Přeskočit na obsah

Wikipedista:Rybaptak/Pískoviště

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Andrzej Nowacki
Narození15. října 1953
Rabka-Zdrój, Polsko
Národnostpolská
VzděláníGöteborská univerzita, Univerzita Innsbruck
Povolánímalíř
Hnutíabstraktní umění, konstruktivismus, konkrétní umění, op-art

Andrzej Nowacki (* 15. října 1953, Rabka-Zdrój, Polsko) je polský výtvarník, průkopník geometrické abstrakce, představitel hnutí op-artu.

Životopis a kariéra[editovat | editovat zdroj]

Andrzej Nowacki se narodil 15. října 1953 v polském městě Rabka a rané dětství prožil v Krakově. Jeho první uměleckou zkušeností byla práce v oblasti památkové péče. Po odchodu z Polska v roce 1977 začal studovat skandinávské jazyky na univerzitě v Göthenburgu a posléze němčinu a dějiny umění v Innsbrucku[1].

Počátkem osmdesátých let se seznámil s průkopníkem geometrické abstrakce Henrykem Stażewským, s nímž se poté přátelil mnoho dalších let. Jeho raná tvorba je proto Stażewským výrazně ovlivněná[2].

V polovině devadesátých let začal spolupracovat s Heinzem Teufelem, jedním z nejvýznamnějších sběratelů konkrétního umění a majitelem galerií s pobočkami v Kolíně nad Rýnem a později v Berlíně[3]. Právě u něj se setkal s tvorbou Maxe Billa, Josefa Albertse, Antonia Calderary a Bridget Riley, z níž čerpal inspiraci k hledání vlastní cesty při práci na čárových reliéfech[4].

V roce 1994 obdržel soukromé stipendium ve West Orange v USA. V letech 1997 až 2001 se zúčastnil workshopů organizovaných polskou kritičkou umění Bożenou Kowalskou s názvem „Ve znamení geometrie“ v Okunince a následných výstav v Oblastním muzeu v Chelmnu[5]. V roce 2001 obdržel od Pollock-Krasner Foundation stipendium na roční pobyt v New Yorku. V roce 2005 odcestoval do Ósaky, kde otevřel svou první výstavu v Japonsku. V roce 2006 byl na rezidenčním pobytu na floridském Anna Maria Island, kde pracoval na reliéfech pro miamskou Seth Jason Beitler Gallery[6].

V roce 2015 si Nowacki otevřel prostorný ateliér v postindustriálním areálu v Ostravě Dolních Vítkovicích, kde začal pracovat na velkoplošných a detailních reliéfních kompozicích. Od roku 2018 pracuje také v novém ateliéru v Neues Kunstquartier v Berlin Schöneweide.

Žije a pracuje v Berlíně[7].

Samostatné výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1987 Pommersfelde Gallery, Západní Berlín, Německo
  • 1992 Pryzmat Gallery, Krakov, Polsko
  • 1993 Sernov & Rose Gallery, Berlín, Německo
  • 1994 Lederman Fine Art Gallery, New York, USA
  • 1995 Berinson Gallery, Berlín, Německo
  • 1996 Amfilada Gallery, Štětín, Polsko
  • 2000 Heinz Teufel Gallery, Berlín, Německo
  • 2001 International Cultural Centre, Krakov, Polsko
  • 2003 Rochow Museum, Reckahn, Německo; Municipal Gallery Arsenal, Poznaň, Polsko
  • 2004 Piekary Gallery, Poznaň, Polsko; National Museum, Štětín, Polsko
  • 2005 KISSHO Fine Art Gallery, Ósaka, Japonsko
  • 2006 Seth Jason Beitler Gallery, Miami, USA
  • 2017 National Art Gallery, Sopoty, Polsko
  • 2019 Milan Dobeš Museum, Ostrava, Česko
  • 2020 AP Atelier Josef Pleskot, Praha, Česko

Kolektivní výstavy[editovat | editovat zdroj]

