Přeskočit na obsah

Wikipedista:RudolfStary

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Theodor Nussbaum [editovat | editovat zdroj]

Dr. Theodor Nussbaum (*29. 12 1880, Boskovice (okres Blansko) – † 31.10. 1965 Uh. Hradište) byl česky právnik, soudce, v letech 1940 1948 prezident Nejvyššího soudu, člen Ústavního Soudu ČSR


národnost česká

státní příslušnost Rakousko-Uhersko, ČSR


Rodina

rodiče Antonín Nussbaum Marianna Nussbaumová (Svobodová)

sourozenci Marie Fialová (Nussbaumová)

manželka Irena Nussbaumová (Kancnýřová) sňatek: 6. 2. 1910, Brno


Životopis

Theodor Nussbaum byl Čech. Celá rodina se hlásila vždy k české národnosti (sčítání obyvatel v roce 1900), zápisy v matrice narození i sňatkové jsou psány česky. Maturoval na „Prvním českém gymnasiu v Brně“ (1899 maturita), práva studoval na právnické fakultě vídeňské univerzity. Ve Slavkově u Brna pracoval jako c. k. okresní soudce (doloženo v roce 1910). V roce 1937 byl zvolen senátním prezidentem Nejvyššího soudu a byl vyslán k Ústavnimu soudu, kde složil slib 10. května 1938, za člena byl zvolen 13. února 1939. Členem Ústavního soudu zůstal i po okupaci.

Za protektorátu, justice měla zůstat v českých rukách. Pro tuto funkci byl Theodor Nussbaum predestinován, protože byl vlastenec a práva vystudoval ve Vidni. V roce 1940, se stal druhým a v roce 1944 pak prvním prezidentem Nejvyššího soudu v Brně. Věděl, jaké nebezpečí mu hrozí v jeho funkcích. Bylo štěsti, že centrála Gestapa byla vybombardována a přišel konec války. Funkci úřad druhého prezidenta Nejvyššího soudu a ústavního soudce vykonával do roku 1948, kdy se z politických a morálních důvodů nechal předčasně penzionovat. Věděl, jakou roli sehraje Nejvyšší soud v době komunistické totality.

Veřejného života se zůčastnil v moravsko-slezském odboru „Československé Myslivecké jednoty“ jako předseda, v „Jednotě českých právníků“ a v „Právnické jednotě moravské“ jako člen (od roku 1947 starosta)


Po roce 1948 byl z Brna vykázán a trvalé bydliště našel po počatečních těžkostech v Uh. Hradišti. Pochován je v Uherském Hradišti-Mařaticích.


Bydliště

Boskovice čp. 76/3 (rodný dům), Slavkov u Brna (doloženo v roce 1910)

Brno: - Eichhorngasse 57 - náměstí Aloise Konečného 1

Prameny, literatura

"Matriky, Boskovice. Narození 1872–1893"

Matriky, Brno - sv. Tomáš. Oddaní 1909–1913"

"První české gymnasium v Brně. Sborník ke stému výročí jeho založení (1867–1967)"

"Společenský almanach Velkého Brna"

Encyklopedie města Brna“