Přeskočit na obsah

Wikipedista:Psax/Pískoviště/Sarah Hegazi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Sarah Hegazi
سارة حجازي
Narození1989
Egypt Egypt
Úmrtí14. 6. 2020
Kanada Toronto, Ontario, Kanada
Příčina úmrtísebevražda
Národnostegyptská
PovoláníIT specialistka
Znám(á) jakoLGBT a lidskoprávní aktivistka

Sarah Hegaziová (1989 - 14. června 2020) byla egyptská socialistka, spisovatelka a lesbická aktivistka. V Egyptě byla zatčena, vězněna a tři měsíce mučena poté, co v roce 2017 v Káhiře vyvěsila duhovou vlajku na koncertě Mashrou' Leila. Hegaziová trpěla posttraumatickou stresovou poruchou, která byla důsledkem mučení ve vězení, které v Egyptě zažila. Dostala azyl v Kanadě, kde žila až do své smrti.

Raný život a vzdělání

[editovat | editovat zdroj]

Hegaziová se narodila v roce 1989 v egyptské konzervativní středostavovské rodině jako nejstarší ze čtyř sourozenců. Po smrti svého otce, středoškolského učitele přírodních věd, pomáhala matce starat se o své sourozence. Po smrti matky se objevily fotografie mladé Sarah v konzervativním islámském oděvu, včetně hidžábu[1]. Hegaziová nosila hidžáb až do roku 2016, kdy se přiznala k lesbické orientaci[2].

V roce 2010 Hegaziová dokončila bakalářské studium na Thebeas Academy v oboru informační systémy a v roce 2016 absolvovala Centrum dalšího vzdělávání Americké univerzity v Káhiře. Prostřednictvím dálkového studia Hegaziová absolvovala kurzy „Boj za rovnost: 1950-2018“, „Feminismus a sociální spravedlnost“, „Výzkumné metody“, „Diverzita a inkluze na pracovišti“ a „Porozumění násilí“ na Kolumbijské univerzitě, Kalifornské univerzitě v Santa Cruz, SOAS University of London, Pittsburské univerzitě a Emoryho univerzitě[zdroj?].

Politické názory

[editovat | editovat zdroj]

Hegaziová se během pobytu v Egyptě identifikovala jako komunistka a podporovala Stranu chleba a svobody, po návratu do Kanady se zapojila do činnosti Spring Socialist Network[3][4]. Hegaziová uvedla, že byla propuštěna ze zaměstnání za to, že se postavila proti Sísího režimu v Egyptě[4]. Devět let po egyptské revoluci, v roce 2011, Hegaziová napsala, že „starý režim zkusí cokoli, dokonce i obětovat důležité ikony svého režimu, aby se udržel u moci nebo ji znovu získal“, prezidenta as-Sísího označila za „nejvíce utlačujícího a nejnásilnějšího diktátora v našich moderních dějinách“ a napsala, že „revolucionáři věří, že jde o třídní boj“[5]. Hegaziová napsala, že v důsledku toho, že revoluce zůstala nedokončená, "většina z nás je nyní v hrobě, ve vězení nebo v exilu"[5].

Pronásledování v Egyptě

[editovat | editovat zdroj]

Zatčení a azyl

[editovat | editovat zdroj]

22. září 2017 se Sarah Hegaziová zúčastnila koncertu libanonské skupiny Mashrou' Leila, jejíž zpěvák Hamed Sinno je otevřeně gay. Hegaziová byla mezi skupinou dalších osob, které byly zatčeny za mávání duhovou vlajkou na podporu práv LGBT[6][7]. Byla obviněna z připojení se k organizaci, která v rozporu se zákonem podněcuje k nemravným činům[8]. Její zatčení se časově shodovalo rozhodnutím Egypta o nulové toleranci, které mělo ukončit veřejnou podporu práv LGBT v zemi[8]. Tři měsíce byla vězněna na policejní stanici Sayeda Zeinab, kde mužští agenti podněcovali vězně, aby ji bili a slovně a sexuálně napadali.
24. září 2018 Hegaziová v článku zveřejněném deníkem Mada Masr vyprávěla o svém zatčení[9][10]. Napsala, že byla zatčena doma před zraky své rodiny a že se jí během procesu policista vyptával na její náboženství, proč si sundala hidžáb a zda je panna, či nikoliv[11]. Podle jejího vyprávění jí policista zavázal oči a odvezl ji autem na místo, které neznala[12]. Seděla na židli s roubíkem v ústech a spoutanýma rukama. Dostala elektrický šok a ztratila vědomí[11][13]. Bylo jí také vyhrožováno, že pokud to někomu řekne, bude ublíženo její matce[11]. Hegaziová byla propuštěna 2. ledna 2018 a dostala pokutu 1 000 liber (56 dolarů)[6][14].
Po propuštění se potýkala s depresemi, záchvaty paniky a posttraumatickou stresovou poruchou[12].

