18. století a vedoucí formy. Další anglická kniha silně ovlivnila tehdejší designéry. Tento byl od Alice Hepplewhite a pod názvem The Cabinet Maker and Upholsterer's Guide, publikovaný v letech 1788, 1789 a 1794.
Sheraton
[editovat | editovat zdroj]Roky 1790 – 1810: Styl známý jako Sheraton se velmi podobá Federal. Linky jsou poněkud rovnější a design jasnější než Federal. Kousky Sheraton jsou spíše spojeny s venkovskými truhláři. Mezi dřeviny patří mahagon, mahagonová dýha, javor a borovice, stejně jako další původní dřeviny. Toto období bylo silně ovlivněno dílem Thomase Sheratona a jeho sérií knih The Cabinet Maker and Upholsterer's Drawing Book z let 1791-1794 a jeho The Cabinet Directory, 1803, a The Cabinet-Maker, Tapholsterer, and General Artist's Encyclopedia. z roku 1804.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b DLABAL, Stanislav. Nábytkové umění vybrané kapitoly z historie. [s.l.]: [s.n.]
- ↑ GEOFFREY, Beard. English furniture 1500-1840. [s.l.]: Oxford : Phaidon-Christie's, 1987. 312 s. ISBN 0714880299.
- ↑ a b A Guide to Furniture Periods, Monarchs & Styles. Yola Gray Antiques & Interiors [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b CIMBUREK, František. Dějiny nábytkového umění II. Praha: ARGO, 1996. 925 s. ISBN 80-85794-91-8.
- ↑ english furniture style periods. museumfurniture.net [online]. [cit. 2024-06-27]. Dostupné online.
- ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>
; citaci označené:1
není určen žádný text - ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>
; citaci označené:2
není určen žádný text - ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>
; citaci označené:3
není určen žádný text - ↑ Chybná citace: Chyba v tagu
<ref>
; citaci označené:0
není určen žádný text