Wikipedista:Sjermar/Pískoviště2

Kostel svaté Maří Magdalény (Benátky nad Jizerou)

Kostel svaté Maří Magdalény je původně gotický farní kostel ze 14. století, renesančně přestavěný roku 1590 a barokně upraven okolo roku 1650. V nejbližším okolí kostela je zrušený hřbitov s několika zachovalými náhrobky a barokní fara.

Historie

<?>

V letech 1561 – 1570, kdy byl majitelem benáteckého panství Jindřich z Donína, byl vystavěn ve stylu pozdní gotiky na místě dřevěné kaple z roku 1485. Za třicetileté války byl pustošen zahraničními i domácími vojsky (1640). Obnoven byl v roce 1664 v barokním slohu.

Oltář

Varhany

náhrobky

Kostel sv. Maří Magdaleny

průvodce historií bnj, str. 40

Děkanský kostel sv. Máří Magdaleny vystavěn byl, ve stylu pozdní gotiky, Jindřichem z Donína, majitelem benáteckého panství, v letech 1561 – 1570 na místě dřevěné kaple z roku 1485. Neminuly jej pohromy třicetileté války. V roce 1640 byl zpustošen vojsky zahraničními i domácími, okna vymlácena, zničeno i vnitřní zařízení. Obnovy se dočkal v roce 1664, kdy především průčelí a vnitřní prostory byly provedeny v barokním slohu.

Hlavní oltář byl zhotovený Matějem Grünem roku 1760. Na něm nelze přehlédnout obraz sv. Máří Magdaleny představující světici ozářenou prudkým světlem shora, jak se modlí z bible vedle na níž leží lebka. Rám obrazu nesou andělé. Obraz byl přisuzován Petru Brandlovi. V chrámové lodi jsou další dva oltáře z 18. století. Kromě toho je zde další, nový, oltář z první poloviny 20. století a kazatelna pořízená roku 1696. V presbytáři jsou sedes arcibiskupa Příchovského ozdobené jeho rodovým znakem. Na kůru jsou starobylé varhany, které spolu s oltářem sv. Barbory byly zakoupeny z kostela sv. Václava v Praze.

Na zrušeném hřbitově při kostelu je pohřben okresní soudce, ale především básník Václav Jaromír Picek, autor textu k písním: Čechy krásné, Čechy mé…, Tážete se proč jsem Slovan…, Bývali Čechové…, Písně dcery ducha mého…, Z českých hor zaznívá zpěv… a dalších. Pamětní deska zasazená do zdi kostela připomíná vlasteneckého básníka z doby obrození Věnceslava Rába.

Fara mimo obytnou část připomíná malou zemědělskou usedlost se stodolou a dalšími hospodářskými budovami, dnes ve špatném stavu.

Benátecké varhany prochází celkovou renovací

Na Petrovo vrcholné dílo hráli i členové slavného filharmonického rodu Bendů. Už od roku 1892 zdobí farní kostel sv. Máří Magdalény v Benátkách nad Jizerou varhany Opus 59 varhanáře Emanuela Š. Petra. Nástroj, který je veden ve Státním seznamu movitých památek, však od osmdesátých let minulého století vlivem nepřízně tehdejšího totalitního režimu a následného nedostatku finančních prostředků postupně chátral. Jeho zachování pro mnoho dalších let má zajistit celková oprava, na které se kromě města, firem a drobných přispěvatelů podílí i Nadační fond ŠKODA AUTO.

Závěr devatenáctého století znamenal pro farní kostel sv. Máří Magdalény řadu interiérových změn. U vítězného oblouku přibyl k sochám sv. Jana Nepomuckého a sv. Václava oltář Panny Marie, zároveň byly nahrazeny původní varhany, které novobenátečtí občané odkoupili roku 1785 ze zrušeného kostela sv. Václava v Praze na Zderaze. Právě vestavěním stroje varhanáře Petra.

„Tento varhanní stroj byl vsazen do původní zachovalé varhanní skříně,“ prozrazuje Marek Miškovský, farář římskokatolické farnosti v Benátkách nad Jizerou s tím, že nové varhany ještě musel církevně posvětit benátecký děkan Václav Srb. Jako první je dle kroniky rozezněla píseň Tisíckrát pozdravujeme tebe a následně se varhany staly součástí bohoslužeb a městských slavností.

Změna nastala po roce 1948, kdy byla církev považována za nepřítele státu a ztratila veškerou podporu. To mělo vliv i na údržbu barokních varhan. „Každý hudební nástroj trpí, pokud se na něj nehraje. Problém částečně řešil děkan Bedřich Ťupa, který zval do farnosti členy slavného filharmonického rodu Bendů a její provoz se snažil zajistit ze zahraničních zdrojů. I on však byl v osmdesátých letech z farnosti vyhnán,“ líčí Miškovský.

Dnes je stav varhan nevyhovující. Jejich oprava započala před necelými dvěma lety a je rozdělena do tří etap. Během nich dochází postupně k renovaci cínových píšťal a dřevěných prvků v prvním a druhém manuálu, varhanního pedálu, vzduchového hospodářství, očištění skříně i k výměně kompletní elektroinstalace.

„Barokní varhany v kostele sv. Máří Magdalény mají obrovskou historickou i kulturní hodnotu přesahující mladoboleslavský region, což dokazuje jejich zařazení na Státní seznam movitých památek. Vnímáme tedy povinnost udělat maximum pro jejich zachování,“ říká Martin Hrdlička, člen správní rady Nadačního fondu ŠKODA AUTO, který opravu varhan podporuje v rámci grantu Tady jsem doma už od loňska.

Na podporu varhan se konají i benefiční koncerty, historické přednášky, komentované prohlídky či Běh pro varhany, který farnost pravidelně pořádá. Kromě toho se podílí na komunitním sázení stromů a dalších dobrovolných akcích.

Zdroj: ŠKODA AUTO Nadační fond a

</?>

a pamětní deskou vlasteneckého básníka Věnceslava Rába

Odkazy

<?> poznámky a odkazy:

Church of Saint Mary Magdalene - Wikidata

50°17'34.228"N, 14°49'29.797"E

• Výsledky vyhledávání - Památkový Katalog (pamatkovykatalog.cz)
• původní záznam památky
• Římskokatolická farnost Benátky nad Jizerou - Historie - Farní kostel sv. Máří Magdalény (farnostbenatky.cz)
• varhany