I po propuštění mě nadále pronásledoval strach ze všech, z rodiny, přátel i z ulice.

Sarah Hegazi[13]

Média přirovnávala zatčení Hegaziové k zatýkání Káhirské 52[15]. V obavě z dalšího stíhání požádala Hegaziová v roce 2018 o azyl v Kanadě[10][16]. Měsíc po odchodu z Egypta Hegaziová přišla o matku, která onemocněla rakovinou[17]. V roce 2018 se Hegaziová vrátila do Egypta.

Právní a politické souvislosti

[editovat | editovat zdroj]

V Egyptě, kde homosexualita není v judikatuře výslovně zakázána, se zadržení a obvinění provádí na základě „zákona o potírání prostituce“ z roku 1961, který postihuje prostituci a sexuální služby. V říjnu 2017, v návaznosti na káhirský koncert Mashrou' Leily v roce 2017, předložila řada egyptských poslanců zákon, který homosexuální jednání sankcionuje až třemi lety vězení. V případě opětovného odsouzení by souzeným hrozil trest odnětí svobody na pět let[14]. Aktualizace zákona byla využita k zásahu proti egyptským LGBT osobám, přestože aktualizovaný zákon neobsahoval žádnou narážku na homosexualitu. Aktualizace opravňovala policii pronikat do chatovacích místností a seznamovacích aplikací, předstírat, že jsou homosexuální muži a ženy, a chytat členy LGBT komunity do pasti[18]. Podle egyptské vlády byl zákon aktualizován s ohledem na moderní vývoj a s cílem zabránit uživatelům internetu a sociálních médií v podpoře neřesti a provozování prostituce. LGBTQ+ komunita je egyptskou vládou, náboženskými autoritami a politickými stranami vydávána za hrozbu pro národní bezpečnost; tento názor podporují státem kontrolovaná média[19].

Smrt a dědictví

[editovat | editovat zdroj]

Sarah Hegaziová zemřela 14. června 2020 v kanadském Torontu. Dne 15. června 2020 její právník Khaled Al-Masry potvrdil, že smrt byla sebevražda[20]. Po její smrti se na sociálních sítích rozšířil krátký dopis napsaný Hegaziovou v arabštině[20][21]. Dopis zněl: „Hegaziová zemřela: Mým sourozencům - snažila jsem se přežít a selhala jsem, odpusťte mi. Mým přátelům - zkušenost byla krutá a já jsem příliš slabá na to, abych jí překonala, odpusťte mi. Světu - byli jste do značné míry krutí, ale odpouštím vám.[22][23]
O její smrti informovala řada mezinárodních zpravodajských serverů, přičemž častým tématem byly pocty jejímu aktivismu[24][25].
Hamed Sinno, frontman libanonské skupiny Mashrou' Leila, na svém facebookovém profilu sdílel poctu Hegaziové, která zněla: „لروحك الحرية“ neboli „Svobodu pro tvou duši“[26][27]. Sinno později složil a zahrál píseň založenou na slovech, která Hegaziová napsala krátce před svou smrtí[28]. Po její smrti se široce rozšířilo vizuální umění připomínající Hegaziovou[27][28]. Další arabští a blízkovýchodní umělci a osobnosti veřejného života sdíleli vzkazy soustrasti a solidarity s Hegaziovou a LGBT komunitou, mezi nimiž byli egyptský herec Amr Waked, libanonská zpěvačka a divadelní herečka Carole Samaha, íránský malíř a LGBT aktivista Alireza Shojaian a jordánský právník a novinář Ola Al-Fares[27][29].

Kanadský socialistický časopis Spring zveřejnil Hegazihové nekrolog, v němž Valerie Lannonová napsala: „Vzpomínám si, jak říkala: 'Nikdy jsem se necítila tak živá jako během revoluce'. Na její počest a pro naplnění našeho vlastního smyslu života je naší povinností pokračovat v boji za revoluci zde, v Egyptě i po celém světě[3].“ Během měsíce hrdosti 2020 uspořádala arabská LGBT komunita ve Spojených státech, Kanadě, Londýně, Amsterdamu, Berlíně a Bejrútu vigilie k uctění památky Hegaziho života a boje proti homofobii[19][30]; ty se spojily se vzpomínkovými vigiliemi a akcemi po celém světě[30]. Na Maltě si organizace Allied Rainbow Communities a Moviment Graffitti připomněly smrt Hegazi demonstrací u egyptského velvyslanectví a kritizovaly označení Egypta maltskou vládou za bezpečnou zemi, do které se mohou vracet uprchlíci[31].

