Wikipedista:Stefan Palčo/Pískoviště
Vojtěch Mikuláš Bělohrobský (* Neděle 21. dubna 1838 v Černovicích u Tábora, v rodině ševce) je český básník a spisovatel.
Obsah
[skrýt]
• 1Život 2 Literární tvorba: • • 3 Pamflety • 4 Básně • 5Externí odkazy Život[editovat | editovat zdroj] V Černovicích u Tábora také nastoupil na farní dvoutřídku, kde patřil mezi nejlepší žáky. V létech 1857 – 1859 absolvoval německou reálku. Kvůli jeho přijmení Vejškrab se mu spolužáci často vysmívali a nechtěli ho přijmout mezi sebe. Jako dvacetiletý mladík tím hodně trpěl. Nakonec začal své příjmení psát Německy „Wejszgrab“. Nebyl už tedy Vejškrab - což znamenalo potrat, ale byl Wejszgrab , což je v překladu „Bílý hrob“, tedy odsud pochází jeho pozdější příjmení Bělohrobský. Hned po absolvování německé reálky nastoupil na utrakvistický ústav učitelský v Českých Budějovicích, kam chodil až do roku 1860. Po absolvování tohoto ústavu odešel do Merklína, kde se stal podučitelem. Tady se seznámil s básníkem Jakubem Arbesem.
Bělohrobský přesídlil do Blovic 30. září 1861 a stal se prvním podučitelem v Blovické farní škole.
Příchodem do Blovic se Bělohrobského tvorba zásadně mění. Kromě motivu lásky, který bere na sebe podobu spíše skeptickou, nebo jinou, než je láska mezi mužem a ženou, (píše například o lásce k vlasti), především v jeho výchovných článcích. V nich se také objevují prvky moralizující, zde, v jeho tvorbě vůbec poprvé a také prvky humoru, dalo by se říci, že jeho tvorba dostává větší přesah a stává se vyzrálejší. Je to způsobeno různými aspekty, jednak věkem, jednak prožitými událostmi a také jeho postupující nevyléčitelnou chorobou a horšícím se celkovým zdravotním a duševním stavem. Roku 1867 byl ze zdravotních důvodů nucen zanechat učitelování. Zdržoval se pak, po většinu času ve svém školním bytě, který se mu náhle stal vězením. Nikdo z jeho přátel a známých za ním celé měsíce nezašel a tak není divu, že jedny z jeho posledních řádků, adresovaných povětšinou matce, jsou plné hořkosti. Stoupenec májovců Vojtěch Mikuláš Vejskrab - Bělohrobský zemřel ve věku třiceti let, 30 července, v prvním patře blovické školy, roku 1869. a své rodině v Černovicích odkázal dluhy a skrovný majetek…
Literární tvorba:
Novela Pianista- vyprávění o milostném vzahu učitele klavíru a jeho žačky.
Články vychovatelské - Má- li se patriotismus ve školách národních budit a jak by se to díti mohlo a mělo?
Novela- Zuby a láska. Čili: také srdce – jak kdo chce.
Pamflety z roku 1865,:
Příčina hněvu Chvála poloreformy Zákony
Básně: Báseň -Žena a basa -Tato báseň získala v roce 1863 první cenu v humoristickém časopise. Báseň - Milená Rézičko!
Hudební skladby:
Hudební skladba - Marš na rozloučenou Klavírní skladba „TOUHA“ –věnováno jeho nenaplněné velké lásce Anně Báslové.
Externí odkazy:
František Raušar- „Nedoceněný básník V.M.V. Bělohrobský“ . Ing.JiříTetiva( sebrané dílo V.M.V. Bělohrobského)
Jaroslav Kvapil „O čem vím“ Jakub Arbes „Arabesky literární“ Jana Dohnalová „Vyprávění o chudém básníku nešťastné lásky“