Wikipedista:Simona Beránková/Pískoviště
Trh práce
[editovat | editovat zdroj]Trh práce je založen na vztahu dvou subjektů – nabídky a poptávky – toho, kdo svoji práci nabízí, a toho, kdo o nabídku jeví zájem a je ochoten nabízenou práci zaplatit. Snahou nabízejícího je svou práci prodat za přijatelnou, tj. za co nejvyšší cenu. Kupující má zájem na tom, aby cena byla co nejnižší a současně co nejkvalitnější.[1]
Základním principem chování na trhu práce je svobodné rozhodnutí nabízejícího, zda svou práci nabídne a neméně svobodné rozhodnutí kupujícího, zda za práci zaplatí.[2]
Člověk nabízející práci se nazývá zaměstnanec a kupující se nazývá zaměstnavatel, mezi nimi vzniká pracovněprávní vztah, tedy pracovní poměr, služební poměr, nebo dohody o práci mimo pracovní poměr. Pracovní poměr může vzniknout dvojím způsobem, jmenováním do funkce nebo obvyklejší formou na základě pracovní smlouvy.
Příčiny nezaměstnanosti
[editovat | editovat zdroj]V rámci zkoumání trhu práce se ekonomie snaží co nejlépe porozumět nezaměstnanosti a výši mezd. Rozlišujeme různé příčiny nezaměstnanosti. Za hlavní příčiny trvalé nezaměstnanosti jsou považovány takové, které způsobují strukturální nerovnováhy, snižují flexibilitu trhu práce bez ohledu na fázi ekonomického cyklu. Za nejvýznamnější z nich je považována nízká motivace nezaměstnaných vyplývající z nevýhodného poměru mezd a sociálních dávek, následují příčiny jako strukturální změny, nízká kvalifikační úroveň nezaměstnaných, špatná dopravní obslužnost a další.[3]
Nesmíme opomenout i tzv. sezónní nezaměstnanost, která je vyvolaná proměnlivostí trhu práce, zejména v průběhu roku.
Na trhu práce se však také podílejí nezávislé fyzické i právnické osoby, zde vzniká mezi účastníky smluvní vztah při prodeji výrobku nebo služby.
Omezení trhu práce
[editovat | editovat zdroj]· Různost povolání, která sama o sobě komplikuje pohled na trh práce jako celek. Právník nedělá práci dřevorubce a naopak.
· Nepružnost mezd směrem dolů daná inflací, pracovními smlouvami, tlakem odborů apod.
· Obtíže při výpovědi nebo zaškolování nových zaměstnanců.
· Mzda = transferová platba + renta
Makroekonomický a mikroekonomický pohled
[editovat | editovat zdroj]Na trh práce můžeme nahlížet jak z makroekonomického, tak mikroekonomického pohledu. Mikroekonomie studuje chování jednotlivce na trhu práce. Makroekonomie naopak studuje vzájemný vztah trhu práce a ostatních trhů (peněžní trh, trh zboží, zahraniční obchod). Sleduje, jak vztahy těchto trhů ovlivňují makroekonomické proměnné jako nezaměstnanost, výši důchodů a hrubý domácí produkt.
Segmentace trhu práce
[editovat | editovat zdroj]Považujeme za procesy, díky nimž dochází k oddělení určitých skupin profesí nebo povolání a rozdělení trhu na části, které jsou na sebe závislé např. tak, že mohou záviset na vztahu pracovníka k zaměstnavateli, může se jednat o charakteristiku pracovníka jako je národnost, rasa, věk nebo pohlaví.[4]
Účastníci trhu práce
[editovat | editovat zdroj]· Agenturní pracovník, viz Agenturní zaměstnávání, Agentura práce, Bodyshopping
· Nádeníci pracující bez smlouvy (práce na černo)
· Zahraniční pracovník - Gastarbeiter
· Otroci, nevolníci, robotníci, nuceně nasazení - viz články Otrokářství, Nevolnictví, Robota, Nucená práce, Ostarbeiter, Dětská práce
· Smluvní služebníci (historický pojem)
· Veřejná služba (práce nezaměstnaných), Veřejně prospěšné práce (pro obec)
· Obecně prospěšné práce - alternativní trest soudu
Trh práce ovlivňují také osoby poskytující méně závislou práci nebo jinak ovlivňující velikost trhu:
· Brigádník, viz článek Brigáda (přivýdělek), pracovní praxe, stáže
· Dobrovolník, účastník Akce Z, stachanovec, misionář, dobrovolný hasič nebo záchranář
· Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), Svobodné povolání (viz výčet v tomto článku)
· Nezávislý profesionál - freelancer na volné noze
· Živnostník (tradesman, sole trader) - například Hodinový manžel nebo pracující ve Švarc systému
· Zhotovitel a objednatel - smlouva o dílo
· Občasné práce - přivýdělky, mikropráce, příležitostná osobní silniční doprava, komparz
· Sousedská výpomoc - viz Společenská úsluha
Související pojmy
[editovat | editovat zdroj]· Mezní produkt práce: přírůstek produktu dosažený výrobou produktu posledního zaměstnance
· Peněžní mezní produkt práce: přírůstek peněžního příjmu dosažený prací posledního zaměstnance
Při růstu zaměstnávané práce mezní produkt práce postupně klesá, jelikož na další zaměstnávané pracovníky připadá stále méně výrobních faktorů (půda, kapitál, …)
- ↑ KUCHAŘ, PAVEL, 1948-. Trh práce : sociologická analýza. Vyd. 1. vyd. V Praze: Nakl. Karolinum 183 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-1383-3, ISBN 80-246-1383-2. OCLC 226206477
- ↑ KUCHAŘ, PAVEL, 1948-. Trh práce : sociologická analýza. Vyd. 1. vyd. V Praze: Nakl. Karolinum 183 pages s. Dostupné online. ISBN 978-80-246-1383-3, ISBN 80-246-1383-2. OCLC 226206477
- ↑ SIROVÁTKA, TOMÁŠ, 1950-. Politika zaměstnanosti a další opatření na trhu práce v dlouhodobé perspektivě a v průběhu krize. 1. vyd. vyd. Praha: VÚPSV 95, 3 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-7416-114-8, ISBN 80-7416-114-5. OCLC 852383397
- ↑ TVRDÝ, LUBOR, 1973-. Změny na trhu práce a perspektivy vzdělanosti. Vyd. 1. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava 158 s. s. Dostupné online. ISBN 978-80-248-1729-3, ISBN 80-248-1729-2. OCLC 505913897