Sarah Hegaziová byla uložena k poslednímu odpočinku v rakvi v duhových barvách. Pohřeb byl veřejný na hřbitově svatého Jana v Dixie v Ontariu, 22. června 2020[32].

Vzpomínkové akce pokračovaly i po jejím pohřbu. Organizátoři Global Pride, online akce LGBT Pride, která se měla konat 27. června 2020, oznámili, že Sarah Hegazi vzdá hold její kolega, egyptský aktivista Ahmed Alaa. Stejně jako Hegazi byl i Alaa po koncertu Mashrou' Leila v roce 2017 uvězněn za vyvěšení duhové vlajky[6][33]. Verze Pride v Neapoli v roce 2020 byla věnována památce Sarah Hegazi; organizátoři oznámili, že akce má být varováním před nátlakem, násilím a uzavřeností[34].

Association for Women's Rights in Development (AWID) jmenovala Sarah Hegaziovou ve své poctě „450 feministickým aktivistkám, které změnily náš svět[35].

Vymazávání a utlačování LGBT osob má dlouhou historii jak konkrétně v Egyptě, tak v širším kontextu regionu Blízkého východu a severní Afriky (MENA). Dochází k tomu prostřednictvím cenzury, nenávistných projevů a vládou koordinovaného pronásledování[36][37]. Smrt Sarah Hegaziové se v regionu MENA setkala s homofobními reakcemi, ať už prostřednictvím vládních opatření, mediálního pokrytí nebo veřejného diskurzu[38][36]. Článek na serveru Raseef22, který pojednával o LGBT+ komunitě v Jordánsku a nástěnné malbě Sarah Hegazi v Ammánu, byl rychle smazán poté, co jordánský novinář obdržel záplavu výhrůžek na internetu[39].

Jordánsko

[editovat | editovat zdroj]

Pouliční nástěnné malby a graffiti připomínající Hegazi v jordánském hlavním městě Ammánu byly po rozruchu na sociálních sítích urychleně přemalovány[40].
Výše zmíněný novinář tento čin odsoudil na Twitteru, kde uvedl: „Víte, že se jedná o výhrůžky: Ammánský magistrát pracoval až do pozdních nočních hodin na smazání kreseb některých „aberantů“ (شواذ, arabské hanlivé označení pro homosexuály) v některých částech Ammánu. Překvapuje mě, že tato kategorie (homosexuálové) existuje, i když je našim zvykům a tradicím cizí...[41]
Mluvčí velkého ammánského magistrátu uvedl: „V Ammánu je mnoho homosexuálů: Starosta Ammánu Yusef Al-Shawarbeh vydal příkaz všem správcům čtvrtí, aby nástěnné malby odstranili[41].“

Egyptská LGBT organizace Bedayaa oznámila, že smrt Hegazi a následná pozornost médií vyvolala online homofobní a transfobní pomlouvačnou kampaň proti ní a LGBT komunitě[12]. Noor Selim, transgender Egypťan a syn známého herce Heshama Selima, se ohradil proti tomu, co nazval společenským pokrytectvím, a bránil památku Hegazi[42]. 23. června 2020 podali dva egyptští právníci na Selima žalobu za to, že se Hegazi zastal, a obvinili ho, že se snaží v Egyptě „šířit homosexualitu“[43].

Cheikh Rafiki, marocký muslimský duchovní, obdržel online výhrůžky smrtí, když hájil památku Hegazi od osoby spojené s ISIL[44].

Arabská Wikipedie

[editovat | editovat zdroj]

Na arabské Wikipedii byla stránka o Hegazi smazána, přestože v té době existovala na Wikipedii v osmi jiných jazycích, a místo toho byla sloučena jako jedna ze sekcí na stránce „Homosexualita“[45]. Člen komunity arabské Wikipedie vysvětloval toto rozhodnutí tvrzením, že „Hegazi kauza není dostatečně známá“[45]. Jejich rozhodnutí rozzlobilo aktivisty, kteří stránku obvinili ze „zaujatost“i, a otevřelo dveře k diskusím o editačních standardech na arabské Wikipedii a o svobodě projevu na platformě, která je „otevřená všem“[45].