  • 1989 Natan Fedorowski Gallery, Západní Berlín, Německo
  • 1996 Art Fair, Berinson Gallery, Stockholm, Švédsko
  • 1997 Willy-Brandt-Haus, Berlín, Německo
  • 1998 Munchensalen Gallery, Stockholm, Švédsko
  • 1999 Goethe-Institut, Drážďany, Německo; Tiroler Kunstpavillon, Innsbruck, Rakousko
  • 2003 Art Fair (Art on Paper), Londýn, Velká Británie; Art Miami, Miami, USA; Mondriaanhuis, Amersfoort, Nizozemsko
  • 2004 Ålands Konstmuseum, Mariehamn, Finsko; George L. Sturman Museum of Fine Art, Miami, USA; Arte Milano, Galéria Komart, Milán, Itálie
  • 2005 National Museum, Štětín, Polsko
  • 2006 Contemporary Art Space, Ósaka, Japonsko
  • 2007 Arte Milano, Milán, Itálie; The Palace of Fine Arts, Krakov, Polsko
  • 2009 Märkisches Museum, Berlin, Germany; National Museum, Štětín, Polsko
  • 2011 National Art Gallery, Sopoty, Polsko; Dům umění, Ostrava, Česko
  • 2014 Milan Dobeš Museum, Bratislava, Slovensko
  • 2016 National Art Gallery, Sopoty, Polsko
  • 2017 Kunstmuseum Stuttgart, Německo
  • 2020 Milan Dobeš Museum, Ostrava, Česko

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Andrzej Nowacki. Po drugiej stronie kwadratu: reliefy, pastele, rysunki / Through the square: relifs, pastels, drawings. Krakov: International Cultural Centre, 2001. ISBN 83-85739-88-2. 
  2. Andrzej Nowacki: Erkundung des Quadrats | Porta Polonica. www.porta-polonica.de [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. (německy) 
  3. S.R.O, Sabanero. https://www.milandobes.com/aktualne/pocta-heizi-teufelovi_ad49. https://www.milandobes.com [online]. [cit. 2021-05-01]. Dostupné online. 
  4. SVĚTLÍK, Jan; CZERWIAKOWSKA, Ewa. Pocta Heinzi Teufelovi / In Honor of Heinz Teufel. Ostrava: Milan Dobeš Museum, 2020. 
  5. KOWALSKA, Bożena. 20 plenerów spod znaku geometrii / 20 Pleinairs im Zeichen der Geometrie. Bielsko-Biała: Centrum Sztuki Galeria EL w Elblągu, 2004. ISBN 83-916894-4-1. 
  6. Andrzej Nowacki: reliefy = reliefs. Sopoty: National Art Gallery, 2017. ISBN 978-83-8040-034-4. 
  7. Andrzej Nowacki: Variace na černou / Variations on Black. Ostrava: Milan Dobeš Museum, 2019. ISBN 978-80-270-7033-6. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • espressione del momento. Krakov: Pryzmat Gallery, 1992.
  • Andrzej Nowacki. Po drugiej stronie kwadratu: reliefy, pastele, rysunki / Through the square: relifs, pastels, drawings. Krakov: International Cultural Centre, 2001. ISBN 83-85739-88-2.
  • Im Quadrat – Die inneren Klänge einer geometrischen Welt. Zeichnungen und Reliefs von Andrzej Nowacki. Reckahn: Rochow-Museum, 2003. ISBN 3-00-011688-5
  • Widzieć jasno w zachwyceniu – Fangor / Nowacki = A clear vision in enchantment. Sopoty: National Art Gallery, 2011. ISBN 978-83-61270-26-3
  • Andrzej Nowacki: reliefy = reliefs. Sopoty: National Art Gallery, 2017. ISBN 978-83-8040-034-4.
  • Andrzej Nowacki: Variace na černou / Variations on Black. Ostrava: Milan Dobeš Museum, 2019. ISBN 978-80-270-7033-6.
  • SVĚTLÍK, Jan; CZERWIAKOWSKA, Ewa. Pocta Heinzi Teufelovi / In Honor of Heinz Teufel. Ostrava: Milan Dobeš Museum, 2020.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]