Wikipedista:Psax/Alternativní metody v léčbě rakoviny

Jako alternativní léčba rakoviny se označuje jakákoli léčba rakoviny nebo postup, který není součástí konvenční standardní onkologické péče.[2] Patří sem nejrůznější speciální diety a cvičení, chemické látky, byliny, přístroje a manuální postupy. Většina alternativních způsobů léčby rakoviny není podpořena kvalitními důkazy funkčnosti jejich používání. U některých z nich byly vyjádřeny obavy ohledně jejich bezpečnosti, u jiných, že jsou v určitých podmínkách přímo nebezpečné. Přesto se na celém světě používá mnoho neověřených a nevyvrácených léčebných postupů. Propagace nebo uvádění takových léčebných postupů na trh je ve většině vyspělých zemí nezákonné.

Alternativní způsoby léčby rakoviny se obvykle staví do kontrastu s experimentálními způsoby léčby rakoviny – vědecky podloženými léčebnými metodami – a doplňkovými způsoby léčby, což jsou neinvazivní postupy používané v kombinaci s konvenční léčbou. Všechny schválené léky na chemoterapii byly před dokončením testování bezpečnosti a účinnosti považovány za experimentální léčbu.

Od konce 19. století zavedli lékařští vědci moderní léčbu rakoviny díky vývoji chemoterapie, radioterapie, cílené léčby a zdokonalených chirurgických technik. V roce 2019 zemřelo ve Spojených státech do pěti let od stanovení diagnózy pouze 32,9 % pacientů s rakovinou. 3] Navzdory své účinnosti je mnoho konvenčních léčebných postupů doprovázeno celou řadou vedlejších účinků, včetně bolesti, únavy a nevolnosti. 4][5] Některé vedlejší účinky mohou být dokonce život ohrožující. Mnozí zastánci alternativní léčby tvrdí, že ve srovnání s konvenční léčbou je její účinnost vyšší a vedlejší účinky nižší. Jedna retrospektivní kohortová studie však ukázala, že u pacientů, kteří užívali alternativní léčbu místo konvenční, byla 2,5krát vyšší pravděpodobnost úmrtí do pěti let[6].

Většina alternativních způsobů léčby rakoviny nebyla testována v řádných klinických studiích. Mezi studiemi, které byly publikovány, je jejich kvalita často nízká. Přehled 196 klinických studií z roku 2006, které se zabývaly nekonvenčními způsoby léčby rakoviny, zjistil, že chybí testování v rané fázi, dávkovací režimy jsou málo odůvodněné a statistické analýzy jsou nedostatečné[7].[8] Tyto druhy léčby se v historii objevovaly a zase mizely.