  1. كيف تحول موت سارة حجازي إلى سجال "فكري ديني". BBC News Arabic [online]. BBC, 15. 6. 2020. Dostupné online. (arabsky) 
  2. كنيسة بكندابعد أسبوع من انتحارها.. مشاهد من تشييع جنازة سارة حجازي في. alwatanvoice.com [online]. Dunia Al Watan, 24. 6. 2020. (arabsky) 
  3. a b LANNON, Valerie. Our tribute to comrade/rafeqa Sarah Hegazi. Spring [online]. Spring Socialist Network, 14. 6. 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b LANNON, Valerie. Lessons from Egypt’s counter-revolution for Sudan. Spring Magazine [online]. Spring Socialistic Network, 17. 6. 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b HEGAZI, Sarah. The Egyptian revolution: Nine years later. Spring Magazine [online]. Spring Socialistic Network, 24. 1. 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  6. a b c 2 osoby propuštěny na kauci, soudní proces bude pokračovat. www.amnesty.cz [online]. Amnesty International Česká republika, 19. 1. 2018. Dostupné online. 
  7. ABOULENEIN, Ahmed. Egypt arrests dozens in crackdown on gays. Reuters [online]. 2. 10. 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  8. a b Egypt: Mass Arrests Amid LGBT Media Blackout. www.hrw.org [online]. Human Rights Watch, 6. 10. 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  9. After Crackdown, Egypt's LGBT Community Contemplates 'Dark Future'. National Public Radio [online]. 18. 6. 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  10. a b RAMESH, Mythreyee. Who Was Sarah Hegazi – Egyptian LGBTQ Activist Who Died By Suicide. BloombergQuint [online]. Quintillion Media, 23. 6. 2020. [thequint.com/neon/gender/sarah-hegazi-egyptian-lgbtq-activist-suicide-funeral Dostupné online]. (anlicky) 
  11. a b c HEGAZI, Sarah. عام على موقعة «الرينبو»: نظام يعتقل، وإسلاميون يصفّقون. Mada Masr [online]. 24.. 6. 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  12. a b c VAN DER ZALM, Emma. Death of activist Sarah Hegazy highlights struggle of Egypt's gay community. Al-Monitor [online]. Al-Monitor, LLC., 18. 6. 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b Raising the flag for liberation in Egypt and beyond. menasolidaritynetwork.com [online]. MENA Solidarity Network, 27. 6. 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  14. a b القضاء المصري يفرج بكفالة عن شاب وشابة لوحا بعلم يرمز الى المثليين. Swissinfo [online]. Swissinfo, 2. 6. 2018. Dostupné online. (arabsky) 
  15. RESCH, Christopher. "How can I survive in a society based on hate?". Qantara.de [online]. Deutsche Welle [cit. 2021-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. Two held in Egyptian anti-gay crackdown are freed on bail. Egypt Independent [online]. Al-Masry Al-Youm, 4. 1. 2018. Dostupné online. (anglicky) 
  17. DEVENEY, Catherine. Catherine Deveney: At its heart, forgiveness is a simple thing which captures the best of being human. The Press and Journal [online]. Aberdeen Journals Ltd, 26. 6. 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  18. JANKOWICZ, Mia. Jailed for using Grindr: homosexuality in Egypt. The Guardian [online]. The Guardian Media Network, 3. 4. 2017. Dostupné online. (anglicky) 
  19. a b IMRAN, Yousra Samir. Remembering Sara Hegazy: Arab LGBT community mourns the loss of a 'beacon of hope'. The New Arab [online]. Fadaat Media. Dostupné online. (anglicky) 
  20. a b POWYS MAURICE, Emma. Sara Hegazy, the pioneering Egyptian LGBT+ activist who was tortured for flying a Pride flag, has died by suicide. PinkNews [online]. 15. 6. 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ‘Egypt failed her’: LGBT activist kills herself in Canada after suffering post-prison trauma. Middle East Eye [online]. M.E.E Ltd., 15. 6. 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  22. Egyptian LGBTQI+ Activist Sara Hegazy Dies Aged 30 in Canada. Egyptian Streets [online]. 14. 6. 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  23. Egyptian LGBT rights activist dies by suicide in Canada after 'failing to survive'. Egypt Today [online]. IBA Media, 14. 6. 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ABDALLA, Iskandar Ahmad. In memory of Sarah: Reflections on violence, fear and pain. dis:orient [online]. 15. 6. 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  25. CORNER, Lewis. Egyptian LGBTQ+ rights activist Sarah Hegazi has died, aged 30. Gay Times [online]. Gay Times Group. Dostupné online. (anglicky) 
  26. RUDOLPH, Kriss. Trauer um ägyptische LGBTIQ-Aktivistin Sarah Hijazi. Mannschaft Magazin [online]. Lautes Haus GmbH, 15. 6. 2020. Dostupné online. (německy) 
  27. a b c "من هو هذا الربّ الذي تؤمنون به؟"... حزن مضاعف على سارة حجازي. Raseef22 [online]. 16. 6. 2020. (arabsky) 
  28. a b Artists pay tribute to departed LGBTQ+ activist Sarah Hegazi. The Popular Chorus [online]. 22. 6. 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ZARAMELLA, Nicole. Alireza Shojaian, the Painter of Middle Eastern Queer Men. Il Grande Colibrì [online]. 22. 6. 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  30. a b POWYS MAURICE, Emma. Sara Hegazy, who died by suicide after being tortured for flying a Pride flag, honoured with candlelit vigil at Egyptian embassy. PinkNews [online]. 16. 6. 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  31. RUDOLPH, Kriss. Vzpomínka na mrtvého aktivistu LGBTIQ před egyptským velvyslanectvím na Maltě. Mannschaft Magazine [online]. Lautes Haus GmbH, 19. 6. 2020. Dostupné online. (německy) 
  32. BOISVERT, Nick. A fighter, a dreamer: Egyptian LGTBTQ activist Sarah Hegazi remembered with love at funeral. Radio-Canada [online]. Canadian Broadcasting Corporation, 22. 6. 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  33. SOMVICHIAN-CLAUSEN, Austa. Re-imagining the first LGBTQ+ pride online in the age of coronavirus. Changing America [online]. The Hill, 6. 5. 2020. Dostupné online. (anglicky) 
  34. Napoli Pride 2020: un evento dedicato a Sarah Hegazi. Un flash mob per dare voce alle identità non-normative. Terre di Campania [online]. Dostupné online. (italsky) 
  35. Tribute: Remembering feminist activists who changed our world [online]. AWID [cit. 2021-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. a b MOHAMMED M., El-Khatib. Deconstructing the Gay International: A Content Analysis of Coverage of Homosexuality in Arabic Satellite News. Graduate Theses and Dissertations - Communication, Culture & Technology [online]. Georgetown University [cit. 2021-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. EISSA, Sarah. Use of hate speech in Arabic language newspapers. Theses and Dissertations - Journalism and Mass Communication [online]. American University in Cairo [cit. 2021-06-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. سارة حجازي: كيف تحول موت الناشطة المصرية إلى سجال "فكري ديني"؟. BBC News Arabic [online]. BBC, 15. 6. 2020. Dostupné online. (arabsky) 
  39. تهديدات طالت فريق رصيف22… عندما يمارس جزء واسع من مجتمعنا دور السلطة القمعية. Raseef22 [online]. 29. 6. 2020. Dostupné online. (arabsky) 
  40. أمانة عمان تزيل جرافيتي للمصرية سارة حجازي (صور). AmmanNet [online]. 21. 3. 2020. Dostupné online. (arabsky) 
  41. a b صور لساره حجازي في شوارع عامة تثير غضبا في الأردن.. وأمانة عمان تتدخل. EremNews.com [online]. 21. 6. 2020. Dostupné online. (arabsky) 
  42. قدري, عبدالله. معنديش خلل هرموني.. كيف أثار نور هشام سليم الجدل مجددا على مواقع التواصل؟. Al-Shorouk [online]. Al Shorouk Company, 22. 6. 2020. Dostupné online. (arabsky) 
  43. نور هشام سليم: دعوى تتهم نجل الممثل المصري بنشر "المثلية" بعد تعاطفه مع سارة حجازي. BBC News Arabic [online]. BBC, 23. 6. 2020. Dostupné online. (arabsky) 
  44. Islam – Maroc: Cheikh Rafiki « menacé de mort » sur le Net par un daechien. Article 19 [online]. 20. 6. 2020. Dostupné online. (francouzsky) 
  45. a b c ببيلي, ديما. ويكيبيديا وقصة سارة حجازي تثير الجدل حول المعايير التحريرية وحرية التعبير. BBC News Arabic [online]. BBC, 3. 7. 2020. Dostupné online. (arabsky) 


[[Kategorie:Náboženský fundamentalismus‎]] [[Kategorie:Narození 1989]]